Pro slony ve volné přírodě jsou kly neodmyslitelnou součástí. Používají je k získávání potravy i při soubojích o samice. Avšak právě ve chvíli, kdy se jejich hlavním nepřítelem stane člověk, jsou jim spíše přítěží. Pytláci byli schopni lovit toto nebohé zvíře pouze pro jeho vyčnívající zuby. Kvůli období občanské války, která byla financovaná obchodováním se slonovinou, je stále větší výskyt slonů bez klů, především pak samic.
Nový vědecký výzkum, publikovaný v časopisu Science, poukazuje na problémy během občanské války v Mosambiku, kde byli sloni masově vyvražďováni pro jejich slonovinu. Ta následně sloužila k financování dalšího boje. K lovení slonů afrických docházelo mezi lety 1977 až 1992, v oblasti národního parku Gorongosa, kde bylo pozabíjeno přibližně devadesát procent z nich. Pouhých deset procent přežilo díky jediné věci, která je spojovala. Nebyli obdařeni kly, a tudíž nebyli pro lovce atraktivní.
U některých samic se kly dokonce nikdy nevyvinuly. Vědci tuto skutečnost připisují genům, podobně jako u člověka. V minulosti byli sloni bez klů výjimeční, postupně se však stávali všednějšími. Nyní tito jedinci mohou na některých místech převládat. „Roky nepokojů změnily trajektorii evoluce v této populaci,“ uvedl vedoucí výzkumu a evoluční biolog Shane Campbell-Staton z Princetonské univerzity.
Jak je to možné? Pytláci za války lovili slony pouze s kly, právě o ty jediné jim šlo. Z tohoto důvodu přežilo více samic bez klů, kterých bylo již v době před válkou okolo dvaceti procent. Takto předávaly své geny dál, tudíž byli jejich potomci také bez klů. Na tomto základu výzkumníci v Mosambiku několik let usilovně studovali samice a jejich potomky. Vytvořili jejich detailní katalog a následná analýza ukázala, že samici stačí změna jediného genu a přijde o kly.
Skutečností, že bez klů se rodí samic více než samců, se zabýval tým Cambell-Statona. Z genetického pohledu se jedná o mutaci chromozomu X, převládajícího právě u samic. Výzkum sloního genomu se proto zaměřil na tento druh chromozomu a srovnával jedince s kly a bez nich. Odborníci následně identifikovali jako kandidáty dva geny, které jsou u lidí spojovány s růstem řezáků, tedy lidských ekvivalentů klů – gen AMELX a MEP1a.
„Mají velmi přesvědčivé genetické údaje. Je to varování, protože ukazuje člověka jako hlavní evoluční sílu na planetě,“ říká Chris Darimont zabývající se ekologií na kanadské univerzitě ve Viktorii. Domnívá se, že právě lov zapříčinil tyto změny. K této myšlence se přidává také Samuel Wasse, biolog z Washingtonské univerzity, který uvádí svůj výzkumem nezaujatý názor: „Když přemýšlíme o přírodním výběru, myslíme si, že probíhá stovky nebo tisíce let. Fakt, že k této dramatické selekci došlo během pouhých patnácti let, je opravdu hodně překvapivý.“ Jinými slovy tedy můžeme říci, že sloni se takto brání intuitivně a nejsou jediným druhem zvířat, který se určitou změnou chrání před útoky člověka.
Autor: Veronika Turková
Aby bylo zkoumání populace slonů o něco snazší, vymyslela britská univerzita nový způsob monitoringu. Využívá při tom satelity ve vesmíru a speciální algoritmus.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: Echo24.cz, Science.org, ct24.cz
Foto: pexels.com
