Jsou okamžiky, které se v české hudební scéně stávají jen jednou za čas. Ewa Farna jich za svou kariéru nashromáždila víc než dost — předskakování Edovi Sheeranovi, dvě vyprodané O2 arény, duet s Duou Lipou. Ale tři večery na fotbalovém stadionu v Edenu s téměř třiceti tisíci diváky při každém z nich? To je něco jiného. Druhý z trojice koncertů, který se konal v neděli 14. června, byl vyprodán do posledního místa. A bylo jasné proč.
„Jsem křehká, zranitelná. Ženství. Křehkost. Zranitelnost,“ opakovalo se šeptem v přednahrané smyčce jako mantra hlasu Farné před začátkem vystoupení. Koncert začal přesně v půl osmé večer. Show uvádělo přednahrané video, ve kterém Ewa Farna stylizovaná do biblické Evy s otevřenou náručí říká, že na tomto koncertu můžete dát průchod všem svým smutkům i radostem, nechat tady všechno. Dav propukal v jásot a zpěvačka ve třpytivém outfitu kovbojského stylu přicházela na stage za zvuku jednoho ze svých dětských hitů Boží mlejny melou. Koncert měl velkolepou výpravu – na LED obrazovkách hudebnici přibližoval precizně režírovaný přenos, na pódiu ji doprovázela kapela a padesát profesionálních tanečníků i tanečnic.
Farna není jen první českou zpěvačkou, která si troufla na stadionovou show v Edenu — po P!NK je vůbec první zpěvačkou na světě, které se to povedlo. A produkce, kterou si k tomu připravila, by obstála na jakémkoliv světovém pódiu. Scéně dominovaly tři monstrózní LED obrazovky, pod nimiž hrála kapela a zpívali vokalisté. Každá písnička měla svůj nápad, své vizuální řešení a hlavně svou emoci. Farna šla do show stylem všechno nebo nic a bylo to cítit od první do poslední minuty. Brutální upřímnost, která prostupuje jejími novými singly jako Perpetuum Mobile nebo Big Mac, se plně propsala i do dramaturgického pojetí celého večera. Show fungovala jako rekapitulace dvaceti let kariéry — a to nejen prostřednictvím písní, ale i skrze předtočená videa, v nichž Farna podrobovala vlastní minulost něčemu, co připomínalo spíš veřejnou psychoterapii než klasický koncertní program.
Koncert ve světovém měřítku
Vizuální stránka show byla promyšlená od první do poslední minuty. Obří pódium s vysokými projekčními plochami, dlouhé molo vedoucí hluboko mezi publikum, pravidelné barevné efekty pyrotechniky a světelné výbuchy ve druhé polovině večera, kdy se setmělo. Ale co odlišovalo tento koncert od pouhého technického spektáklu, byly překlenovací scénky mezi bloky písniček. Jedna z nejpovedenějších představovala dětský pokojíček Ewy — maminka přinesla tác s jídlem, prohodily pár vět v polštině a zpěvačka se zamyslela nad plakáty svých dětských idolů na zdech. Zničehonic se pak skutečně objevila vysoko v dekoraci nad hlavami diváků a odtud, v kostkované košili uvázané kolem pasu, spustila písničku o volbě, která nepřichází. Byl to moment, kdy se velký stadionový koncert na chvíli stal intimním divadlem. Nechyběla ani procházka mezi publikem, kde ji doprovázel jen kytarista Lukáš Chromek, a společný zpěv s celým stadionem přinesl jeden z nejbezprostřednějších okamžiků večera.
Songy z počátku kariéry střídali z její zatím poslední, výrazně autorské desky Umami. Tělo, hymna stylu body positivity prosazujícího pozitivní vnímání všech těl, sklízela obrovský potlesk v začátku i průběhu, obrazovky totiž ukazovaly nenávistné komentáře mířené na její postavu. Ona zatím bezchybně tančila na koncertním mole a smála se do kamery na znamení toho, že ji takový „hate“ nerozhází.
Zábavné scénky vnášely do epické show trochu humoru. Sama Farna přirozeně střídá roli popové divy a matky, která nemá čas na blbosti. Při filmové písni Vlny se nad stadionem vznášela na létající konstrukci nad fanoušky. Předváděla při tom ohromující choreografii i svůj hlasový rozsah – a největší vokální výkon podala pro jistotu hlavou dolů. Skladbu La la laj zase odzpívala mezi publikem, ledabyle opřená o zábradlí. „Pardon, vy mě máte takhle blbě zezadu,“ omlouvala se sektoru, ke kterému stála otočená zády, „ale já jsem zezadu teda stejně slavnější!“ dodala a vzápětí se začala smát. Celý večer vedle hudby protkala krátkými výstupy nejrůznějších českých celebrit, od sportu přes film až po kuchyni. Sekuriťáky v doprovodném videu si zahrály hokejové hvězdy Radko Gudas a Lukáš Dostál. V roli otravného fandy průvodními videi provázel mladý herec a hudebník Radek Lajfr. V choreografii k dalšímu megahitu Boky jako skříň, původně All About That Bass od Američanky Meghan Trainor, dorazil na stage ztvárnit trenéra zpěvák Ben Cristovao. Do ráje přišel i Mirai Navrátil, se kterým zazpívala jeden z nejdojemnějších duetů večera. Píseň Dobré ráno, milá, která patří zesnulému Davidu Stypkovi, dostala na scéně podobu vzpomínky zprostředkované projekcí. Nejlepší kamarádka zpěvačky Tereza Ramba oslavovala s Ewou přímo na pódiu během písně Raise Your Glass od Pink. Ewino vystoupení v Edenu bylo výjimečné také tím, že z pódia zazněly jak hity českých pop-rockerů, tak i mladý rap a R&B. Jeden z vrcholů večera předvedla šestadvacetiletá Annet X, která s Ewou Farnou přišla zazpívat cenou Anděl oceněný track To je moje holka. Rozvlněný latino track Ať je klid, který Farna naživo zazpívala s kišiněvským rodákem Calinem, také působí mezi kytarovými skladbami jako svěží vítr.
Po pěti letech nové album
Návštěvníky koncertu Ewa Farna v jednu chvíli překvapila oznámením, že právě vydává nové album. Deska se jmenuje příznačně ADHD POP a kromě už tří zveřejněných singlů z ní zlatá slavice v Edenu zahrála v té době nevydaný stejnojmenný track. „Baví mě od všeho něco,“ zpívá. Farnou bavilo zpívat — a bylo to slyšet. V pomalejších baladách nechávala hlas rozvibrovat způsobem, který přiváděl diváky k dojetí. Slzy na pódiu nebyly hrané. Závěr večera patřil polské baladě z první desky vydané před dvaceti lety. Za klavírního doprovodu, po více než dvou hodinách na pódiu, Farna ukončila show vokálem, který působil jako vydání posledních sil — a zároveň jako důkaz, že jich má pořád víc než dost.
Ewa Farna vybudovala kariéru tempem, které by unavilo většinu. V Edenu ale nebylo vidět vyčerpání — spíš potvrzení. Potvrzení, že česká scéna má umělkyni, která splňuje skutečně mezinárodní měřítka: propracovaná produkce, výjimečný hlas, schopnost naplnit fotbalový stadion třikrát za sebou a přitom v každé písničce působit, jako by zpívala poprvé.
Autorka: Soňa Lichtenbergová
Editor: Jakub Vajda
Ewa Farna často zmiňuje, že její hudební i osobní cesta by bez jednoho zásadního člověka vypadala úplně jinak. Tím mužem byl zpěvák David Stypka. Jejich dojemný duet Dobré ráno, milá zná každý. Přečtěte si příběh o Davidovi Stypkovi v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Foto: Soňa Lichtenbergová
