Vlk, medvěd, orel nebo třeba bobr, všechna tato zvířata zažívala ještě před pár desítkami let na evropské půdě hořký život. Některá zvěř byla dokonce na pokraji vyhynutí. Díky určitým faktorům, které začaly přicházet, se ale množství divokých zvířat začalo vracet k lepším číslům. Odborníci ve své zprávě o návratu druhů do volné přírody prokázali, že snaha se vyplácí a divoké zvěři se zase pomalu začíná dařit.
Vědci ve zprávě analyzovali pětadvacet druhů ptáků, čtyřiadvacet druhů savců a jeden druh plaza. Zabývali se hlavně zvířaty, jejichž čísla se za posledních čtyřicet let zvětšila a začala zabírat velká území. Cílem bylo porovnat jejich první zprávu z roku 2013 a také ukázat úspěšný návrat ohrožených druhů do přírody. Na výzkumu se podílelo padesát expertů ze Zoologické společnosti v Londýně, Evropské rady pro sčítání ptáků a BirdLife International. Všichni čerpali z databází Living Planet Index, červeného seznamu zvířat na pokraji vyhynutí, a unijních směrnic o ochraně ptactva.
Největší zásluhou na úspěšné obnově zvířat je jejich důsledná ochrana, řízený návrat do přírody, či obnova jejich přirozeného prostředí. „Většina se vzpamatovala díky lidskému úsilí. Pro mě jako pro výzkumnici je tato zpráva opravdu skvělá a povzbuzující a inspiruje lidi jako jsem já, aby pokračovali v práci,“ řekla Louise McRaeová z Londýnské zoologické společnosti, která se také na vzniku zprávy podílela.
Nejúspěšnější návrat zažívá vlk obecný. Původně žil na celé severní polokouli. Během posledních staletí ho ale lidé zvládli ve většině Evropy téměř vyhubit a populace zvířete klesla dokonce na své historickém minimu. Od té doby, co ochránci zakročili a vytvořili první zákony na ochranu tohoto zvířete, se začala situace zlepšovat. Výsledkem je zvýšený počet vlků o 1 800 procent. V Evropě tak nyní žije okolo 17 000 jedinců. Svůj domov našel i v České republice. Odhady hovoří okolo osmdesáti kusů, z nichž dvacet až třicet žije na Šumavě. „Rozvoj vlčí populace v oblasti Šumavy je rychlý, avšak ne úplně překvapivý. Už v roce 2017 nám bylo jasné, že mláďata prvního šumavského páru budou hledat nová teritoria a určitě budou obsazovat volné prostory,“ uvedl zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
Podobně se daří i orlu mořskému. Na evropském kontinentu jich žije okolo 25 000. Od sedmdesátých let minulého století až do roku 2018 se jejich počet zvýšil o 445 procent. V České republice jim pomohl záchranný program. „Ve spolupráci se sokolníky z Německa se tu vysazovali. Program se zdařil a můžeme říci, že v současné době v republice žije 500 až 600 orlů mořských, z toho minimálně 100 hnízdních párů,“ uvedl již dříve sokolník Milan Zaleš. I u těchto dravců je velký nárůst výsledkem lidské činnosti, a to hlavně díky ochraně a zákazu nebezpečných pesticidů, které jsou pro orly smrtelně nebezpečné.
Nárůst je zaznamenán také u medvědů hnědých. Od roku 1960 jich v Evropě přibylo 44 procent a vyskytuje se zde okolo 50 000 jedinců. Nejvíc se jim daří v Rumunsku. I když je nárůst šelem pro zvířecí ochránce pozitivní, tak obyčejní lidé je ne vždycky rádi potkají a taky často nevědí, jak se zachovat. „Pro lidi je soužití s divokými šelmami pořád velká výzva, celkový postoj se
ale mění – životu s těmito druhy ve volném prostředí se ovšem stále učíme,“ říká McRaeová.
Téměř úplnému vyhynutí v Evropě vyvázli bobři, kterých ještě ve dvacátém století bylo zaznamenáno pouze 1 200. Často bývali kořistí samotných lidí, a to kvůli srsti, či kastoreu, které slouží k výrobě parfému. Od poloviny dvacátého století se jejich počet zvýšil o 16 000 procent. Díky absenci nepřátel a legislativní ochraně se bobři rozrůstají také v České republice. V roce 2008 jich na zdejším území bylo něco málo přes 1 000, za dvanáct let se jejich číslo dostalo až na 6 000.
I když je tato zpráva optimistická, na světě pořád existuje spousta zvířat, která jsou na pokraji vyhynutí. Číslo ohrožených druhů se pohybuje okolo milionu. Nárůst dříve zmíněných zvířat ukazuje neuvěřitelnou schopnost přírody vyrovnat se s ranami, které jí způsobil člověk. Proto by nyní mělo být povinností člověka přírodě pomáhat a zvířata chránit. „Nová zpráva nám ukazuje nejen to, kterým druhům se v Evropě daří, ale také to, proč to tak je,“ řekl Frans Schepers, šéf organizace Rewilding Europe, která vznik zprávy iniciovala.
Autor: Adam Kučatý
A jak se daří ohroženým druhům mimo Evropu? Proti vyhynutí bojují také některé druhy nosorožců. O nové naději na jejich záchranu se dozvíte více v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: idnes.cz, ekolist.cz, stoplusjednicka.cz, ceskatelevize.cz, novinky.cz, rewildingeurope.com
Foto: aktualne.cz/foto, ekolist.cz/foto, rewildingeurope.com/foto, tyden.cz, europa.eu/foto
