Jakmile vyplynulo na povrch, že naše republika není úplně připravená na krizovou situaci s koronavirem, společnost to vzala do svých rukou a začala šít roušky. Pozadu nejsou ani vysoké školy, které se chopily příležitosti pomoct ve všech směrech a začaly míchat dezinfekce, šít roušky a zavedly formuláře pro dobrovolníky, které posílají na místa, kde je jejich pomoc vítaná. Medici dobrovolničí v nemocnicích nebo na hygienických stanicích a studenti pedagogiky doučují školáky a hlídají děti lékařů.
Chemici vyrábí dezinfekci
Nedostatek dezinfekčních prostředků v nemocnicích a na místech, kde je jich nejvíce potřeba je docela problém. Univerzity daly dohromady týmy, které vyrábí dezinfekce v prostorách školy a následně je distribuují například do škol, knihoven, dětských domovů nebo domovů pro seniory. Do výroby se zapojily univerzity jako Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT), Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB), Vysoká škola báňská v Ostravě (VŠB) nebo Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL).
„Antibakteriální gel spolehlivě ničí bakterie, viry i plísně a je možné jej používat pro běžnou dezinfekci rukou i k profesionálním účelům ve zdravotnictví,“ popsal Tomáš Sáha produkt, který vyrábí UTB. „Dezinfekci rozvážíme většinou přímo do zdravotních středisek a záchranářům. Všichni jsou vděční za pomoc. Každý den evidujeme několik poptávek z nemocnic, soukromých ordinací a podobných institucí,“ sdělila Kristýna Dvořáková, dobrovolnice VŠCHT. Navíc Technopark Kralupy dokončuje novou linku, která bude schopna vytvořit až 1000 litrů dezinfekce za den.
Medici v nemocnicích a hygienických stanicích
Řada přišla i na studenty lékařských fakult po celé republice. Medici nastupují na různé pozice. Někteří obsluhují přetížené linky urgentního příjmu a nouzové linky hygienických stanic. Jiní našli uplatnění jako sanitáři. Zdravotníci jsou pro nás jednou z nejdůležitějších složek pro zvládnutí pandemie, a tak je v nemocnice vítají s otevřenou náručí. S možnou nákazou studenti počítají. „Cítím to jako morální povinnost. Mimo to je to těžká škola života a myslím, že takové situace naučí člověka víc než roky ve škole,“ myslí si Hedvika Adamová, která pomáhá ve Fakultní nemocnici Olomouc.
Většina lékařských fakult vytvořila spolky dobrovolníků, které spolupracují s jednotlivými nemocnicemi v okolí. „Jelikož mám splněné tři semestry ZPL (Základy praktického lékařství, pozn. redakce) tak můžu pomáhat jako sanitář. Doprovázím tedy pacienty na vyšetření, doručuji vzorky do laboratoře, dezinfikuji prostory a pomůcky, prostě všechno, co lékařům a sestrám pomůže a ušetří čas,“ shrnul Adam Šturm svou náplň práce, kterou vykonává v novojičínské nemocnici. Zároveň dodává, že malé nemocnice nepotřebují zatím tolik dobrovolníků jako ty fakultní.
Tak trochu jiná praxe pro budoucí pedagogy
Studenti pedagogických fakult uspokojují poptávku na doučování školáků, přípravy středoškoláků k maturitám a přijímacím zkouškám. Velká pomoc je i hlídaní dětí, když rodiče musí do práce, hlavně lékaři a zdravotní personál. „Studenti pedagogické fakulty zajistí personálu Fakultní nemocnice Ostrava a dalším zdravotnickým zařízením celodenní péči o děti. Aktivitu jsme nabídli formou pedagogické praxe, která bude studentům uhrazena formou mimořádného stipendia. Podle aktuální situace je o tuto praxi z řad studentů velký zájem,“ vysvětlil situaci v Ostravě Tomáš Jarmara, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Studentský spolek budoucích učitelů Univerzity Karlovy založil web, který propojuje zájemce o hlídání dětí s dobrovolníky, kteří tuto možnost nabízí.
Šicí dílny
Několik univerzit jako například Vysoké učení technické v Brně (VUT) zřídilo šicí dílny. Dobrovolníci se primárně našli mezi studenty, ale zapojují se i lidé zvenčí, kteří chtějí pomoct. Týmy zvládají celý proces od šití přes sterilizaci roušek až po konečnou distribuci na potřebná místa. O šití roušek napříč republikou si můžete přečíst zde.
Darování krve
Mnoho nemocnic má nedostatek zásob krve. Právě vysoké školy motivují své studenty k dárcovství nejen ve stavu nouze. Dárcům se tak dostává kromě hřejivého pocitu z dobrého skutku i peněžní odměna, která je pro některé studenty motivací k odvaze. I vaše krevní skupina může pomoci.
Vytištěné respirátory
ČVUT tiskne na 3D tiskárně respirátory, jejichž speciální filtr vydrží až týden. Výrobky poputují do fakultních nemocnic. Po týdnu stačí vyměnit filtrační vložku a respirátor se může znovu použít. Naprogramovat a vyrobit respirátor stihli experti za týden. Velkou výhodou je, že se dá vytisknou kdekoli, stačí k tomu speciální 3D tiskárna. „Na ČVUT nyní běží několik programů pomoci zdravotníkům a lidem. Výroba dezinfekce, plicního ventilátoru, celoobličejových masek či vývoj robota pro provádění testů nemoci Covid-19,” vyjmenoval rektor Vojtěch Petráček. Zároveň přišel i s nápadem, jak si vyrobit ochrannou masku z PET láhve.
Zapojit se může každý
Pokud nejste chemici, medici ani budoucí pedagogové nezoufejte. Pro ty, co chtějí přiložit ruku k dílu vysoké školy zřídily speciální formuláře. Pomocí formuláře se nahlásíte jako dobrovolník a uvedete s čím můžete pomoci. Jedná se o pestrou škálu, na výběr je šití roušek, venčení psů seniorům, nákupy pro seniory a lidi v karanténě, rozvoz obědů, hlídaní dětí nebo pomoc v domácnostech. Koordinátoři vás následně kontaktují a pošlou na místo, kde můžete konat dobro.
Všechny pokyny najdete na jednotlivých stránkách univerzit (UPOL, VUT, MUNI). Pokud vaše univerzita formulář neposkytuje, nesmutněte, určitě se ve vašem městě nějaký dobrovolnický spolek najde. Hledat se vyplatí i na sociálních sítích, ať už nabízíte pomoc, nebo o ni stojíte.
Autor: Adéla Sobotíková
Zdroj: utb.cz, Facebook VŠCHT Praha, Aktuálně.cz, moravskoslezsky.denik.cz, vutbr.cz, novinky.cz
Foto: utb.cz, jihoceskarozvojova.cz, echo24.cz, cad.cz
