Andrea Mokrejšová vždycky věděla, že bude pracovat ve zdravotnictví, a věří, že strava je neodmyslitelnou součástí zdraví. Proto se stala nutriční terapeutkou. O výživě s rozumem mluví i na svém blogu a instagramovém profilu. Svých více než šestnáct tisíc sledujících motivuje ke zdravému životnímu stylu a inspiruje je výživnými recepty a tipy na cvičení. Mimo to mluví otevřeně o mýtech o hubnutí a stravování. Zalepí vám lepek střeva? Proč byste ho neměli vyřazovat ze svého jídelníčku?
Jaká byla vaše cesta k práci nutričního terapeuta?
V posledním ročníku na gymnáziu jsem si měla podat přihlášku na vysokou. Vždy jsem věděla, že si ji dám na všeobecné lékařství. Kamarádka v lavici mi však řekla o oboru nutriční terapie na stejné škole, 1. lékařské fakultě, která nově otevřela i tento magisterský obor. Podala jsem si tedy přihlášku i sem, protože jsem se už delší dobu snažila stravovat zdravě a viděla jsem ve zdravé výživě velký potenciál v prevenci stravy. Když jsem pak udělala přijímačky, dost překvapivě jsem se rozhodla pro obor nutriční terapeut a jsem moc ráda. Myslím si, že jsem na pravém místě a výživa je důležitou součástí nejen prevence, ale i neodmyslitelnou součástí léčby mnohých nemocí.
Jaké popularitě se těší povolání nutriční terapeut? Změnil se pohled populace na tuto práci v průběhu let?
Řekla bych, že v dnešní době je toto povolání oblíbené, a myslím si, že ve zdravotnictví získává mnohem větší důležitost, která je dle mého oprávněná. Celkově je spolupráce s dalšími zdravotníky větší, což má jistě pozitivní vliv na zdravotní stav pacientů.
S jakým problémem se na vás klienti nejčastěji obrací?
Pokud budeme mluvit o soukromém nutričním poradenství, tak jsou to nejčastěji důvody redukce či nabírání hmotnosti, objevují se ale i klienti, kteří se léčí s poruchami příjmu potravy. Zde je nutná spolupráce i s dalšími odborníky, aby mohla být léčba správná. A pak o pomoc při potravinových intolerancích nebo alergiích, kdy přesně neví, jak si sestavit jídelníček.
Stále se najdou lidé, kteří se stydí za navštěvování psychoterapeuta. Mají stejné předsudky i vůči nutričnímu poradenství?
Je to možné, protože se někteří lidé stydí za to, že nezvládnou něco tak esenciálního, jako je doplnit dostatek kvalitní výživy svému tělu. Ale stigma v této oblasti určitě nebude tak veliké a u tolika lidí. Možná je dnes k vidění i opačný trend, že lidé jsou rádi, pokud mají někoho, kdo jim radí s výživou.
Čeho by se měl tedy každý držet při sestavování vhodného jídelníčku?
Především toho, že je potřeba, aby to vycházelo z jeho dosavadních zvyklostí. Neměnit vše ráz na ráz a snažit se napasovat do jídelníčku někoho jiného. Vše je potřeba upravovat postupně dle toho, co člověku vyhovuje a na co je zvyklý, aby to pro něj bylo udržitelné.
Jak to myslíte?
Někdo je třeba zvyklý snídat dva koláčky, nechci po něm tedy, aby hned začal snídat jogurt s müsli a ovocem nebo něco obdobného. Velkou změnu udělá už jen to, že si ponechá jeden koláček a k tomu si přidal například tvaroh a kousek ovoce.
Co by ve správném jídelníčku nemělo chybět?
Ovoce, zelenina, mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny, ryby, vejce, maso, ořechy… Není vyloženě konkrétní potravina, bez které byste se v jídelníčku neobešli, ale není dobré vyřazovat celé skupiny potravin. Čím větší je možnost výběru, tím lépe. Jídelníček by neměl být příliš monotónní.
Je chyba vyřadit lepek nebo laktózu z jídelníčku?
Je zbytečné se ochuzovat o lepek, tedy kvalitní bílkovinu, nebo o laktózu, pokud netrpím jejich intolerancí. Jejich omezení s sebou totiž nese vyřazení velkých skupin potravin. A pro mnoho celiaků nebo lidí s intolerancí laktózy pak může být mnohem náročnější sestavit jídelníček, aby byl dostatečně pestrý a neopakovaly se v něm stále stejné potraviny. Měli bychom si vážit toho, pokud můžeme jíst veškeré potraviny, a tělu to vracet s úctou tak, že mu budeme dávat dostatek energie, makro i mikroživin.
Co je největší mýtus o zdravém stravování?
Hodně se opakují a točí, ale objevují se i nové. Takové nejčastější a nejvíce rozšířené jsou: „lepek lepí střeva“, „laktóza zahleňuje“, „káva s mlékem způsobuje rakovinu“, „ovoce odpoledne ne“. To jsou první čtyři, na které jsem si vzpomněla, ale je jich bohužel mraky.
Jaké použít protiargumenty, když nám někdo řekne, že káva s mlékem způsobuje rakovinu?
Tento mýtus vznikl na základě nějakého hoaxu, na kterém nebylo žádné pravdy. Je těžké říct, jak to vyvrátit, když nevíte, proč si to ten člověk myslí. Jednoduše neexistuje vědecké potvrzení ani náznak toho, že by káva s mlékem způsobovala rakovinu.
Jaké jsou největší prohřešky při hubnutí?
Je to hodně individuální. Mnoho lidí například zařazuje hodně sladkých nápojů, i když jsou to džusy, u kterých má mnoho lidí pocit, že jsou velmi zdravé. Často se také objevuje velká konzumace alkoholu, nebo vynechávání a omezování jídla přes dopoledne, které je následované odpoledním přejídáním, protože tělo má nedostatek energie a člověk pak má nutkání to dohnat. Je toho určitě více, ale tohle jsou asi nejčastější body.
Ve svém okolí se často setkávám s tím, že lidé snažící se zhubnout nerozlišují potraviny pro nabírání svalové hmoty a potraviny vhodné pro redukci váhy. Vnímáte to jako problém?
To úplně asi ne. Nelze takhle jednoduše potraviny zaškatulkovat, ale spíše se podívat na celkový kontext jídelníčku ke zbytku životního stylu a svým cílům. Pak můžeme zařazovat veškeré potraviny v určitém množství.
Jak se při výběru vhodných potravin oprostit od reklamních nálepek tipu high protein a podobně?
Je dobré si třeba vzít podobné potraviny do ruky a podívat se na jejich složení a nutriční hodnoty. Vzhledem k širokému výběru potravin se to nedá lehce specifikovat, ale určitě je dobré nekoukat pouze na nutriční hodnoty, ale také na složení.
Co sledovat při výběru potravin a nenechat se zmást?
Obecně bych zbytečně často nenakupovala potraviny, které na sobě sice mají tuto nálepku, ale seznam surovin je dlouhý jako noviny. Je potřeba spotřebitele více vzdělávat, aby uměli číst etikety, univerzální návod úplně není.
Jaký máte postoj k alternativním způsobům stravování?
Pokud se nebudeme bavit o speciálních dietách ze zdravotních důvodů, například o vynechávání laktózy u lidí trpících laktózovou intolerancí, tak nejsem zastáncem žádných extrémních diet. Nevidím zdravotní benefity ve vynechávání nějakých složek potravy. Naopak, aby byla strava dostatečně pestrá a vyvážená, měla by obsahovat co nejvíce potravin. Pokud se úmyslně ochuzujeme o výběr jednotlivých skupin potravin, může být těžší sestavit jídelníček vyváženě.
Platí to i pro veganství?
Pro veganství a vegetariánství mám samozřejmě plné pochopení z etických důvodů. V takovém případě je však dobré se poradit s odborníkem o skladbě jídelníčku tak, aby pokryl vše, co potřebuje, a byly zařazeny doplňky stravy, které jsou potřeba.
Dá se vůbec definovat, co znamená jíst zdravě?
To je celkem těžké. Řekla bych, že jíst zdravě znamená stravovat se tak, aby byl pokryt příjem všech potřebných makro i mikroživin. Což je velmi obecné a možná trochu fádní. Ve zkratce to asi nesvedu, nicméně bych zde chtěla vypíchnout důležitost přístupu ke stravě. I jídelníček, který bude nutričně tip ťop, není zdravý, pokud máme potřebu škatulkovat potraviny na zdravé a nezdravé, povolené a zakázané a tak dále.
Autor: Ivana Syrovátková
Jistě už jste někdy slyšeli, že snídaně je základem dne. Abyste tedy den správně nastartovali, měli byste se dobře nasnídat. Pokud si ale nejste jistí tím, jak by taková výživná snídaně měla vypadat, přečtěte si článek naší redaktorky Karolíny, která se v něm s vámi podělí o své tipy.
Foto: Andrea Mokrejšová
