Jedním z trendů současné módy, který lze pozorovat u nás i ve světě, je snaha o návrat k poctivé ruční práci a narušení monopolu nadnárodních společností v oděvním průmyslu. Natálie se již od střední školy věnuje háčkování a od února letošního roku rozjela za pomocí Instagramu obchod s ručně vyráběnými háčkovanými produkty s názvem adolphinata. Zajímalo nás, jaké to je provozovat svoji vlastní značku a s jakými úskalími je možné se na takové cestě potkat.
Kdy jsi začala s háčkováním?
S háčkováním a šitím jsem začala už při studiu na střední škole. Postupem času jsem neháčkovala jen pro sebe, ale tvořila jsem i pro své kamarádky, kterým se líbily moje modely a které mě podporovaly.
Jaké výrobky má teď adolphinata v nabídce?
Nejznámější jsou určitě adolphi bags – ručně háčkované kabelky na míru. Zákaznice nebo zákazník si vybere jeden z typů (ester bag, mum’s bag, signature bag, tote bag, beach bag, ad.) a zvolí si odstíny barev, kterých máme momentálně čtyřicet devět. Málokdo ale ví, že vyrábíme i spousty dalších kousků; patří mezi ně vesty, cardigany, rukávky či svetry, které jsou dělány na míru a přání z peruánské alpacy. Každá sezóna nás inspiruje k tvorbě nových výrobků a v budoucnu hodláme vytvořit unikátní kousky pro všechna roční období. Je jasné, že v zimě člověk využije odlišné produkty než v létě, chceme tedy zapracovat na tom, aby s vámi mohla být adolphinata po celý rok.
Jak jsi přišla k nápadu začít s podnikáním a vlastní značkou? Byl to vždycky tvůj sen, nebo se všechno spíše přirozeně vyvinulo z okolností?
Rodiče nebyli za celý můj život zaměstnaní, takže jsem vyrůstala v prostředí, v němž se neustále budovaly a tvořily samostatné projekty a neexistovala pracovní doba. Když jsem potom nastoupila do advokátní kanceláře, byla jsem v šoku z toho, jak moc mě štvalo být zaměstnaná. Vždycky jsem chtěla podnikat, ale teď jsem věděla, že přišel ideální čas začít. Řekla jsem si tedy, že to zkusím. Odejít z jisté práce a založit si vlastní živnost pro mě nebylo dobrodružství, ale spíše obrovská zodpovědnost. Věděla jsem, že do toho chci dát všechno a vytvořit si svůj barevný inkluzivní svět. I když to bylo dávno před tiktokovým háčkovacím trendem, nikdy jsem aktivně nehledala díru na trhu. Můj volný čas, který jsem trávila tvůrčí činností, se samovolně přeměnil na čas pracovní. S přibývajícími objednávkami strach opadal a práce přibývala. Člověk musí myslet na to, že začátky jsou nejtěžší a pak už to bude jen lepší. Jestli chceš začít pracovat na svých projektech, this is your sign!
Současně s provozováním živnosti studuješ práva. Hodláš se po ukončení studia naplno věnovat své značce, nebo to bude vedlejší výdělek k právničině?
Živnost jsem založila na podzim minulého roku. Zimní zkouškové období bylo trochu volnější, protože jsem před sebou měla těžké zkoušky. Od února letošního roku je pro mě adolphinata prioritou a věnuji jí 80 % svého času. Objednávky jsme pozastavili jen jednou, když jsem se potřebovala učit na dvě zkoušky zároveň. Teď už mám to nejtěžší za sebou a studium nějak doklepu (neboj, maminko), nedovedu si ale představit, co by se muselo stát, aby pro mě bylo prioritně výše než adolphinata.
Právu bych se ráda věnovala okrajově, nejlépe v rámci učení u nás na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Ideálně by to byl nějaký dovednostní předmět, mohl by se jmenovat třeba „jak se nezbláznit v právnickém prostředí“. Necítím se jako praktik a vím, že i diplomovou práci budu psát na nějaké bizarní téma, aby mě to bavilo. Pro zasmání právníků zatím uvažuju nad Ius Regale Montanorum (latinsky psaný horní zákoník a mincovní reforma vydaná za vlády Václava II., pozn. aut.)
Má adolphinata také nějaké další členy, kteří ti pomáhají?
Prvních pár měsíců jsem všechno dělala sama. V březnu toho pak na mě bylo už moc a mamka mi poradila, ať si zkusím dát inzerát. Reagovalo na něj více než deset lidí a s většinou spolupracuji dodnes. Další se pak přidali postupem času. Ester, podle které je pojmenovaná ester bag, protože původně byla navržená právě pro ni, teď připravovala, produkovala a líčila celé adolphinata focení. Aničku, moji skvělou kamarádku, kterou jsem potkala v advokátní kanceláři, jsem kdysi poprosila, ať mi udělá jednu smlouvu. Od té doby je mojí pravou rukou na všechny organizační a právní věci v Praze; sama se nazvala „legal oddělení v adolphinatě“ ale myslím, že má spíše nakročeno být tou nejlepší manažerkou. Dohromady je nás v týmu dvanáct, ale stále rosteme.
Bohužel, za tu dobu jsem se musela s některými členy i rozloučit. Odpovídám za stoprocentní kvalitu našich výrobků, nemohu tedy dopustit špatně odvedenou práci. Když vidím nekvalitně uháčkované věci, dělá se mi z toho špatně (smích). Pokud najdu na kabelce chybu, klidně ji o půlnoci rozpárám a předělám. Potřebuju mít v týmu lidi, kteří práci berou stejně vážně jako já; když to tak někdo nevidí, musíme se rozloučit. Tvrdá jsem na všechny stejně a nedělám rozdíly, ale díky tomu jsme dokázali společně vyrobit více než sto padesát kabelek za první tři měsíce.
V posledních měsících měla adolphinata průlomové momenty, objevila se na Fashion Weeku v Praze a v pop-upu od HeyFomo. Čemu ten boom přisuzuješ?
Vždycky říkám, že máme obrovské štěstí, protože býváme ve správný čas na správném místě – všechny spolupráce si nás zatím našly samy. Například naše první spolupráce s influencerkou začala tak, že nás zastavila na ulici se slovy: „Je tohle háčkovaná kabelka?!“ Na Fashion Weeku v Praze pak vynesla celý námi háčkovaný outfit. Když mluvím o štěstí, tak mě pak většinou z týmu někdo zastaví a připomene mi, že je to proto, že pracujeme na maximum a tímhle způsobem se nám do projektů vložená energie vrací. Každopádně jsme za to neuvěřitelně vděční a z každého úspěchu se s pokorou radujeme.
Kolik máš momentálně měsíčně objednávek? Stíháte vše vytvořit a připravit?
Za červen jsme přijali přes čtyřicet pět objednávek výrobků dělaných na míru a tvořili jsme také do zlínského a pražského concept storu (specializovaný lifestylový obchod, pozn. aut.). Do Zlína putovalo více než dvacet kousků a do Prahy něco přes patnáct. To dělá dohromady více než osmdesát objednávek. Každé kabelce věnujeme jeden až čtyři dny, což v rámci třítýdenní doby dodání zatím stíháme.
Která část procesu vytváření tě baví nejvíce? Je to navrhování, háčkování, nebo vyřizování objednávek?
Nejlepší je část, na základě které celá adolphinata vznikla – ten moment, kdy si v klidu sednu, po celém gauči si rozložím klubíčka, představím si, co bych chtěla vytvořit, a háčkuju. Je pravda, že na to v poslední době nemám tolik času, kolik bych si přála, protože rozepisuji práci, objednávám materiál, lítám po schůzkách, kontroluju hotové objednávky… a celkově mám spíše organizační roli. Pořád si ale snažím najít čas na ten můj milovaný háček.
Můžeme se v dohledné době těšit na nové projekty nebo návrhy?
Momentálně plánujeme velký adolphinata pop-up v Praze a různé akce ve spolupráci s dalšími značkami. Navrhuji také nové modely a v půlce července vyjde jeden velký projekt, o kterém se už začíná mluvit! Nechci, aby adolphinata byly jen produkty – chci vytvářet oázu, komunitu, barevný „adolphi world“ a k tomu budou všechny další novinky směřovat.
Stal se ti ve spojení s adolphinatou nějaký fuck-up, nebo prostě něco, co se tak úplně nepovedlo? Pokud ano, co sis z této zkušenosti odnesla?
Myslím, že když začnete podnikat, řešíte ze začátku jenom samé fuck-upy (smích). Všechno se učíte za pochodu, musíte neustále improvizovat, snažit se nějak zorientovat a nastavit funkční systém. Objednávky se nahrnou, nevíte kam dřív skočit a tým ještě není zajetý. Spoustu věcí nemůžete ovlivnit a musíte se snažit situaci vyřešit tak, jak nejlépe můžete. U ruční výroby jsou komplikace ještě znásobené tím, že každý tvoří jinak a má jiný háčkovací „rukopis“. Troufám si říct, že tuto fázi máme naštěstí již za sebou. Nastavili jsme si jasná pravidla a máme systém, který funguje.
Máš nějaký vysněný milník, kterého chceš s adolphinatou dosáhnout? Svůj osobní „I made it” moment?
Všechno se neustále mění a nic není trvalé, takže se spíš těším na to, co „adolfínce“ život nachystá sám.
Autor: Vendy Rojčíková
Pokud vás příběh Natálie a adolphinaty zaujal, můžete si přečíst také další rozhovory se zakladateli vlastních módních značek – Mybelka, Czeska či Kave FootWear.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Foto: adolphinata.com
