Ve dnech 19. a 20. června 2026 se areál bývalé Lembergerovy textilní továrny ve Frýdku-Místku proměnil v místo plné hudby, zábavy a dobré nálady. Osmý ročník FM City Festu přilákal tisíce návštěvníků, kteří si přišli užít vystoupení známých českých i zahraničních interpretů, bohatý doprovodný program a širokou nabídku občerstvení. Festival opět potvrdil, že patří mezi nejvýznamnější kulturní akce v Moravskoslezském kraji.
Do areálu bývalé Lembergerovy textilní továrny přicházím krátce po otevření bran. Už z dálky slyším hudbu, která se line z areálu, a s každým krokem přibývá lidí. Někdo si nese deku přes rameno, další už netrpělivě míří objevovat areál. Ve vzduchu jde cítit dobrá a pozitivní nálada.
První festivalové kroky
Areál působí živě už od prvních minut. Všude kolem je slyšet smích a rozhovory. Přestože se teprve začíná, festival už teď naplno žije.Slunce dává během odpoledne pořádně zabrat. Teplo je cítit na každém kroku a většina lidí vyhledává alespoň na chvíli stín. Organizátoři naštěstí myslí i na to a možnost doplnit si zdarma pitnou vodu přichází opravdu vhod. Mezi prvními věcmi mířím využít osvěžení pod připravenými rozprašovači s vodou.
Následně docházím k největší odpočinkové zóně – River chill. Nachází se zde místa na sezení ve stínu. Právě hraný koncert Pam Rabit zde jde příjemně slyšet. Lidé sedí na lehátkách, povídají si a pár z nich využívá možnost si dát dýmku.
Odpočinek i gurmánské zážitky
Nemůžu si nevšimnout ani food zóny. Vůně mexické kuchyně se mísí s asijskými nudlemi, sladkou vůní churros a mnoho dalšího. Neodolám a jako první mířím na rolovanou zmrzlinu. Před některými stánky se tvoří dlouhé fronty, v teple, co panuje, to je mírně nepříjemné. Není se kam při čekání schovat. Sedám si do chill-out zóny a při jídle poslouchám hudbu Dj co tam právě hraje. Právě tyhle
malé momenty dělají festival výjimečným.
Večer plný světel a emocí
S blížícím se večerem se atmosféra začíná měnit. Před hlavním pódiem rychle přibývá lidí a najít dobré místo už není vůbec jednoduché. Každý si chce co nejlépe užít vystoupení. Na scénu přichází Robin Schulz, hlavní zahraniční hvězda. Z reproduktorů se ozývají první tóny, kolem mě lidé zvedají ruce nad hlavu a během několika vteřin tančí téměř celý prostor před pódiem. Už je tma, přidávají se světelné efekty, lasery a stovky rozsvícených mobilních telefonů. Na chvíli mám pocit, jako by se celý areál pohyboval v rytmu hudby.
Noc však ještě není dlouhá a přesně o půlnoci začíná vystoupení Heleny Vondráčkové. Tana sobě nenechává znát stáří a další hodina patří nostalgickým písničkám, které si i v tenhle čas užívá ne jedna babička.
Nečekané okamžiky druhého dne
Druhý den plyne v podobné atmosféře. Silný zážitek přináší netradiční koncert kapely Mirai, která se v programu skrývala pod názvem MIssissippi RAIn Alliance. Vystupují na 365 podiu, takže se v průběhu vystoupení můžou otáčet za fanoušky na všech stranách. Všichni s otevřenou pusou přihlížíme, když host kapely vyzívá svojí přítelkyni na podium a žádá jí o ruku. Říká ano!
Za nedlouho následuje koncert Marka Ztraceného. Hned po prvních písních zpívá celý dav téměř každé slovo společně s ním. Vedle mě stojí rodina s malými dětmi, o pár metrů dál parta studentů a za mnou starší manželé. Každý si koncert užívá po svém, ale všechny spojuje stejná radost z hudby. Je krásné sledovat, jak festival spojuje lidi napříč generacemi.
Hudba, která spojuje
Během celého dne si všímám i drobností, které dotvářejí celkovou atmosféru. Dobrovolníci ochotně radí návštěvníkům, u stánků se lidé smějí a sdílejí jídlo, ve frontách na pití vznikají nová přátelství. Přestože je v areálu několik tisíc lidí, všechno působí překvapivě klidně a přátelsky.
Blíží se desátá hodina a začíná koncert Tros Discotequos. Energie, kterou přináší se těžce popisuje. Velmi rychle se z toho stává jedna z mých nejoblíbenějších chvílí víkendu. Známe hity a znělka z kačeřích příběhů se rozléhají letním večerem.
Tečka za povedeným víkendem
Když se blíží chvíle Alana Walkera, začíná pršet. Před aftershow se to bohužel proměňuje v bouřku a já odcházím. Jsem spokojená. Bolí mě nohy, hlas už není úplně v nejlepší formě, ale na tváři mám úsměv. FM City Fest pro mě není jen o známých interpretech. Je o vůni letního večera, hlasité hudbě, dobrém jídle a o pocitu, že na dva dny člověk úplně zapomene na běžné starosti. A právě proto vím, že se sem budu chtít vrátit znovu.
Autorka: Vendula Pěkníková
Editorka: Soňa Lichtenbergová
Baví vás hudba a naše články? Tak to se podívejte na náš článek o Ewě Farné a její velkolepé show v Edenu!
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: Vendula Pěkníková
Foto: Vendula Pěkníková
