Jsou sice nezletilí, ale vědecké vinařské úkoly zvládli ze všech soutěžících nejlíp. Řeč je o Jiřím Janouškovi, Davidu Kamenském a Janu Obořilovi, kteří vyhráli evropskou vědeckou olympiádu. Biolog, fyzik a chemik. Každý z jiného koutu České republiky. Vytvořili tým, který získal pro Českou republiku velmi prestižní triumf v náročné soutěži simulující skutečné podmínky vědeckého výzkumu. Letošním tématem evropské olympiády se stalo pěstování vinné révy a výroba vína.
Češi mohou hrdě prohlašovat, že mají ty nejlepší mladé přírodovědce v celé Evropské unii. Ve velmi silné konkurenci 50 týmů z 25 zemí se čeští středoškoláci do 17 let stali šampióny a absolutními vítězi. Ve slovinském hlavním městě Ljublaň se na přelomu dubna a května konal již 16. ročník soutěže, kterou se podařilo českým studentům zdolat již potřetí. „V absolutním vítězství se v podstatě střídají čtyři týmy – jsme to my, Němci, Estonci a Maďaři. Ostatní se na čelní místa nikdy nedostanou. Samozřejmě, Němci nasbírali za těch 16 let absolutních vítězství více než my, ale mají nesrovnatelně větší populaci, z níž mohou vybírat,“ říká mentorka studentů v oboru biologie Lenka Libusová z Přírodovědecké fakulty UK.
Možná byste čekali, že byl vítězný tým poskládán z hvězd prestižních gymnázií hlavního města, opak je ale pravdou. Obrovský úspěch totiž vybojovali fyzik David Kamenský z Gymnázia a jazykové školy Břeclav, chemik Jan Obořil z Gymnázia Brno-Bystrc a biolog Jiří Janoušek z Gymnázia Budějovická v Praze. „Jasně to svědčí o tom, že máme spoustu kvalitních škol i v jiných regionech. Navíc mnohé prestižní pražské gymply často jedou jen po znalostech, zatímco tady je potřeba i odvaha, psychická odolnost, nepanikařit, umět uvažovat a hlavně spolupracovat,“ vysvětluje Libusová.
Vybraná trojice musela projít složitým a náročným výběrem, kde se přihlíží k jejich individuální úspěchům v národních olympiádách z fyziky, biologie a chemie, ale také ke schopnostem potřebným k obstání v náročné soutěži. K tomu všemu slouží speciální výběrové řízení, díky kterému se ze všech zájemců vyberou dva týmy po třech členech. Klání v olympiádě nespočívá pouze ve znalostech, ale také v praktickém výzkumu, experimentech a v týmové spolupráci. Slovinsko tentokrát připravilo zajímavé úlohy se společným tématem pěstování vinné révy, výroba vína i zkoumání vlastností výsledného produktu. Pro Slovinsko je víno jednou z hlavních národních plodin.
„Biolog například zkoumal, co vše na dané vinici žije, co může vínu škodit, nebo naopak prospívat. Chemik se díval na enzymy, které jsou ve vínu velmi důležité. Určoval, jaké jsou v listech pigmenty. Fyzik zkoumal víno jako výsledný produkt, například měřil, jak pohlcuje světlo, když je červené a když bílé, jaké je povrchové napětí anebo jak vypadá kapka vína,“ upřesňuje Libusová.
Pořadatelská země většinou připravuje úkoly, které se týkají pro ně charakteristického produktu či plodiny. Nikoho nejspíš nepřekvapí, že když se vědecká olympiáda konala v České republice, hlavním tématem bylo pivo.
„Každý měl sice svůj oborový úkol, ale nemohli si jen hrabat na svém písečku. Museli spoléhat jeden na druhého, navzájem si pomáhat a velmi úzce spolupracovat, třeba při sestavování přístrojů nebo tvorbě grafů. Navíc pracovali pod velkým časovým tlakem, takže když jeden něco nestíhal, ostatní mu museli pomoci, jinak by to nemohli zvládnout,“ popisuje Libusová. „Mladí čeští přírodovědci mají v Evropě skutečně výborný zvuk a jsou velkým příslibem pro českou vědu,“ dodává.
Autor: Anna Skopalová