Šedesát dva osobností. Taková je bilance vyznamenaných na 28. října. Prezident Petr Pavel rozdal ve Vladislavském sále Pražského hradu hned několik druhů medailí, propůjčil Řády bílého lva občanské a vojenské skupiny a také Řád Tomáše Garrigua Masaryka, udělil Medaile Za hrdinství a Za zásluhy. Vedle významných politiků, umělců, vědců, vojáků a sportovců získal Řád bílého lva i méně známý český hrdina, odbojář, sokol a gymnasta František Pecháček. Ocenění získal in memoriam za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu.
V úvodní řeči prezidenta zazněla slova: „Najděme v sobě odvahu a nepodporujme zdánlivě snadnou cestu.” František Pecháček si vybral cestu trnitou, která jej nakonec stála život, ale i díky němu se povedl atentát na Reinharda Heydricha. Právě v Pecháčkově domě se před atentátem odbojáři scházeli. Během Heydrichiady byl pak František i se svou ženou odvlečen do koncentračního tábor Mauthausen, kde byli popraveni.
Vzpomínáme bratří
František Pecháček se narodil v únoru roku 1896 v Záhornici u Městce Králové. Většinu svého mládí prožil v Nové Pace, kde také vstoupil do Sokola, což rozhodlo o dráze jeho nadcházejícího života. Ve dvaceti čtyřech letech se zúčastnil svých prvních olympijských her v Belgii, kde mu medaile utekla jen o vlásek. Rok poté si jej pozvali na gymnastické cvičení do Francie, Jugoslávie a později i za velkou vodu do USA.
Ze sokolského cvičence se stal úspěšný cvičitel, který vstoupil do československé armády, kde se stal poddůstojníkem a vedl zde školu pro výcvik tělesné zdatnosti armády. Stále také cvičil dorost i muže v karlínském Sokole a stal se členem gymnastické reprezentace. Vyhrál víceboj na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v roce 1922. Pro závodní družstvo také vytvářel sestavy, se kterými dosáhlo řady mezinárodních úspěchů, například vítězství na mezinárodní gymnastické soutěži v Paříži. Po odchodu z armády se oženil a začal se Sokolu věnovat naplno. Nevzal si nikoho jiného než sokolskou cvičitelku a gymnastku Emílii Putíkovou. Stal se vedoucím stálých škol obce sokolské v Tyršově domě, kde se dodnes vzdělávají budoucí cvičitelé. A začal pracovat na mnoha obsáhlých tělovýchovných příručkách. Bohužel se touto dobou nad Evropou začala stahovat zlověstná mračna.
„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Lásku k míru, klidu v srdci svého lidu věčně zachováme sami proti všem.” Sami proti všem, právě takový osud nás čekal necelé tři měsíce po zaznění této pohybové sklady Přísaha republice, kterou Pecháček vytvořil k desátému všesokolskému sletu v roce 1938. Na strahovském stadionu na tuto skladbu cvičilo a přísahu složilo třicet tisíc mužů. Mužů, kteří ji v následujících letech plnili. Mnozí z nich byli spolu s Pecháčkem členy odbojových organizací, vytvářeli tajné zpravodajské sítě, pomáhali při emigraci a někteří z nich skončili na popravištích koncentračních táborů.
„V této velké chvíli vzpomínáme bratří, kteří vzdáleni domova přinášeli mu oběť za věčná práva a svobodu, ve vřavě nenávistných bojů, a přece jen zvítězili. Hle jejich památka nás sílí, proto nikdo z nich nezemřel nadarmo.” Tato část přísahy vzpomíná na muže bojující v první světové válce, dnes skrz ní můžeme vzpomínat na všechny padlé za naši vlast.
Autor: Viktoria Židlíková
Dnes si připomínáme také válečné veterány, přečtěte si proto reportáž z tematické výstavy v olomouckém krytu nebo příběh jednoho z veteránů, který během koronavirové krize zorganizoval sbírku na podporu zdravotních sester ve Velké Británii.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: hrad.cz, ustrcr.cz, wikipedia.org, prazskypantheon.cz, ct24
Foto: Fotoarchiv tělesné výchovy a sportu, ustrcr.cz
