Historie naší země, země našeho nejbližšího souseda a naší svobody mají kořeny v jednom konkrétním datu. Přesně před sto čtyřmi lety vydali zástupci Národního československého výboru zákon o zřízení samostatného státu. 28. října vzniklo Československo – republika, v jejímž rámci jsme si vůbec poprvé v historii mohli řešit své záležitosti sami jako jeden národ. Pojďme si připomenout významné okamžiky tohoto možná nejdůležitějšího období našich dějin.
Hlavou a srdcem celé myšlenky na samostatný stát se stali především čtyři významní muži – Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik a Alois Rašín. O samostatném Československu se vedly opatrné debaty už před rokem 1914, ale první světová válka tyto odvážné myšlenky odsunula na druhou kolej. Češi a Slováci se nikdy zcela neztotožňovali s národem Rakouska-Uherska, a tak se myšlenky na odtržení nevzdali ani během čtyř let války. K tomu ale byla potřeba jedna důležitá věc, a to výhra dohodových mocností. Jen tak se totiž dalo uvažovat o rozpadu Rakouska-Uherska a podpoře samostatného Československa.
Tomáš Garrigue Masaryk se tedy vydal do zahraničí, aby si zajistil podporovatele svého plánu. Mezitím se doma vyvíjel úzký kruh příznivců, kteří vytvořili tajnou organizaci takzvanou Mafii v čele s Edvardem Benešem. V průběhu roku 1916 také Masaryk, Beneš a Štefánik sestavili pozdější Československou národní radu, která se stala hlavním orgánem protirakouského odboje.
Pro mnoho lidí však představa vlastního státu znamenala především nejistotu a řada občanů si nedokázala představit svůj život bez rakouské ochrany. Ke změně zejména českého mínění přispěl Manifest českých spisovatelů, adresovaný českým poslancům jako kritika jejich nečinnosti. Jejím autorem byl básník, člen Mafie, Jaroslav Kvapil. K uznání státu napomohl také vznik Československých legií. Připomeňme si i dokument z ledna roku 1918 s názvem Tříkrálová deklarace. Jednalo se o prohlášení generálního sněmu českých poslanců požadující autonomii pro Čechy a Slováky.
Už na začátku roku 1918 mělo budoucí Československo dobré vyhlídky na úspěch. Podporu získalo jak doma, tak v zahraničí, ale třešničkou na dortu se stala Washingtonská deklarace poslaná americkému prezidentovi Wilsonovi, kterou Masaryk vydal 17. října 1918. Požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa v jednom nezávislém státě. „Požadujeme pro Čechy právo, aby byli spojeni se svými slovenskými bratry ze Slovenska, kdysi součástky našeho národního státu, odtržené později od našeho národního těla a před 50 lety vtělené v uherský stát Maďarů,“ stojí v deklaraci. O den později prezident Wilson odpověděl, že Čechoslováky podpoří a oficiální deklarace byla vyhlášena 18. října v Paříži.
28. října 1918 byl v Praze vyhlášen samostatný Československý stát. Stalo se tak bez prolití kapky krve, bez rozbití jediného okna. Provolání Národního výboru znělo: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem …“ Níže byli podepsaní Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup. Historicky prvním československým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk.
Vznikem samostatné republiky jsme před více než sto lety získali více, než by se na první pohled mohlo zdát. Svobodu, právo na sebeurčení, samostatnost, ale především našeho nejbližšího spojence. Češi a Slováci. Dva národy, které i nyní po letech rozpadu jsou jako jeden, a to v dnešním světě nemá obdoby.
Autor: Tereza Bartusková
Tomáš Garrigue Masaryk byl jedním z největších intelektuálů 19. a 20. století. Více napsal náš redaktor Václav ve vzpomínkáři.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: ceskyrozhlas.cz, wikipedie.cz, youtube.cz/dejepisinak, moderni-dejiny.cz
Foto: wikipedie.cz, irozhlas.cz
