Milovníci vesmíru a astronomie mohli v neděli 26. února a v noci z pondělka na úterý pozorovat slabou polární záři. A nemuseli kvůli tomu cestovat daleko. Pokud jste se v tuto dobu nacházeli na severu Čech, měli jste po téměř šesti letech jedinečnou příležitost užít si tento jev v pohodlí své domoviny. Mimo naši republiku byla záře zpozorována také v jiných evropských státech, například v sousedním Německu a Slovensku, nebo také v Maďarsku a Dánsku.
V České republice byla na severním obzoru v neděli 26. února okolo půlnoci pozorovatelná slabá polární záře. Naposledy se na našem území tento jev vyskytoval na konci března roku 2017. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) spolu s Petrem Horálkem z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě vydali oznámení, že znovu bude tento jev možné zaznamenat také v noci z pondělka na úterý. Upozornili však na skutečnost, že záři lze vidět pouze na zcela odkrytém severním obzoru a daleko od měst. Podle ČHMÚ byly šance na jasnou oblohu na severu a severozápadu Čech. „Predikce polárních září je obtížná, nelze tedy garantovat její viditelnost na sto procent,“ upozornil Horálek v rozhovoru pro iROZHLAS.
Podle příspěvků na Twitteru lidé zaznamenali záři v místech jako obec Brandýsek nad Kladenskou nebo severozápadně od města Libochovice, kde se nachází Vrch Hazmburk. Fotografie růžového zázraku pořídil z této oblasti člen spolku Amatérská meteorologická společnost, z.s (ASM), Jan Drahokoupil. Ten pro Dobrý Zprávy popsal, jaká byla jeho zkušenost.
„Nedokážu přesvědčivě říct, že jsem tu záři viděl vlastníma očima. Mozek si dokáže dost věcí domyslet, když ví, co chce vidět, ale jedna zkušební fotka vše odhalila a pak už se fotilo celkem na jistotu. Hodně jiné to pak je na severu, třeba ve Skandinávii nebo na Islandu, kde je to vidět bez problému a zážitek je to nezapomenutelný. I u nás už jsme zaznamenali silnější záře, než byla tato.“
Mimo jiné také dodává, že ve vysokých zeměpisných šířkách je to naprosto běžná věc, ale vidět záři ve střední Evropě už je trochu rarita a většinou je zaznamenatelné pouze fotograficky. Tak tomu bylo i v jeho případě.
Jev způsobila páteční a sobotní erupce na Slunci, která zapříčinila geomagnetickou bouři. Důsledkem bouře se stala právě polární záře nejen v Česku, ale také na Slovenku, v Německu, Maďarsku a Dánsku, kam částice z erupce doputovaly. Předpověď polárních září lze sledovat na stránkách NOAA či NASA.
Co je to polární záře a jak vzniká
Polární záře jsou barevné světelné pásy, kterým se na severní polokouli říká aurora borealis a na jižní aurora australis. Viditelné jsou na obzoru v místech s vyšší nadmořskou výškou. Na jejich vzniku se podílí výrazné působení Slunce na naši planetu. Kvůli nepravidelnostem v jeho magnetickém poli dochází ke vzniku takzvaných slunečních skvrn. Tam dochází k erupcím částic (protonů, neutronů a dalších), ty posléze putují vesmírem v podobě mraku slunečního větru a mohou přijít do kontaktu s magnetickým polem Země. To je nejsilnější právě v polárních oblastech. Mrak se může do magnetického pole Země zachytit a působením pole se poté začnou částice spirálovitě stáčet k zemské atmosféře. Pokud se částice spojí s atomy zemské atmosféry, dojde v procesu excitace (zjednodušeně vybuzení, střetu, pozn. red.) k uvolnění přebytečné energie vyzářením fotonu (světelné částice) a tím k jejich „rozsvícení“.
Drahokoupil výskyt polární záře popisuje zjednodušeně slovy: „Naše Slunce se teď nachází ve stavu takzvaného slunečního maxima, což znamená zvýšenou aktivitu, kdy vznikají četné sluneční skvrny s nestálými magnetickými poli a četnými erupcemi. Při těch občas dojde k vyvrhnutí koronární hmoty i směrem k Zemi. To je dnes vše díky speciálním družicím a dalším přístrojům dobře pozorovatelné a měřitelné, a tak se o takových událostech ví dopředu, než se stačí projevit zde na Zemi. Pár dní před samotnou událostí došlo k několika erupcím, které mířily k Zemi, takže se dalo očekávat, že se v horních vrstvách atmosféry projeví polární září.“ Pro sledování těchto událostí pak doporučuje stránky Spaceweather.
Tvary polárních září mohou mít podobu světelných pruhů, oblouků či právě spirál. Jejich zbarvení je většinou zelené, někdy lze ale pozorovat náznaky růžové, fialové, červené a bílé barvy. Barevná škála se odvíjí právě od excitace atomů u různých prvků. Takový kyslík má za následek zelené zbarvení, dusík poté červenou či modrou.
Autor: Barbora Mlezivová
Letošní rok se zdá být na přírodní úkazy i vesmírné zázraky jako dělaný. přečtěte si například o neandrtálské kometě, která se na naši oblohu vrátila po téměř 50 000 letech.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: meteopress.cz, ct24.ceskatelevize.cz, irozhlas.cz
Foto: Jan Drahokoupil, commons.wikimedia.org
