V Německu se významně daří redukovat emise, Česku to jde pomaleji

Dominik Dubovči

Němcům se v uplynulém roce podařilo snížit produkci skleníkových plynů o 6,5 procent. Takový výsledek předčil mnohá očekávání. Dalším úspěchem je pak historický milník v energetice našich západních sousedů, z obnovitelných zdrojů se jim totiž poprvé podařilo získat více elektřiny než z uhelných a jaderných elektráren dohromady. Jak je na tom ale v oblasti emisí Česká republika?

Jedna z mnoha německých elektráren

Ekologická témata v poslední době hýbou světem, hnutí Fridays for Future v posledních dvou letech podnítilo debatu o stavu naší planety a nejen v očích německé populace jsou otázky klimatu nejpalčivějším politickým problémem. Minulý rok se přitom podle sdružení Agora Energiewende právě Němcům podařilo zredukovat skleníkové emise více, než se čekalo – o téměř sedm procent. Od znovusjednocení Německa v roce 1990 je to pak dohromady již 35% pokles, což nahrává plánovanému scénáři. Jako svůj cíl si totiž tehdy Spolková republika vytyčila hranici 40 procent, kterou by se jí mohlo podařit splnit do konce letošního roku.

Za nečekaným úspěchem přitom stojí především změny v energetickém sektoru. Stále větší důraz Němci kladou na zisk elektřiny z větrných, vodních a solárních elektráren, zatímco od spalování uhlí v poslední době razantně ustupují, v případě černého uhlí o třetinu, u hnědého pak o 22 procent. Oproti tomu emise z dopravy a stavebnictví vzrostly, což naopak není dobrá vizitka nejlidnatějšího státu Evropské unie. Jeho političtí představitelé ale nadále chtějí pokračovat v šetrné energetické politice a do roku 2022 plánují uzavřít všechny jaderné elektrárny. Od uhlí by pak Německo chtělo odstoupit do 18 let.

Německu se daří snižovat emise a plnit tak klimatické cíle vlády

Jak se podobné cíle daří plnit v České republice? Dobrou zprávou je, že emise skleníkových plynů se naší zemi daří stále snižovat. Ačkoli svým tempem patříme spíše do horší poloviny států Evropské unie, mezi lety 1990 a 2017 ČR zaznamenala pokles emisí o 35,1 procenta. I díky redukci těžby uhlí se podařilo významně snížit dopad především energetického průmyslu na životní prostředí, což je podobné jako u našich západních sousedů. Zatímco Německo však v posledních několika letech stále vylepšuje své výsledky, Česko spíše stagnuje. V meziročním srovnání let 2017 a 2018 se podařilo snížit emise jen o devět desetin procenta, jak vyplývá z poslední dostupné zprávy Ministerstva životního prostředí.

Nadějí na zlepšení může být první vydaný zákon letošního roku, který se týká modernizačního fondu. Z něj bude moci od příštího roku Česká republika čerpat miliardy na podporu energetických úspor. „Pokud budou finanční zdroje z fondu využity správně, urychlí zde dekarbonizaci. Česko během uplynulé dekády spíše promarnilo příležitosti k proměně energetiky. Podíl obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny stagnuje okolo 13 % (v Německu 42,6 % – poznámka autora) a nové projekty zejména v posledních 10 letech nenarůstaly,“ řekl pro web ekolist.cz Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Zdroje: mzp.cz, agora-energiewende.de, prazskycas.cz, ekolist.cz

Foto: creativecommons.org