Tento rok se konference COP27 konala v egyptském městě Šarm aš-Šajch. Mnoha lidem a politikům přinesla naději a vizi lepší budoucnosti. Největším úspěchem konference je vytvoření fondu, který bude přispívat státům devastovaným následky klimatických změn. Po tolika letech jednání se jedná o historický úspěch, ale také koncept velice žádaný společností. Detaily o fungování fondu mají však své nedostatky. Konference však vzbudila i rozporuplné emoce, a to kvůli nedořešení otázky fosilních paliv. I přesto představitelé států stále věří, že se globální oteplení nevyšplhá nad 1,5 Celsia.
Fond „Ztráty a škod“ (Loss and damage) je zaměřen na kompenzaci škod způsobených změnou klimatu. Pomoc má zajistit státům nejvíce zasaženým klimatickými katastrofami, které se kvůli nedostatku zdrojů a peněz nedokážou se škodou vyrovnat samy. Jedná se například o státy Blízkého východu, které se potýkají se suchem, nebo státy Oceánie, které bojují se zvyšující se hladinou oceánu. Tento fond se považuje i za klimatickou spravedlnost, a to z důvodu nerovnosti celého problému. Země, které jsou nejvíce zasažené katastrofami a následky klimatické změny, měly v minulosti minimální podíl na jejím vzniku.
„Po desítky let trvajících jednáních o financování ztrát a škod jsme přišli s cestou kupředu. Zvažujeme, jak řešit dopady na komunity, jejichž životy a živobytí zničily nejhorší dopady klimatické změny,“ uvedl v prohlášení výkonný tajemník OSN.
Z důvodu zaostalosti za Západem a méně rozvinutého průmyslu byla uhlíková stopa těchto států minimální. Zato země Západu, které v minulosti byly největšími emitory skleníkových plynů, nyní díky technologickému pokroku v udržitelných zdrojích a snižování uhlíkové stopy stále více propagují zelenější cestu. Svou politikou se posouvají k ekologičtější cestě, a mohou tak inspirovat ostatní země. U fondu se zavázaly finančně pomoct zasaženým zemím. Otázkou však zůstává, jak zajistit správný převod peněz, aby nebyly po cestě zneužity, nebo neskončily někde, kde nejsou tolik potřebné.
Na konferenci se ve spojitosti s fondem řešil i zdroj těchto peněz. Mají do něj přispívat rozvinuté země. Avšak rozdělení zemí na „rozvinuté“ a „rozvíjející“ je lehce zavádějící. Rozvinuté země jsou spojeny s vysokou mírou industrializace a objemem vypuštěných skleníkových plynů. Právě z označení například Číny nebo Indie za rozvíjející zemi vyplývají pochyby. Čína předběhla Spojené státy v prvním místě největšího počtu emisí a Indie je na místě třetím. Klimatická krize se však na území těchto států projevuje ve vysokém měřítku.
I přes prodloužení konference, právě z důvodu řešení těchto problémů, státy s konečným řešením nepřišly. Otázky, kdo bude do fondu přispívat a jaké státy mají nárok na pomoc, budou hlavním tématem dalších jednání. I přesto je rozhodnutí šťastně přijímáno společností i politiky. „Tato konference byla důležitým krokem k spravedlnosti,“ sdělil v prohlášení generální tajemník OSN António Guterres.
Autor: Jonáš Maixner
Velké kroky k ochraně životního prostředí a klimatu zahájilo například Německo, které chce do roku 2035 přejít na výrobu energie pouze z obnovitelných zdrojů. O plánech na výstavbu mnoha větrných elektráren si můžete přečíst v našem článku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroje: unep.org, weforum.org, ekonews.cz, economist.com
Foto: climatenetwork.org, Getty Images/Sean Gallup, unfccc.int
