Tváří 28. Fischerovské přednášky se stala jaderná inženýrka Dana Drábová

Johana Snášelová 18. 11. 2022

Ve čtvrtek 3. 11. 2022 se v aule Pedagogické fakulty Univerzity Palackého uskutečnila prestižní výroční přednáška s jadernou inženýrkou a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou. Pro posluchače si připravila prezentaci na téma jaderná energie ve službách člověka a také představila bohatou historii jaderné energetiky.

Fischerovská přednáška letos oslavila už 28 let. Olomoucká univerzita ji organizuje k poctě prvního rektora Josefa Ludvíka Fischera. Rok co rok jsme se tak mohli těšit na významné české osobnosti a letošek nebyl výjimkou. Nabídku tentokrát přijala jaderná inženýrka Dana Drábová, která ve své přednášce posluchačům vysvětlila hluboké kořeny jaderné energetiky a současně zdůraznila její důležitost pro dnešní svět.

Úvodní slovo si vzal rektor Martin Procházka, který představil hosta účastníkům společně s garantem studia ochrany obyvatelstva na Fakultě tělesné kultury Pavlem Otřísalem. Přítomni byli nejen studenti a akademičtí pracovníci místní univerzity, ale také veřejnost.

„Vstup člověka do jaderného věku začal takřka omylem, a to vlivem Wilhelma Conrada Röntgena,“ uvedla přednášku D. Drábová. Publiku postupně prezentovala význačné osobnosti jaderného věku. Vedle zmínky Emila Grubbeho nechyběl ani odkaz na Marii Curie-Skłodowskou, významnou polskou vědkyni, která je jako doposud jediná žena dvojnásobnou držitelkou Nobelovy ceny. „Někteří vědci pro svoje výzkumy zkrátka obětovali život,“ podotkla jaderná inženýrka.

Zaměřila se i na využití jaderných technologií, podle ní bychom totiž neměli zapomínat, že je nevyužíváme pouze v průmyslové a bezpečností oblasti, ale také v archeologii, restaurátorství či umění. Nastínila i negativní důsledky jádra, jelikož tu bude vždy možnost jaderného zneužití. „Technologie samy o sobě nejsou nebezpečné, nebezpečné je pouze zacházení s nimi,“ připomněla divákům D. Drábová. V této souvislosti se rozpovídala o počátcích jaderných výbušnin a účincích, které tyto výbušniny mohou mít. Nevyhnula se tak zmínce o atomových bombách Little boy a Fat man, co zdevastovaly japonská města Hirošima a Nagasaki.

Během své přednášky nezapomněla popularizátorka věd podotknout, že Česká republika rozhodně nehrála na poli jaderné energetiky druhotnou roli. Mimo jiné to potvrzuje fakt, že už v září roku 1957 byl v Řeži u Prahy spuštěn první jaderný reaktor, tehdy teprve devátý na světě.

V rámci ČR se pustila do otázky energetiky, která poslední dobou v souvislosti s krizí hýbe společností. „Náš lid si stěžuje na vysokou cenu energií. Avšak Oproti Japonsku je cena naprosto zanedbatelná,“ podotkla. Česká republika proto nemá v nejbližších letech v úmyslu následovat trend uzavírání jaderných elektráren.

V Česku tvoří jádro 37 % z celkového množství energie a v evropském měřítku se tak řadí na sedmé místo v žebříčku produkce elektřiny z jaderných zdrojů. Na druhé straně jsou evropské oblasti, kde se jaderná energie prakticky nevyužívá. Takovým příkladem je Skandinávie. Dominantní oblastí v rámci takzvané „net zero“ je pak Norsko, které čerpá energii především z obnovitelných zdrojů.

„Ať už se společnost k jaderné energii postaví jak chce, faktem zůstává, že tu s námi bude i nadále,“ pronesla závěrem. Následně v prostoru na dotazy přiznala, že jako malá chtěla být veterinářkou a jaderná energetika na ni vlastně zbyla.

S kapkou naděje nakonec optimistická inženýrka zakončila celou přednášku. „Mějte na paměti, že to zvládneme a zase se vrátíme ke stabilnímu životu,“ uvedla za doprovodu studentské hymny Gaudeamus Igitur. Kromě bouřlivého potlesku a slov vděčnosti zaplněné auly Pedagogické fakulty si Dana Drábová s sebou od rektora Martina Procházky odnesla univerzitní medaili.

Pokud jste Fischerovskou přednášku náhodou nestihli, celý záznam z akce si můžete přehrát zde. Lze ji vidět i perspektivou studentů Univerzity Palackého, stačí si pustit reportáž Studentské televize UP.

Autor: Johana Snášelová


O tom, že jaderná energie existuje v souladu s přírodou, se můžete přesvědčit i v našem starším článku o temelínském medu.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroje: aktualne.cz, oenergetice.cz

Foto: Vojtěch Duda