Přesně před 46 lety, 29. března 1974, chtěli vesničané z čínské vesnice Si-jang prohloubit studnu. Její dno ale nebylo příliš silné, a tak se propadli do pětimetrové hloubky plné keramických střepů. Přivolaní archeologové potom již bez větších obtíží odkryli jeden z největších objevů všech dob. Terakotová armáda byla pohřbená spolu se svým císařem pod vrstvou zeminy více než dva tisíce let.
Součástí unikátního mauzolea je podle odhadů na osm tisíc válečníků z pálené hlíny, dodnes ale byla odkryta pouhá čtvrtina. Vojáci, dříve pokrytí barvou, která se bohužel nedochovala, měli chránit svého pohřbeného císaře Čchina v jeho posmrtném životě. Pomoci jim k tomu mělo i několik dalších stovek soch válečných koní a vozů. Zajímavostí je, že žádný voják není stejný, každý se trochu liší v obličeji nebo ve výrazu. Se svou výškou 170 až 200 centimetrů a původním barevným polychromováním museli skutečně vypadat jako živí.
Dosud bylo odkryto neuvěřitelné množství vojáků a dalších předmětů na ploše dosahující padesáti kilometrů čtverečních. Pro turisty je několik tisíc soch zpřístupněno celkem ve třech halách, které svou střechou památku zakrývají.
Dalším dosud neprobádaným místem mauzolea je hrobka samotného císaře. Ten odpočívá v okázalém podzemním palácovém komplexu, který se skládá z několika desítek budov. Císařův palác leží asi 1 500 metrů od Terakotové armády a archeologové se do ní dosud netroufli podívat. Důvodů je více. Prvním jsou obavy o stav samotného hrobu a jaké poškození by odhalení mohlo přinést. Dále jsou zde historické prameny, které upozorňují na velké množství pastí a nástrah. Ty mají odradit i zneškodnit případné návštěvníky. Z těchto důvodů musí být případný průzkum velmi dobře promyšlený a naplánovaný.
Další osud hliněné armády je bohužel nejistý, terakotoví válečníci se velmi rychle ničí. Barevná pokrývka zmizela vzápětí po odkrytí a neohleduplní turisté mohou být pro tak významný objev zkázou. Nepomáhá ani místní znečištění vzduchu a vlhkost. Z toho důvodu se archeologové ani nepokouší o vykopávky v místech, kde se pravděpodobně nachází další sochy, a některé z nich nechali dokonce zpětně zasypat hlínou, aby se uchovaly pro další generace.
První čínský císař Čchin Š‘-chuang usedl na trůn ve svých třinácti letech a úspěšně sjednotil celou zemi. Dodnes je považován za kontroverzní osobnost čínské historie, byl nelítostným tyranem a zároveň udělal mnoho dobrého pro význam a chod svého císařství. Stavbu obrovitého mauzolea, ve kterém chtěl být pohřben, započal již za svého života kolem roku 220 př. n. l. a podílelo se na ní kolem 700 tisíc stavařů. Její výstavba trvala více než čtyřicet let. Dokončení odvážného projektu se zakladatel první císařské dynastie nedožil. Stejně jako nikdy neviděl legendární čínskou zeď, která je dodnes považována za jeho největší odkaz.
Terakotoví válečníci se před několika lety podívali i do České republiky. Jednalo se sice pouze o jejich věrné kopie, úspěch výstavy byl ale obrovský.
Autor: Tereza Stará
Foto: pxhere.com
