V Kennedyho vesmírném středisku ve státě Florida zavzpomínali ve čtvrtek 26. ledna bývalí i stálí pracovníci spolu s dalšími hosty na tragickou ztrátu sedmičlenné posádky raketoplánu Columbia. Během 20. výročí od tragédie se vzpomínalo i na zesnulé kosmonauty z raketoplánů Apollo 1 a Challenger.
V rámci Dne vzpomínek NASA si celý svět připomněl 20. výročí od tragédie amerického raketoplánu Columbia v roce 2003. Během závěru vědecké mise STS-107 zahynulo při návratu všech sedm členů posádky. Hold vzdali ve čtvrtek 26. ledna účastníci ceremoniálu v návštěvnickém areálu Kennedyho vesmírného střediska také zesnulým kosmonautům z raketoplánů Apollo 1 (27. ledna 1967) a Challenger (28. ledna 1986). Letošní rok byla akce pořádána nadací Astronaut Memorial Foundation (AMF), která byla založena po havárii raketoplánu Challenger v roce 1986.
K památníku Space Mirror Memorial spolu položili věnec předsedkyně správní rady nadace AMF Sheryl Chafee, ředitelka Kennedyho vesmírného střediska Janet Petro a administrátor NASA Bob Cabana. Poté následovala minuta ticha. Dále se přečetla jména padlých a zazvonilo se na zvon.
„Letos si připomínáme 20. výročí ztráty posádky Columbia v průběhu návratu STS-107. Pro někoho to je jako věčnost, jiným se může zdát, jako by to bylo včera. Pro naši agenturu se ale jedná o událost, která žije zde v přítomnosti, utváří naši kulturu, informuje o našem rozhodnutí a pomáhá nám razit cestu vpřed,“ uvádí ředitelka Petro.
Katastrofa s názvem Columbia
Píše se rok 2003 a posádka raketoplánu Columbia se má vrátit 1. února ze svého letu STS-107. Jednalo se v tu dobu již o dvacátý osmý let tohoto raketoplánu do vesmíru od jeho vyrobení v roce 1979. První z nich byl uskutečněn v roce 1981 a jednalo se o let s označením STS-1.
Let STS-107 byl určen k různým experimentům, které vyžadovaly prostředí mikrogravitace. Posádka se skládala z velitele Ricka Husbanda, pilota Williama McCoola, specialistů na mise Michaela Andersona, Davida Browna, Kalpana Chawla a Laurela Clarka a v neposlední řadě izraelského specialisty na užitečné zařízení Ilana Ramona (první izraelský astronaut).
Při návratu do zemské atmosféry se raketoplán rozpadl nad státem Texas přibližně v 9:00 východního času. V té době se nacházel ve výšce 60 kilometrů a jeho odletující trosky zasypávaly jihovýchodní Texas a jižní Lousianu. Všech sedm astronautů tak zahynulo 16 minut před plánovaným přistáním.
S raketoplánem Columbia se pojí také smrt dvou pracovníků během nehody při pozemních testech před první misí, kdy došlo k úniku dusíku.
Katastrofa s názvem Challenger
Historicky druhá největší havárie amerického raketoplánu společnosti NASA se odehrála dne 28. ledna 1986. Tato mise s názvem 51-L měla za cíl vypustit druhý sledovací a datový satelit (TDRS-B) na oběžnou dráhu Země. Mimo to nesla raketa Chellenger také vesmírnou loď Spartan Halley se sedmičlennou posádkou, ale i malý satelit pro pozorování Halleyovy komety během jejího největšího přiblížení ke Slunci.
To vše byly cíle, které měla posádka složená z velitele Francise Scobeeho, pilota Michaela Smitha, specialistů na mise Ellison Onizuky, Judith Resnik, Ronalda McNaira a inženýra letecké společnosti Hughes Aircraft Gregoryho Jarvise splnit.
Osudným se jim ovšem stal už samotný start. Během vynořování raketoplánu na plošinu, kdy se jedná o období největšího aerodynamického tlaku, vyzval kontrolor mise velitele Scobeeho, aby šel s plynem nahoru. S větou „Challenger, go with the throttle up“ zmizela raketa v explozi pouhých 73 sekund po startu ve výšce 14 000 metrů. Trosky spadly do Atlantického oceánu zhruba po hodině od výbuchu. Během pátrání nebyl nalezen nikdo z členů posádky.
Na jejich památku NASA pojmenovala místo přistání roveru Mars Opportunity jako Challenger Memorial Station.
Katastrofa s názvem Apollo 1
První tragédie zaznamenaná vesmírnou agenturou NASA se odehrála více než před padesáti lety. Dne 27. ledna 1967 uhořeli v kabině členové hlavní posádky prvního Apolla – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Do kabiny chtěl v den testování vstoupit spolu s posádkou také ředitel letových operací posádek Donald Slayton.
Apollo 1, původně pojmenované jako Apollo AS-204, se mělo stát prvním letem, který dopraví člověka na povrch Měsíce. Místo toho se jednalo o první misi, při níž posádka zahynula, a to navíc během zkušebního startu. Mise tak skončila tři týdny předtím, než byl její plánovaný start.
Problémů bylo s lodí Apolla více. Velkou roli v požáru sehrála samotná konstrukce lodi a jejího vstupního průlezu. Evakuace tím byla o dost komplikovanější. Nejvíce všichni upozorňovali na to, že vnitřek kabiny je plný hořlavých látek. V kyslíkové atmosféře něco takového představovalo kritické nebezpečí.
Zhruba po třech hodinách komplikovaného testování v doprovodu neustálých chyb se během přestávky odehrála celá tragédie. K prudkému poklesu napětí jednoho elektrického okruhu lodi následovaného zkratem došlo v čase 18:30:21. Deset sekund na to se ozval výkřik Chaffeeho: „Požár! Máme požár na palubě!“
V 18:31:16 se po neúspěšných manévrech posádky dostat se ven znovu ozývá křik Chafeeho: „Máme tady hrozný požár! Dostaňte nás odtud! Hoříme!“ Poté se spojení přerušilo.
Tlak lodi byl v ten moment zhruba na 250 % tlaku atmosférického, což znemožnilo otevření dovnitř otevíraného poklopu. Nakonec stěna kabiny praskla a techniky, kteří se snažili do kabiny dostat, zasáhla tlaková vlna, žár a kapky roztaveného materiálu. Když se po pěti minutách podařilo vypáčit poklop, většina přítomných skončila s otravou kouřem v nemocnici. Samotné astronauty nezabily popáleniny, ale udušení dýmem.
Autor: Barbora Mlezivová
NASA představila program Artemis, který zamíří nejenom k samotnému Měsíci, ale později také k Marsu. Více se můžete dozvědět v našem dalším vesmírném článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: nasa.gov, britannica.com, wikipedia.org, idnes.cz
Foto: instagram.com, twitter.com
