„Nemůžu souhlasit s tím, že nás okupujou a nemáme svobodu. Udělal bych to znovu.“ (Vladislav Palkovič)
Příběh Vladislava Palkoviče se neodehrává během srpnových událostí roku 1968, ale až o rok později.
Vladislav Palkovič, narozený v roce 1939 poblíž Bratislavy, se přestěhoval se svou rodinou v roce 1967 z Kaplice do Větřní v Jižních Čechách za lepší pracovní pozicí. Získal práci svinovače v Jihočeských papírnách. Po půl roce ale došlo v papírnách ke změnám a Palkovič obdržel místo požárního technika. Svou práci vykonával velmi svědomitě, dokonce napsal knihu Abeceda požární techniky, z níž byli následně všichni mistři zkoušeni pro zajištění bezpečnosti práce. I zde se Palkovič setkal se zaujatým chováním od představitelů KSČ, neboť i ti mistři, kteří testy neprošli, mohli na svých pracovních pozicích setrvat jen díky svému členství ve straně.
Začátkem srpna 1969 se Vladimír Palkovič v práci setkal s Vladislavou Holou, která mu dala přečíst leták s nápisem „Drazí spoluobčané“ obsahující deset bodů. Po několika dnech Palkovič nalezl ve své kanceláři další leták, tentokrát psaný rukou zmiňované Vladislavy Holé. Tento leták vyzýval občany k pochodu na Kleť jako manifestaci k příležitosti 21. srpna předchozího roku. Oba letáky poté rozmnožil, každý asi po sto kusech. Část rozdal sám v okolí svého pracoviště a bydliště. To se mu ovšem nevyplatilo, neboť ho zahlédl soused (mistr z učiliště), a ten ho poté udal StB. Zbytek letáků vrátil slečně Holé.
Po necelém půl roce, někdy před Vánoci, byl Palkovič společně se slečnou Holou a dalšími dvěma lidmi odvezen k výslechu na zámek v Českém Krumlově, který tehdy sloužil jako služebna Státní bezpečnosti. Zpočátku se k věci, z níž byl obviněn, nijak nevyjadřoval. Chtěl vše popřít a nic nepřiznat. Avšak po dvanáctihodinovém výslechu pravdivou výpověď podal, neboť se dozvěděl, že Státní bezpečnost už všechno ví od předchozích vyslýchaných. Také nechtěl způsobit problémy své rodině. V lednu roku 1970 byl pan Palkovič se svými „spolupachateli“ obviněn za hanobení republiky a jejích představitelů. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na šest měsíců podmíněně. Tresty ostatních se pohybovaly spíše kolem tří až čtyř měsíců, ale jelikož pan Palkovič přiznal, že toho nelituje a udělal by to znovu, neboť to bylo v souladu s jeho morálními zásadami, obdržel trest vyšší. Nedlouho poté ztratil místo ve větřínských papírnách a začal pracovat jako odstřelovač v lomu, kde byl sužován chováním komunistů až do roku 1989
Autor: Alice Dušková
