Můžou se ekosystémy chránit lovem? Aarav Chavda ukázal, že i tato taktika je občas na místě. Perutýn ohnivý se nacházel v minulosti pouze v Tichém oceánu. Po invazivním rozšíření se však stal nepředpokládanou hrozbou pro rybí populace korálových útesů. Nová společnost Inversa pro ně našla nečekané využití – rybí useň. Nejde zde jenom o zisk, ale i o snahu vytvořit budoucnost, která je šetrnější k přírodě. Když se k tomu přidají i módní značky, může jít o začátek přechodu od zvířecí kůže.
Perutýn se v dnešní době nachází ve všech mořích a oceánech na světě. Nalezneme ho mimo Tichý oceán i v oblastech kolem Floridy, Karibiku, Mexika a v Rudém či Středozemním moři. Sem se rozšířil v osmdesátých letech minulého století. Perutýny nejspíše vypustili, nebo unikli z akvárií, kde likvidovali ostatní druhy. Poté se usídlili v korálových útesech a začali se množit. Přirozené predátory má však pouze v Tichém oceánu. To způsobilo expanzivní rozmnožení v oblastech korálových útesů ve zbytku světa.
Když je navíc tento druh velice dravý, je jasné, že nastává problém. Perutýn podle experimentu vědců z Oregonské univerzity dokáže do pěti týdnů od vypuštění sníst až osmdesát procent rybích mláďat. Jediná samice také vypustí až dvacet pět tisíc vajíček. Tímto tento druh narušuje a ničí ekosystémy mořského dna. „Na některých místech je hustota perutýnů dost možná největší příčinou změny biologické rozmanitosti biotopů korálových útesů od počátku průmyslového rybolovu,“ sdělil profesionální fotograf Lorenzo Mittiga pro The New York Times.
S tímto problémem se rozhodl něco dělat vášnivý potápěč Aarav Chavda. Ten s dalšími ekologicky smýšlejícími přáteli založil roku 2020 na Floridě firmu Inversa, která se specializuje na výrobu kůže z perutýnů. Firma byla nedávno nominována jako jedna z devíti finalistů ve výzvě o řešení zachování oceánů. „Víme, že na některé problémy existují řešení, například opalovací krémy šetrné ke korálům, které pomáhají útesy chránit. Ale s perutýny zatím nikdo nedokázal nic udělat,“ vyjádřil se Chavda pro The Guardian.
Inversa se snaží i o největší možnou udržitelnost a šetrnost. Pro kůže sama neloví. Místo toho je kupuje od chudých rybářů, kteří pro tyto ryby neměli žádné využití. S touto poptávkou se může přesunout i cíl rybolovu. Místo langust nebo humrů můžou rybáři lovit perutýny, a tak pomoci odvrátit hrozbu perutýnů. A ještě na tom vydělají. Dnes v tomto trhu kupují několik tisíc ryb denně.
Udržitelnost stojí na prvním místě
Společnost kůže vysuší, zpracuje a poté distribuuje partnerským textilním společnostem. Je navíc pevnější než zvířecí usně. Mezi výrobky z ní patří peněženky, opasky, hodinky i boty. Maso využijí také. Prodají ho místním restauracím, které mají perutýny na jídelníčku. Chavda je pyšný, že se spotřebuje celá ryba a dopad na přírodu je minimální.
Samotná rybí useň je snaha o udržitelnou budoucnost. Dnešní způsob získávání kožešin z krav nebo jiných domestikovaných zvířat nemá budoucnost. Zvířata a jejich pastviny půdu zabírají a následně degradují. Celý proces navíc produkuje obrovské množství metanu a uhlíku. Módní značky také přizpůsobují výrobu kvůli hrozbě klimatické změny a přecházejí na udržitelnější praktiky. S perutýny to ale nekončí, Chavda chce rozšířit působnost na více invazivních ryb. Doufá přitom, že se k tomuto novému odvětví přidá více lidí a firem.
Autor: Jonáš Maixner
O dalších úspěšných ekologických projektech, které v roce 2021 ocenil princ William, si můžete přečíst ZDE.
Zdroje: fastcompany.com, theguardian.com, nytimes.com
Foto: livescience.com, theconversation.com, tripadvisor.com, sourcingjournal.com
