Je středa 25. listopadu, v Olomouci se pomalu blíží konec podzimu a venku už docela přituhuje. Ani to mi však nebrání v tom obléct si mikinu, nazout tenisky a vyrazit podpořit během dobročinnou akci Rozběhni 2 Komenský. Tu pořádá charitativní organizace Mary’s Meals, která za každý uběhnutý kilometr v listopadu přispívá dvěma korunami na jedno jídlo pro jedno dítě v rozvojových zemích. Aby to bylo kompletní, když už mám dnes ten den plný dobrých skutků, nevynechám ani podpoření výdejního okna jednoho z olomouckých bister. Takže pozor, běžíme!
Hned na začátek se chci upřímně přiznat, že nejsem bůhví jaký běžec, proto si ani nestanovuji žádné maratonské cíle. Spíše vybírám trasu, kterou vím, že zvládnu, a nebude mi dělat problémy.
Napumpovaná energií vyjíždím kolem jedné hodiny odpolední tramvají z Neředína, kde bydlím na kolejích, a po šesti minutách vystupuji na zastávce Nádraží město. Zde startuji svou trasu a vbíhám do podzimem proměněných Čechových sadů. Je tak chladno, že v parku není skoro ani noha. Zkrátka ideální čas na propojení pohybu, mysli a přírody.
Běžím si svým mírným tempem a už mi ani nevadí ta neskutečná zima, která nepřehlédnutelně hlásí brzký příchod prosince. Přes most se po chvíli dostávám do mého nejoblíbenějšího parku v Olomouci, a tím jsou Smetanovy sady, které jsou zároveň spojeny s Výstavištěm Flora. Příroda je tu nádherná v jakémkoliv ročním období a teď v podzimním tichu a půvabu snad nejvíce. Míjím zelený altán po levé straně a zdárně se blížím ke konci parku. Jelikož mi mírně dochází dech, dělám si ještě pětiminutovou pauzu u rybníčku, který je součástí parku. Už je však vypuštěný, i tak v něm ale radostně kváká celá kachní rodinka, které absence vody očividně vůbec nevadí.
Po chvíli pokračuji dál, stáčím to kolem památníku Bedřicha Smetany doleva a s úsměvem opouštím park. Běžím kolem tržnice, kde už stojí vánoční ruské kolo připomínající, že za méně než měsíc jsou Vánoce. S myšlenkami, kolik mi ještě zbývá dokoupit dárků, dobíhám k mé druhé a poslední zastávce na oddech, a tou je salaterie Jak chceš na ulici tř. Svobody. Ta už na první pohled láká kresleným avokádem a salátem nalepeným ve výloze. Myslím, že je skvělý čas na to se posilnit něčím zdravým a doplnit trochu energii.
Salaterie nefunguje přes výdejní okno, ale vcházím rovnou dovnitř, což oceňuji, jelikož je venku na zmrznutí. Mezitím, co se mi připravuje těstovinový salát s kari sojanézou, halloumi, hráškem, kukuřicí a se spoustou jiných dobrot, se ptám obsluhující slečny, jak se zatím podniku daří a jestli chodí hodně zákazníků. Odpovídá mi, že zákazníků ani tolik nechodí, ale že je spíše více objednávek. Z fresh baru Jak chceš si totiž můžete objednat svůj salát, wrap nebo polévku rovnou přes donáškovou službu Dáme jídlo.
Loučím se s obsluhou a najezená vybíhám vstříc cíli mého okruhu, kterým je opět tramvajová zastávka Nádraží město. Jsem spokojená a plná energie. Dnes jsem udělala rovnou dva dobré skutky. Díky běhu půjdou peníze na jídlo dětem, které to potřebují, a zároveň jsem i finančně podpořila podnik, jenž si to v této nelehké době – tak jako i ostatní – zaslouží. Navíc jsem udělala něco pro své tělo a myslím, že listopad jsem lépe zakončit nemohla.
Autor: Aneta Luksová
Více se o charitativním běhu organizace Mary’s Meals dočtete v našem dřívějším článku.
Foto: Aneta Luksová
