Dokumentární film F@ck This Job neboli Zatracená práce mapuje život úspěšné ruské smetánky, v hlavní roli se představuje Natalia Sindeeva, která má pohádkový život, jezdí v růžovém Porsche a politika je jí naprosto ukradená. Je v pozici ruské „šlechty“, která nemá zapotřebí chodit k volbám, dává přednost večírkům a cokoliv si zamane, může získat. Jedním z jejích snů je založení vlastní televizní stanice.
TV Dožď (Déšť) byla založena v roce 2008 s cílem hlásit pozitivní zprávy. Generální ředitelka Natalia Sindeeva sestavila hvězdný tým, se kterým měla v plánu bavit ruskou společnost a vidět svět skrze růžové brýle. O pár let později se jí však obrátil život vzhůru nohama. Začala si všímat toho, že obyvatelé Ruska žijí v bublině médií regulovaných státem, skrze které není šance získat jakékoliv objektivní informace, protože ty by mohly poskvrnit blahobytnou zem Vladimíra Putina. Rozhodla se to změnit. Se svou růžovou stanicí začala vysílat šokující reportáže, které se běžně vysílaly na mezinárodních stanicích s výjimkou Ruska. Její nekonečně vyčerpávající dráhu a neustálý boj s Putinem zachycuje ve filmovém dokumentu režisérka Vera Krichevskaya.
Aktuální situace cenzury ruských médií
Veškerá ruská státní média bezesporu čelila a čelí ostré cenzuře, avšak v souladu s aktuální situací na Ukrajině se v Rusku navíc objevil zákon, který bojuje proti fake news. Za fake news jsou v Rusku považovány zprávy, které zkrátka nevyhovují „Putinovskému“ režimu. Což znamená, že veškerá nezávislá média, v čele se stanicí Dožď, byla státem odstřihnuta.
„Natalia Sindeeva sama ukončila vysílání TV Dožď slovy, že nyní budou přemýšlet nad tím, co dělat dál, protože v současné situaci prostě svou práci nemohou vykonávat. Zajímavé bylo to, že se ve vysílání rozloučili záznamem Labutího jezera, což je pro ruský kontext velmi symbolické, jelikož tento záznam se pouštěl vždycky, když se stalo politicky něco hodně zásadního jako například rozpad sovětského svazu. Myslím si, že od této stanice to bylo velmi symbolické a viděla jsem v tom jakýsi poslední vzdor,“ říká doktorandka Univerzity Palackého Anna Bílá.
Zdali je v Rusku zájem o nezávislá média tohoto typu okomentoval Karel Svoboda z Univerzity Karlovy, který se věnuje problematice Ruska.
„Manipulace toho, jak je reportována demonstrace v Rusku, jsou ve filmu vypracované naprosto skvěle. V dokumentu jsme viděli ohromné protesty a pokud si dobře pamatuji, tak moskevská policie oznámila, že se toho největšího protestu zúčastnilo čtyřicet tisíc lidí. Já si myslím, že když jste viděli ty záznamy, tak tam rozhodně nebylo pouze čtyřicet tisíc lidí, ale mnohem víc. Tyto záznamy TV Dožď předávala dál. Ona byla elitářská tím, že jste si za to museli platit, ale zároveň byla velmi dobře známá tím, že dává hlasy i lidem jako je právě Boris Jefimovič Němcov nebo Alexej Anatoljevič Navalnyj. Tímto dostávala do povědomí občanů i tyto lidi.
U Navalného je zajímavé to, že on vlastně byl připuštěn v roce 2013 do moskevských voleb proti Sergeyi Sobyaninovi s prakticky nulovou možností jakkoliv agitovat. Zkrátka mu házeli klacky pod nohy tím, že mu například bylo řečeno, že na náměstí, kde chtěl uskutečnit demonstraci, se zrovna konají opravy. A takto ho vykázali někam na sídliště, kde si mohl demonstrovat. A Navalnyj v tomto prostředí dokázal získat 27 % hlasů, čili bylo vidět, že je ten dopad velký a že ta snaha vidět ty jiné informace je velmi silná,“ doplňuje.
Svoboda také říká, že argument, že Rusové o nezávislou televizi nestojí, protože TV Dožď měla pouze šedesát tisíc předplatitelů, není správný. „U této stanice je problém, že ti lidé musí sáhnout do peněženky a velmi často na to nemají. Takže místo toho se holt spolehnou na státní televizi a berou to jako hlavní zdroj informací.
Naposledy jsem se dočetl, že sledovanost televize klesla z 84 % k nějakým 75 % obyvatel. Stále je to extrémně vysoké množství a vy prakticky máte jenom státní kanály, které do vás hustí: ,Vladimír Putin je skvělý, Vladimír Putin je nejlepší! Nedělá žádné chyby a na Ukrajině se děje to, že ruští vojáci bojují proti neonacistům, kteří se skrývají v civilních budovách a z nich odstřelují ruské vojáky a my se tomu jenom bráníme.‘ Takže vy vlastně dostanete v tomto balíčku celý příběh i s vysvětlením. Žijete v tom prostoru, který vám striktně říká, že je to rozhodně takhle a vyhledávání jiné informace, je extrémně těžké.“
Existují v Rusku ještě nezávislá média?
„Nezávislá média existuji většinou v tom polozablokovaném formátu, například medializovaná Meduza a podobná média, která se těší velké popularitě a oblibě, alespoň u té skupiny opozičně smýšlejících lidí. Obchází se úplně stejným způsobem jako Facebook a sociální sítě přes VPN, což znamená, že jsou oficiálně státem blokovány,“ komentuje ve společné diskusi Olga Čedevá z Univerzity Palackého
Doplňuje, že Medúza je důkazem toho, že zájem o nezávislá média zřetelný je, musíme si totiž uvědomit, že když je médium jmenováno zahraničním agentem, přichází o jakékoliv reklamy. Jediný způsob jak přežít, je pouze z podpory předplatitelů. To, že taková média i přesto stále fungují, je jasným důkazem občanského zájmu. Co jsme viděli v posledních pár týdnech byl podle Čedevé útok nejenom na velká nezávislá média, jako je blokovaná Medúza, ale také na média regionální.
Blokování sociálních sítí
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval přístup k sociálním sítím. „Moji známí z Ruska, které jsem sledovala na sociálních sítích, začali přecházet na aplikaci Telegram a postupně se hromadně z těch turistických profilů stávaly právě ty zpravodajské. V ten moment mi došlo, že se něco děje. Všichni tak nějak pracují na VPN, což je zabezpečené prostředí, které umožnuje uživateli se připojit k webu z jiné IP adresy, aby získali nějakou informaci zvenčí,“ komentuje Anna Bílá.
Autor: Izabela Waclawková
Festival dokumentárních filmů Jeden svět je v plném proudu. Přečtěte si rozhovor s jeho olomouckými koordinátorkami Barborou Kurdzielovou a Kateřinou Maršíkovou.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Foto: imdb.com, docnyc.net
