Švýcarský Curych jde celému světu příkladem. Jeho využití recyklovaného betonu totiž snižuje koncentraci všudypřítomného oxidu uhličitého a šetří přírodu, čímž nabízí efektivní a elegantní řešení nejpalčivějších problémů současnosti. Příklad z tohoto švýcarského města si berou i další země, které bojují za využívání obnovitelných zdrojů a udržení životního prostředí pro další generace.
Problém změny klimatu řeší prakticky celý svět a iniciativ, které se snaží tuto situaci změnit, není málo. V Curychu už téměř dvacet let využívají velmi efektivní strategii – recyklovaný beton. Beton je univerzální materiál, který proměnil infrastrukturu 20. století po celém světě, jenže zanechává masivní uhlíkovou stopu. Nemáme ho ale v současnosti čím nahradit, a tak je jeho recyklace velmi účinným dočasným řešením.
Již v roce 2002 postavilo největší švýcarské město první budovu, na jejíž výstavbu bylo použito 80 % recyklovaného betonu. O tři roky později bylo u všech nových budov veřejné správy vyžadováno, aby byl při jejich stavbě použit právě recyklovaný beton. Roku 2013 šlo vedení města ještě o krok dál a nařídilo používání cementu se sníženým obsahem oxidu uhličitého.
Právě produkce cementu tvoří 6–8 % světových emisí. To proto, že hlavní ingrediencí při jeho výrobě je vápenec, který se zpracovává při extrémně vysokých teplotách – zhruba 1450 °C. Uhlíkové emise jsou vedlejším produktem kalcinace, neboli pálení vápna, a také spalování materiálu, aby pec dosáhla požadované teploty. Protože se ale všude po světě staví nové a nové budovy, odborníci vyzývají k použití alternativních nebo recyklovaných starých materiálů.
Beton ve Švýcarsku musí obsahovat alespoň 25 % recyklovaného materiálu. Tím může být na příklad struska – zbytkový materiál z tavení rudy, uhelný prach nebo kusy betonu z demoličního odpadu. V hlavním městě se momentálně pyšní rozšířením muzea umění Kunsthaus Zürich, na jehož stavbu bylo použito 98 % recyklovaného materiálu.
O efektivitě tohoto typu výstavby se dozvědělo už i Česko. Využití starého betonu zkoumají vědci z ČVUT, kteří sestavili program, díky němuž bude možné vypočítat vhodnost betonu k recyklaci. Česká televize uvádí, že „za posledních třicet let se v Česku neotevřel žádný nový kamenolom a vědci odhadují, že by zdroje mohly do sedmi let dojít“. Znovu použitý beton by tak mohl vyřešit nedostatky, kterým bude Česká republika dříve nebo později čelit.
Ostatní světová města také zaznamenala tento trend. Německý Berlín se rozhodl, že všechny nové veřejné budovy budou stavěny s použitím recyklovaného betonu. V Londýně byly postaveny kanceláře na tomto principu. Ani v USA nezaháleli a Georgetown University v hlavním městě Washingtonu se může chlubit kolejemi stavěnými na bázi „zeleného betonu“, stejně tak má na Boston University příští rok vyrůst nové centrum pro výpočetní techniku.
V Coloradu se zaměřují hlavně na ekologičtější výstavbu dálnic. „Už jsme spotřebovali značné množství kvalitního kamene ze zdejších lomů. Pokud se nepletu, tak naše pískovny byly zcela vytěženy před dvěma lety,“ uvádí generální ředitelka firmy Intelligent Concrete, Whitney Belkowitz. „Proto potřebujeme hledat alternativy, jako je právě recyklovaný beton,“ dodává.
Ve stavebnictví se ale užívají i jiné substituční materiály. Poslední dobou jsou oblíbené dřevostavby, stavby z bambusu, recyklovaného plastu, domy z 3D tiskáren a mnoho dalších. Tyto a jiné alternativy jsou nevyhnutelné, pokud chceme snížit uhlíkovou stopu a zmírnit změny klimatu.
Autor: Eliška Dihlová
Na africkém ostrově Madagaskar postavili první školu vytištěnou na 3D tiskárně. Jak dlouho tisk trval? Dočtete se v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroj: cc.cz, bloomberg.com, ct24.ceskatelevize.cz Foto: archiv.hn.cz, ct24.ceskatelevize.cz, wikipedia.org, boston.curbed.com, www.youtube.com/intelligentconcrete
