Česká republika je plná zajímavých věcí. Dršťková polévka, pivo na každém rohu, Kofola, houbaření, chalupaření a podobné skvosty. V tomto článku se ale podíváme na zajímavě pojmenovaná místa, ať už konkrétní města, nebo celé lokality, a ukážeme si nějaká ta „nej“ mezi názvy obcí. Znáte například nejdelší název obce u nás? Nebo víte, že existuje místo pojmenované Ďáblova prdel? Ne, to není pr… legrace, opravdu to místo existuje. A na dalších řádcích najdete i přesné souřadnice onoho kouzelného místa.
Pro začátek bude lepší začít zlehka, Ďáblovu prdel si ukážeme později. Začneme u obcí s nejdelšími názvy. Naše nejdelší názvy sice neoplývají takovou poetikou jako velšský Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch, přesto se trocha té kreativity najde i u nás. Nejdelší název české obce obsahuje 33 znaků, což je sice o 21 znaků méně, než má právě Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch, ale není potřeba nijak smutnit. Jedná se Novou Ves u Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou. Tento název je kupodivu poměrně nový, vznikl totiž teprve v roce 1992, kdy si původní Nová Ves vyžádala prodloužení názvu o pět slov. Na druhém místě se o pouhý jeden znak umístila obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. V tomto případě se jedná již o obec se statutem města, je to tedy nejdelší název města u nás. A jak tomu bylo u Nové Vsi u Nového Města na Moravě, vznik názvu je také nezajímavý. V roce 1960 si zkrátka dvě obce, Brandýs nad Labem a Stará Boleslav, řekly, že se až moc kamarádí a spojily se do jednoho města.
Za zmínku stojí také název Hněvkovice na levém břehu Vltavy. Má stejně znaků jako výše zmínění přátelé, nejedná se ovšem o samostatnou obec, ale pouze část Týna nad Vltavou. Musím však podotknout, že tento název je již poetičtější než předchozí zmiňované obce, to ale nemá na malebnost nejdelšího jednoslovného názvu – a sice Prostředkovice. Jedná se sice jen o vesnici v obci Suchá, to ale na jedinečnosti názvu nic neubírá. A nejkratší název? Nejspíš nebude žádným překvapením, že jsou to Aš a Eš. Jen pro zajímavost: průměrný název obce v Česku má necelých devět znaků a nejdelší názvy obcí má Liberecký kraj s průměrem 10,4 znaků. Slušné číslo.
Od délek názvů obcí si dáme pauzu a skočíme rovnou k bizarním jménům. Nejdříve se podíváme na zmiňovanou Ďáblovu prdel (zde jsou slíbené souřadnice: 49.0874100N, 15.2588611E). Jedná se o skalní útvar v České Kanadě, který připomíná jistou část těla. A ne, ruka to není, jsou to hýždě. Další podobně zajímavou volbou pojmenování místa je Posraná skála. Podle Jakuba Hlouška název vznikl jednoduše, kdy se zde zastavovali dělníci z nedaleké textilky. „Zákoutí na rozhraní skalního výchozu a stinného lesa poskytovalo obstojné útočiště – zde bylo možné otevřít stavidla nezadržitelnému nutkání a jakž takž pohodlně si ulevit. Ať již ve spěchu po rychlé ranní kávě a první cigaretě nebo uvolněně, při návratu ze šichty,“ uvedl pro iDnes.cz.
Zajímavým názvem je také Prdlavka nebo Prdlavá studánka. Takto je pojmenováno hned několik studánek u nás. Zároveň toto označení nese i jedna pražská zastávka MHD – U Prdlavky. Zastávka však byla přejmenována teprve před rokem, a to na počest herce Josefa Abrháma, který ztvárnil hlavní roli ve snímku Vrchní, prchni!, kde hlavní postava Dalibor Vrána nesla právě přezdívku Prdlavka.
A to už se pomalu dostáváme k obcím. Nebojím se říct, že následující názvy jste již někdy určitě zaslechli. Nejprve se podíváme na názvy z čeledi sudokopytníků, a to Kozolupy a Kozodírky. Kozy s nekvalitní pokožkou hlavy mají nedaleko Plzně a kozí dírky jsou pak v malé vesničce v obci Libáň. Již klasický název části obce Onen Svět asi nikoho nepřekvapí, stejně tak název Hroby či lázeňská oblast Smraďavka, jejíž léčivá voda zapáchá po síře. Pokud vezmeme v potaz také vulgárnější názvy, stojí za zmínku obec Pičín. Nebudu raději sám hádat, jak název vznikl, podle některých zdrojů se ale dříve obec jmenovala Pičína, což může odkazovat na latinské piscina (rybník), nebo staroslovanské pěčina (hezké místo). Dalším kandidátem je osada a stejnojmenný potok Šukačka, německy Schukatschen. Za zmínku stojí i Mrtník na Plzeňsku nebo Řitka u Prahy.
Na závěr se ještě v rychlosti ohlédneme za nejčastějším názvem obcí a částí obce. Suverénně vede Nová Ves, pak následují Lhota a Lhotka. Zde jsou brány v potaz ale jen čistě názvy Lhota a Lhotka. Slovo Lhota se ale objevuje v neskutečných 234 názvech a je to celkově i čtvrté nejčastější slovo v názvu, hned za označením Horní a Dolní a spojkou „nad“.
Jak sami vidíte, Česko takovými zvláštnostmi v názvech obcí jen překypuje, ale abychom nebyli nespravedliví, většinou se jedná o historické názvy, které dříve nevyvolávaly takový povyk. A kdo ví, možná když zapátráte, tak zjistíte, že máte ve svém okolí podobně vesele vypadající názvy dokonce i vy.
Autor: Lukáš Ždan
Při cestách po Česku nenarazíte jen na různé kuriozity, ale občas i na nějakého toho průvodce. Přečtěte si, jak vás jako turisty vidí právě oni.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: wikipedia.org; mapy.cz; cestovinky.cz; czso.cz; idnes.cz
Foto: Věra Ševčíková, pribram.cz; ceskakanada.com
