Girls day šíří povědomí o tom, že ženy v ICT jsou třeba

Duben patří každoročně Mezinárodnímu dni žen v ICT. I letos si proto připomínáme, jak důležité je mít na pozicích v informačních a komunikačních technologických firmách ženy. V průběhu takzvaného Girls day jsou všechny ženy a dívky v mnoha zemích zvány, aby si vyzkoušely nejrůznější technické obory a připomněly si jména svých předchůdkyň, které do oblasti technologie mnohým přispěly.

Mezinárodní den žen v ICT, jinak známý také pod označením „Girls day“ připadá tento rok na 27. dubna. Účelem celé akce je představit dívkám možné studijní a pracovní příležitosti právě v technických oborech. Mimo to jde ale také o snahu zvýšit zájem žen a jejich počet ve firmách zabývajících se informačními a komunikačními technologiemi (ICT).

Girls day má všem dívkám a ženám připomenout, že technické obory jsou otevřené také jim, a práce v tomto odvětví není podmíněna mužským pohlavím. V zemích, kde tato akce probíhá (často pod záštitou OSN), si mohou dívky vyzkoušet základy programování, elektroprojektování, nové telekomunikační technologie nebo práci s 3D virtuální realitou. V České republice se o pořádání Girls day stará od roku 2012 společnost Gender Studies. Výjimkou není ani letošní ročník.

A cože to je to ICT? Mnoho lidí si představí pouze obsluhu počítačů, tomu před rozšířením internetu odpovídala anglická zkratka IT. V rozmezí ICT se bavíme nejen o strojích samotných, ale také o jeho dvou částech, hardwaru a softwaru. Písmeno C (z anglického „communication“) pak zastává komunikaci, která je spojena jak s internetem a sociálními sítěmi, tak se satelity či telekomunikačnímu sítěmi.

Kromě workshopů, přednášek a diskusí v nejrůznějších technologických firmách a institucích jde také o boj proti stereotypům, které ovlivňují vnímání schopností a dovedností žen. Právě z těchto důvodů se poté dívky často na technické obory nehlásí. Od mala jsou od této cesty kvůli zakotveným přesvědčením společnosti odrazovány a jejich procento v institucích a firmách spíše klesá.

Podle Evropského institutu pro genderovou rovnost je v zájmu Evropské unie zvýšit počet žen v ICT. „Zvýšení počtu žen v ICT je pro EU velkou příležitostí. Odvětví potřebuje vysoce kvalifikované zaměstnance a ženy tvoří většinu absolventů terciárního vzdělávání. Vyrovnání genderové nerovnováhy v odvětví ICT by bylo také dobrou příležitostí pro ženy, aby nastoupily do zaměstnání, která jsou lépe placená než zaměstnání v tradičně ženských odvětvích. To by pomohlo snížit přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů v celé EU, které jsou výsledkem dlouhodobé segregace podle pohlaví na celém trhu práce.“

Za prvním počítačovým programem stojí žena

Právě mylná domněnka, že muži jsou jediní, kteří se v technologiích vyznají, proto je mohou vyrábět, opravovat a vylepšovat, stojí za sníženým zájmem žen se v technickém oboru angažovat. Přitom úplně první programátorkou byla žena. Augusta Ada King byla v roce 1843 jediným odborníkem na programování na světě. Nebyla ale ani zdaleka poslední ve svém oboru.

Tři roky poté postavili akademici John Mauchly a J. Presper Eckert Jr. z Pensylvánské univerzity první elektronický počítač v USA, ENIAC. Průlomový byl v tom, že ho šlo naprogramovat k řešení složitých rovnic nezbytných například pro vývoj jaderných zbraní. Dřívější počítače, spíše takové větší kalkulačky, do příchodu ENIACu nebyly schopny provádět takto složité výpočty za tak krátký čas. K tomu, aby toto vše ENIAC uměl, bylo ale potřeba ho naprogramovat. O to se zasloužilo šest žen známých jako „dívky z ENIACu“. Patřily mezi ně Betty Holberton, Jean Jennings Bartik, Kay McNulty, Marlyn Wescoff Meltzer, Ruth Lichterman a Frances Bilas Spence.

V roce 1996 ku příležitosti 50. výročí projektu ENIAC se o zachování odkazu „dívek z ENIACu“ pokusila Kathryn A. Kleiman. Tehdejší studentka Harvardu kontaktovala organizátory výroční konference Women in Technology International s dotazem, jak plánují výročí oslavit. Překvapilo ji, když nikdo v organizaci bojující za ženy v technickém průmyslu neznal ani jednu z programátorek projektu ENIAC. Klaiman se tak rozhodla jejich příběh šířit sama. V roce 2015 se dočkal svého prvního divadelního turné její dokument s názvem The Computers, v němž zaznělo všech šest jmen. Dnes vyučuje internetové technologie a správu pro právníky na AUWCL.

Autor: Barbora Mlezivová


Znáte příběh dalších statečných žen? Přečtěte si například životní příběh Dany Němcové.


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroj: nationaltoday.com, eige.europa.eu, digitaltrends.com

Foto: U.S. Army/ARL Technical Library Archives, commons.wikimedia.org

Příspěvek vytvořen 18

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy