Tolik lásky
je to vůbec možné?
Kdo pohrává si s mými vlásky,
světlo v temném pokoji vždy rožne?
Tolik úsměvů, radostí, objetí a rozzářených očiček
asi jaro přichází.
Tolik vůně, světla, mláďat a kytiček
vlídná slova každý všude nachází
od těch čistých dušiček
Každý jsme nějaký,
ne vždy děláme správné věci,
avšak ve finále dobro pokaždé vítězí (aspoň z části),
tak proč stěžovat si, nadávat a lhát, když je na světě tak hezky, přeci..
Autor: Alice Dušková