Už je to sedmdesát let, kdy Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norkej dobyli nejvyšší horu světa. Svůj jedinečný výstup dokonce Hillary zdokumentoval několika fotografiemi, které v nadcházejících týdnech viděl celý svět. Od té doby se na vrchol Mount Everestu každoročně vydávají stovky turistů. Podmínky pro cestu na nejvyšší horu světa jsou dnes díky moderním technologiím diametrálně odlišné a je jen těžko představitelné, kolik překážek dokázali tehdejší horolezci překonat.
Džomolangma, Sagarmátha či Mount Everest, všechny tyto jména označují stejné místo, nejvyšší horu na světě, která měří neuveřitelných 8848 metrů. Cesta k dobytí vrcholu proto byla dlouhá a trnitá, před Hillarym se o to pokusilo hned několik výprav. V roce 1921 vrcholu téměř dosáhla britská výprava, při sestupu je však překvapila lavina a na místě zahynulo sedm nepálských šerpů. Ještě blíže se o tři roky později dostala dvojce Mallory a Irvin, kteří však během cesty zahynuli a dodnes se vedou spory o tom, zda dosáhli vrcholu, či nikoliv. Od té doby se každoročně o zdolání pokoušely také další výpravy, žádná však nedosáhla vytouženého cíle.
Výrazná pauza v dobývání nastala se začátkem druhé světové války, po jejímž konci byl Tibet připojen k Číně a horolezci museli hledat novou cestu k vrcholu. Tu našli na území Nepálu, odkud vyrazila první výprava. Dobývání ze zcela neprozkoumané strany však bylo mnohem složitější a horolezci ve své práci začínali prakticky od nuly. V roce 1951 se v rámci britské průzkumné výpravy vydal poprvé na horu také sám Hillary. Na svůj slavný okamžik si však musel ještě dva roky počkat.
Edmund Hillary nebyl k horolezectví zrovna předurčen, až do svých 16 let totiž neviděl hory ani sníh. Pocházel ze včelařské farmy, kde na cesty do hor jednoduše nezbýval čas. Ty poznal až během školního výletu a okamžitě se zamiloval. Svůj první velký výstup učinil v roce 1939, kde jinde než na Novém Zélandu. Za sedm let měl slezené všechny významné novozélandské hory, a tak se rozhodl vydat do Evropy a zdolávat zdejší Alpy. V tento čas začal také přemýšlet o expedici do vzdálených Himalájí.
A konečně se přesouváme do osudného roku 1953, kdy do Himalájí dorazila další britská skupina, tentokrát pod vedením Johna Hunta. Ani v tomto období se však expedice neobešla bez komplikací. Při prvním pokusu o zdolání vrcholu se porouchal kyslíkový přístroj, a tak se první výzkumná dvojice musela vrátit zpět do základního tábora. Na řadu tedy přišla dvojice druhá, tvořená včelařem Hillarym a šerpou Tenzingem. Ti vyrazili již 28. května, přečkali noc ve výšce 8 500 metrů a další den ve čtyři hodiny ráno začali směřovat přímo k vrcholu. Tentokrát to vypadalo nadějně. Vytouženého bodu nakonec dosáhli oba muži v 11:30. Strávili zde ale pouhých patnáct minut, udělali několik památečních fotografií a vrátili se zpět. Do základního tábora vstoupili se slovy: „Tak jsme toho bastarda dostali.“
Po návratu do Británie pasovala královna Alžběta II. Hillaryho na rytíře. A z něho se stal rázem obdivovaný hrdina, kterého znal celý svět. Hillary proto svou nově nabytou slávu využil k dobru a v Himaláji díky němu vyrostly nové nemocnice, mosty i školy pro děti. Slavný horolezec zemřel v roce 2008, ve světových dějinách však zůstane zapsán navždy.
Poznámka: První horolezkyní, která dosáhla vrcholu Mount Everestu, se stala v roce 1975 Junko Tabei pocházející z Japonska. První Čech, který se podíval na nejvyšší bod naší planety, byl Leopold Sulovský, jenž horu pokořil v roce 1991.
Autor: Lucie Brožová
Od vrcholků hor až do vesmíru. Přečtěte si příběh prvního muže, který stanul na Měsíci.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: nationalgeography.com, ct24.ceskatelevize.cz
Foto: info.cz, nationalgeography.com
