Vyschlá koryta řek, duny, prach a kamení, které si vybralo svou daň v podobě defektů. Letošní Rallye Dakar prokázala, že se skutečně jedná o nejtěžší závod světa. Na účastníky čekalo 8 000 kilometrů, z toho necelých 5 000 kilometrů měřených závodních zkoušek, během kterých se hodně bloudilo. Zkrátka nevyzpytatelnost Dakaru v plné parádě. Sice letos organizátoři zrušili etapu Chrono 48, za to zůstala dvoudenní maratonská etapa, během které se vždy lámal chleba a jinak tomu nebylo ani letos.
48. ročník nejtěžší rallye světa již po sedmé odstartoval na území Saudské Arábie. Celé dvoutýdenní dobrodružství začalo 3. ledna ve městě Janbú na pobřeží Rudého moře. Odkud se závodníci vydali přes náročný mix terénů – od kamenitých horských úseků přes široké písečné duny až po rychlé šotolinové pasáže – do hlavního města Rijádu. Tam měly posádky den odpočinku a po něm se vydaly zpět k pobřeží do města Janbú. Trasa obsahovala celkem třináct klasických etap, včetně dvou maratonských úseků, během kterých mají posádky omezenou mechanickou podporu a musejí spoléhat více na vlastní schopnosti a vybavení. Co se dělo v jednotlivých kategoriích a jak se dařilo našim českým závodníkům?
Macík nezískal zlatý hattrick
V kategorii kamionů jsme od samého začátku očekávali vypjatý závod mezi předními favority – loňským obhájcem vítězství Martinem Macíkem, Alešem Lopraisem a mladým Nizozemcem van den Brinkem. V očekávaném česko-nizozemském souboji se situace přelévala z jedné strany na druhou. Nejdříve měli na vrch Nizozemci, až do čtvrté etapy, kdy vedoucího Mitchela van den Brinka předjel Martin Macík a už to vypadalo, že směřuje za zlatým hattrickem.
Kartami zamíchala osmá etapa, která vešla do historie nejen samotného Dakaru, ale bohužel i do dějin českého motorsportu. Aleš Loprais se zastavil za jednou z dun a za ním jedoucí Martin Macík se mu už nestačil vyhnout. Oba Češi i po srážce s poničenými vozy etapu dokončili, ale kvůli bouračce nabrali ztrátu a v průběžném pořadí jim chyběla hodina na první příčku. Martina Macíka potkala hned v následující etapě další pohroma. Oprava v dunách zabrala téměř čtyři hodiny a sen o vítězném hattricku byl pryč. Za to Aleš Loprais nasadil s opraveným kamionem tempo, kterému nikdo jiný nestačil. Stáhl tak hodinovou ztrátu a měl skvěle našlápnuto dotáhnout to na bednu. Po vítězné deváté, desáté i jedenácté etapě se rázem vrátil do boje o vítězství a vsadím se, že české fanoušky dostával do varu.
Překvapením byl rozhodně litevský závodník Vaidotas Žala, kterému se vyhýbaly problémy a dokázal se dostat do čela. Navíc ukázal, že má v sobě i toho pravého dakarského ducha. V přímém souboji o vítězství, v předposlední etapě, totiž zastavil u Aleše Lopraise, kterému se zrovna moc nedařilo, a pomohl mu postavit jeho kamion zpátky na kola.
Aleš Loprais posbíral celkem pět etapových vítězství, a i když chtěl Dakar konečně vyhrát, druhého místa si po všech problémech cení. Nakonec to byl právě Litevec Žala, který si urval zlato a bronz bral třiadvacetiletý van den Brink, který během rallye zažíval vzestupy a pády. Nehody i smůla přispěly k tomu, že Martin Macík nedosáhl na třetí vítězství v řadě. Dojel jako čtvrtý a jeho situace je připomínkou, že Rallye Dakar je vytrvalostní závod, u kterého je do poslední etapy vše otevřené a stát se může opravdu cokoli.
Největším smolařem letošního ročníku v kategorii kamionů byl Dušan Randýsek, který ve druhé etapě převrátil kamion, když se zřítil z příkrého srázu a byl nucen závod ukončit. Martin Šoltys sice v závěru sbíral fantastická etapová umístění, ale v první polovině se mu rozbíjelo jedno turbo za druhým. Asi tím největším bojovníkem letošního Dakaru byl Karel Poslední. Několikrát pomáhal týmovým parťákům a sám přitom nocoval v poušti po jednom z kotrmelců. Nabral kvůli penalizacím za nedokončené etapy velké ztráty, ale Dakar dojel s úsměvem do cíle a hlavně si nikdy na nic nestěžoval.
Objevem letošního Dakaru je Michal Valtr, který vybojoval životní šesté místo. Jel konzistentně, nechyboval a držela mu technika, a to přitom jel se starým autem s manuální převodovkou. Na jeho druhou účast na Rallye Dakar je to fantastický výsledek. A pro české fanoušky to znamená, že se mají v budoucnu rozhodně na co těšit.
Kategorie automobilů nabídla skvělou podívanou
V kategorii automobilů je vždy vysoká konkurence, ale český zástupce Martin Prokop s továrním Fordem Raptor soutěž začal ve velkém stylu a v první části rallye byl hned několikrát mezi nejrychlejšími. Ve třetí etapě dojel druhý a v průběžném umístění mu chybělo na nejvyšší příčku jen dvacet šest vteřin. Se svým navigátorem Viktorem Chytkou byli nejvýše umístěnými Čechy a stal se z toho historický výsledek pro české barvy v kategorii automobilů. I následující dny se posádce dařilo, zvrtlo se to až v deváté etapě. „Zbývalo ani ne šedesát kilometrů do cíle, když jsme trefili díru a převrátili se na bok, dostali jsme se zpátky na kola, ale odešel nám startér,“ popsal situaci Martin Prokop. Nakonec dorazil Martin Šoltys se svým kamionem, auto roztáhl a posádka se díky němu dostala do cíle. Před 
devátou etapou se Martin držel v těsném závěsu za nejlepší desítkou mezi špičkovými jezdci na dvanáctém místě. Po ztrátě čtyř hodin se vyhlídky na umístění v první desítce rozpadly a propadli se na šestadvacáté místo v průběžném pořadí.
Byla to vyrovnaná bitva až do konce. Do čela průběžného pořadí se dostal Nasser Al-Attiyah a poprvé se tak dostala do čela značka Dacia. Mezitím Španěl Nani Roma s Fordem chytil skvělé tempo a přebíral průběžné vedení, ale pětinásobný vítěz – Al-Attiyah si závěr uhlídal. V dunách se mu dařilo a do poslední etapy vyrážel jako první s cílem získat své šesté vítězství Dakaru.
Byl to jeden z nejvyrovnanějších Dakarů za poslední dobu. První čtyři umístění byly v rozmezí čtvrt hodiny. V konkurenci nabité kategorii zvítězil král dun – Al-Attiyah, stříbro slavil Nani Roma s Fordem a na stupních vítězů stanul i Švéd Mattias Ekström a stejně jako loni skončil na třetím místě. Sebastienovi Loebovi s Dacii proklouzlo pódiové umístění mezi prsty o půl minuty. Martin Prokop nakonec z Dakaru veze třiadvacáté místo. Druhým nejlepším Čechem byl Karel Trněný. Celkově dokončil devětatřicátý a hned za ním, čtyřicátý, dojel do cíle Mirek Zapletal.
Tým Buggyra letos zažil krušné chvíle, od samého začátku se rodině Kolocových těžce nedařilo. Šéf Buggyry – Martin Koloc si na Dakaru střihnul premiéru v roli jezdce, ale kvůli technickým problémům předčasně skončil. Jeho dcera – Aliyyah Kolocová měla hned z kraje také problémy s technikou, nakonec kvůli poraněné ruce musela odstoupit v deváté etapě.
Ryzí drama Dakaru v poslední den
V bohatě zastoupené kategorii motorek jsme až do úplného závěru pozorovali vyostřený souboj – Brabec vs. Benavides. Američan Ricky Brabec měl na Argentince Luciana Benavidese k dobru tři minuty a dvacet sekund a zdálo se, že si dojede pro vítězství. Málokdo, ale tušil, jaké to bude nakonec v kategorii motorek drama.
Sedm kilometrů do cíle, jedna navigační chyba, jedno špatné odbočení vlevo a Brabec přišel o pouhé dvě sekundy o vítězství. Luciano Benavides vyhrál svůj první Dakar s neuvěřitelným rozdílem dvou sekund. Celý závod byl extrémně vyrovnaný. Něco takového tu ještě v historii Dakaru nebylo. Hrdinou letošního Dakaru v kategorii motorek se rozhodně stává loňský šampion Daniel Sanders. I přes zlomenou klíční a hrudní kost v závodě pokračoval a skončil pátý.
Náročnost Dakaru potvrzovalo množství odstoupení. Z šesti českých motorkářů dojela do cíle polovina. Ve druhé etapě skončil Jiří Brož, který upadl. Ve třetí etapě skončila slovenská legenda Štefan Svitko se zlomenou klíční kostí. Také čtvrtá etapa byla významná z našeho pohledu, odstoupili totiž další dva čeští motorkáři – Martin Prokeš a Martin Michek, který si do té doby vedl nejlépe z českých motorkářů a měl políčeno na umístění v nejlepší desítce, jenže doplatil na techniku. Největší hrdinství prokázal Dušan Drdaj, který jel s naštípnutým palcem a v první části druhé maratonské etapy dojel na ráfku. Pak musel improvizovat a překousnout penalizaci za použití neoznačené pneumatiky. Nejúspěšnějším českým závodníkem je Milan Engel. Celkově dojel dvacátý a v průběhu celé rallye sbíral svá historická etapová umístění v kariéře. A David Pabiška? Ten již po šestnácté dojel, celkově skončil šestatřicátý a obhájil prvenství mezi veterány. Čtyři příčky za ním skončil Dušan Drdaj, který si letošní Dakar doslova vybojoval. Sice z toho nebylo umístění mezi nejlepší dvacítkou jako loni, ale za to má za sebou ohromný, a hlavně nezapomenutelný příběh.
Česká radost mezi klasiky
Elegance a styl, i o tom je kategorie classic, ve které Češi zabojovali velmi výrazně. Hlavně vynikající bývalý motorkář Ondřej Klymčiw, který má za sebou dvanáct účastí na Dakaru. S navigátorem Josefem Brožem a jurským vozem dosáhli na stříbro. Jejich účast na Dakaru měla i charitativní podtext: „zvolili jsme nadaci Pink Bubble, která se stará a plní přání mladým lidem, kteří právě prodělávají nebo prodělali onkologické onemocnění. Není to jen o tom, pálit benzín, je v tom i kus prevence,“ vysvětlil Ondřej Klymčiw.
Letošní Rallye Dakar byla opravdu velmi rozmanitá. Nejen náročností terénu, ale i navigační obtížností. Chyběla sice Pustá končina – největší písečná poušť světa, ale i tak Rallye Dakar 2026 nabídla fantastickou podívanou.
Autorka: Kateřina Pirožková
Editorka: Soňa Lichtenbergová
Jak vypadá Rallye Dakar z pohledu fotografa? To nám mimo jiné prozradil v rozhovoru český fotoreportér a novinář Martin Straka.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: dakar.com, tv.nova.cz
Foto: Dakar Rally (Facebook)
