Je to už skoro dvacet let, co se v hlavě Magnuse MacFarlane-Barrowa zrodil nápad pomáhat těm nejchudším, kteří se starají pouze o to, jak utišit svůj hlad. Jeho snaha vyústila v roce 2002 v založení Mary’s Meals. Z této jeho ideje vznikla síť mnoha tisíců dobrovolníků, kteří nyní pomáhají v 18 zemích. Obrovská vlna solidarity a soucítění s nejchudšími, která se zvedla, zajišťuje v současnosti stravu pro více jak jeden a půl milionu dětí.
Někdy se zdá, že jsou lidé, kteří mají pomáhání potřebným snad přímo zakódováno v DNA. Pokud takoví lidé skutečně existují, je jedním z nich i Magnus MacFarlane-Barrow. Ten svému snu nasytit všechny hladové děti zasvětil téměř celý život.
Psal se rok 1992, když Magnus se svým bratrem začal v místní hospodě u piva přemýšlet, jak pomoci lidem trpícím válkou v Bosně. Tehdy vybral přes deset milionu liber a místo konfliktu sám několikrát navštívil. Myslel si, že předáním výnosů ze sbírky udělá za celou věcí tečku. Nestalo se tak. Lidé v jeho rodném Skotsku stále přispívali hmotnými i finančními dary, takže následovala další cesta do válkou zasaženého území. Tehdy dal v práci výpověď a na své místo už nikdy nenastoupil. Aby mohl sbírku dále provozovat, založil organizaci SIR, která později začala působit i v Africe. Zlomovou událostí jeho života se pro něj stala návštěva právě tohoto kontinentu, která ho na počátku tisíciletí motivovala k založení organizace Mary’s Meals.
Jeho snem se stalo zajistit stravu pro všechny děti, které si ji nemohou kvůli své chudobě dovolit. K naplnění tohoto ambiciózního plánu potřeboval velkou finanční podporu, a také mnoho spolupracovníků. Svou myšlenku od té doby šíří dál, například prostřednictvím své knihy, kde popisuje svou současnou práci. Jeho idea dosud oslovila tisíce lidí, kteří se k němu rozhodli přidat.
Organizace pomáhá nejen v Africe, kde působí v deseti státech. V současnosti pracuje v osmnácti zemích na dalších čtyřech kontinentech. Díky Mary’s Meals se mohou děti naobědvat například na Haiti, v Thajsku, Sýrii, Libanonu, Indii nebo i v Rumunsku.
Celosvětová síť dobrovolníků
Celá organizace dýchá díky nasazení dobrovolníků, bez kterých by tento projekt zůstal pouze myšlenkou v hlavě či na papíře. Například v africkém Malawi jich je na 80 tisíc. V České republice funguje pobočka od března předminulého roku. Od té doby se kolem ní seskupilo kolem tří stovek dobrovolníků, kteří tuto myšlenku šíří dál.
Jedním z nich je už druhým rokem i student Jan Soukal. „To pravé zapálení se dostavilo až po přečtení knížky od našeho zakladatele, která popisuje okolnosti vzniku Mary’s Meals,“ popisuje. „Věci, které kniha popisuje, nemůžou člověka nechat chladným.“ Dobrovolnictví je podle něj pestrou paletou možností, proto v něm vidí smysl a naplnění z mnoha důvodů. „Dobrovolnictví spojuje lidi s různými vlastnostmi a dovednostmi. Každý se zapojuje podle svých možností“ dodává.
Češi své dobrovolníky v zemích, kde se pomáhá, momentálně nemají. Jejich úkol je totiž jiný, především šíři osvětu a získávat finanční prostředky. „Dárcovské země neposílají své lidi do míst, kde se pomáhá, Mary’s Meals může poskytovat pomoc pouze za určitých podmínek. Musí s tím souhlasit vláda té konkrétní země a místní komunita lidí se musí zavázat ke spolupráci. Což obnáší, že musí ráno brzo vstát, dojít pro dřevo, zatopit a jídlo uvařit, následně ho rozdat,“ vypočítává Soukal.
Nejde tedy o složitou logistickou operaci, projekt umožňuje zapojení místních, a to nejen těch, kteří jídlo připravují a vydávají. Důležitou roli v celém systému hrají i místní zemědělci. „Mary’s Meals se snaží podporovat lokální drobné hospodáře a suroviny od nich vykupuje, čímž oživuje místní ekonomiku,“ uvádí dobrovolník Jan Soukal.
Necelá pětistovka zajistí dítěti stravu na celý školní rok
Zajímavostí je také to, že v každé zemi je vydávané jídlo trochu odlišné, záleží na podmínkách a podnebí daného státu. „Někde se vaří kaše, jinde vydáváme placky, jinde rýži,“ vyjmenovává Soukal. Jediné, co se do zemí dováží jsou vitamíny. „Dbáme na to, aby každé jídlo bylo hodnotné a mělo správné nutriční hodnoty.“
To všechno za využití až neuvěřitelně nízkých finančních prostředků, pouhých 459 korun. Tato částka zajistí dítěti jedno vydatné jídlo na každý den školního roku. Myšlenka, která zní jednoduše a chytlavě. Částka, která není astronomická ani závratná, ale za sebou skrývá zachráněný lidský život, a to bez nadsázky. Možná právě pro tuto jasnost a zřetelnost získává organizace stále další příznivce. Své podporovatele má projekt i v České republice. Za minulý rok se u nás vybraly finanční prostředky, které zajistí roční stravu pro 42 tisíc hladových dětí. Mary’s Meals má ale stále nesplněné cíle…
Na světě je prý až 64 milionů dětí, které nechodí do školy a mnohem více těch, které mají hlad, uvádí organizace. Jsme teprve na začátku, stojí také na jejich stránkách. Zajištění stravy pro půl druhého milionu dětí je ale rázným krokem k cíli. Příběh Magnuse MacFarlane-Barrowa a Mary’s Meals ukazuje, jak jednoduše lze pomáhat a naplňovat své dobré sny.
Autor: Lukáš Kuřík
Zdroj a foto: Mary’s Meals
