Čím dál více lidí (včetně mě) se v současné době zamýšlí nad tím, jak vést svůj každodenní život co nejvíce šetrně k přírodě. Právě nakupování patří mezi pravidelnou rutinu, při které lze prostředí jednoduše šetřit. A právě touto cestou se vydaly bezobalové obchody. V Olomouci jsou dva – první funguje už několik let, druhý nedávno oslavil první narozeniny. Oba z nich jsem navštívil, abych se přesvědčil, že při nákupu pečiva, ovoce či mouky skutečně nemusí vznikat zbytečný odpad.
Téměř v samotném centru města, bezprostředně vedle Dolního náměstí, na vás v Kateřinské ulici hledí cedule, která odkazuje na velmi neobvyklý obchod. Dveře v nenápadném průjezdu mě zavedly do prodejny, která jako první ve městě prodávala zákazníkům potraviny do vlastních obalů. Už jsou tomu ale zhruba čtyři roky a za tu dobu si do něj našlo cestičku mnoho pravidelných zákazníků.
„Jedním z důvodů, proč tu pracuji, je to, že kolem bezobalového obchodu vznikla úžasná komunita lidí, kteří nepřijdou pouze nakoupit, ale spolu si o potravinách povídáme, mnozí zkouší nové recepty a dávají ostatním své rady,“ pověděla mi prodávající Karolína, kterou zákazníci mohou v obchodě vídat už dva roky. Sama bezobalové prodejny poznala v cizině. Po návratu do Olomouce proto byla velmi ráda, když mohla poznat podobně smýšlející skupinu lidí i zde.
Mezi nezanedbatelnou skupinu zákazníků tu patří i studenti. Právě ti v prodejně v posledních měsících kvůli zavřeným školám chybí. „Chodilo k nám nakupovat mnoho zahraničních studentů, protože byli na takový styl zvyklí u sebe doma,“ říká Karolína.
Myšlenka je stejně jednoduchá jako její realizace – zákazník si přinese své vlastní nádoby, ve kterých si nákup domů i odnese. Žádný obal tu tedy není jednorázový. Snahou podniku zároveň je, aby pokud možno co nejvíce potravin bylo od lokálních výrobců. Pohanku zajistí nedaleký mlýn, lokální je i cukr nebo ocet. Určitá část zboží ale musí přicestovat ze zahraničí. „Dovážíme například sušené ovoce. Ale snažíme se, aby k nám i tak neputovalo z velké dálky. Třeba rýži nedovážíme z Číny, ale z Itálie,“ popisuje Karolína.
Během našeho krátkého rozhovoru do prodejny přišla mladší zákaznice a do svých krabiček a sklenic si postupně nechala navážit špaldovou mouku, majoránku, prášek na pečení a kyselinu citrónovou. Ani já jsem neodolal potravinám, které jsou v běžných obchodech spíše na okraji sortimentu, a objednal si žitné vločky a nenamletá špaldová semínka.
Odchodem z obchodu ale moje bezobalová expedice neskočila. V Olomouci se totiž nachází ještě jedna bezobalová prodejna. Na Litovelské třídě vznikla teprve loni v lednu, ale i přes pro prodejce nepříznivou dobu dokázala získat své stálé zákazníky.
„Ve městě je plno supermarketů, na každém rohu jsou potraviny nebo večerka a všechny tyto podniky se uživí. My jsme navíc specifičtí, a ještě se navíc teprve dostáváme do povědomí lidí,“ říká Václav Outrata. „Myslím si, že bezobalových obchodů by se ve městě užilo i víc. Jde jenom o to, aby lidé změnili své smýšlení,“ dodává jeho partnerka Jana. Spolu se rozhodli založit obchod, který by splňoval myšlenku udržitelnosti právě proto, že v tomto směru nebyli spokojeni s dosavadní nabídkou, která ve městě byla.
Svému cíli dali jasné obrysy třeba širokou nabídkou poskytovaného zboží. „Snažili jsme se o to, aby tu zákazníci mohli koupit všechno a nemuseli už nikam jinam chodit,“ popisuje zakladatel obchodu Václav Outrata. Jsou tu ale i ekologicky vyrobené produkty, které překvapí. Kromě prodeje potravin totiž nabízí i sortiment ekodrogerie. V regálech jsem našel třeba toaletní papír z bambusu, ekologický gel na nádobí, úklidové prostředky, mýdla a šampony nebo třeba tablety na bázi zubní pasty. Zkrátka všechny základní produkty, na které si člověk vzpomene. Narazil tu například i na mýdlové ořechy, které slouží k šetrnému praní prádla. „Tyto plody se dovážejí z Indie, kde je místní sbírají a prodávají,“ vypráví Jana a přitom mi ukazuje velké hnědé ořechy neobvyklého tvaru. „Obsahují přírodní saponin, takže k tomu nemusíte nic přidávat. Vyprat takto jednu várku oblečení vyjde asi na tři koruny.“
Snahou majitelů je, podobně jako v prvním bezobalovém obchodě, i spolupráce s místními výrobci a farmáři. Například některá kosmetika se vyrábí přímo v Olomouci. „Jsem na to hrdý ze dvou důvodů, za prvé to jsou přímo Olomoučáci, za druhé to mají neuvěřitelně kvalitní,“ vykládá Outrata o firmě Caltha. Mouku a luštěniny sem vozí ze Starého Města pod Sněžníkem v Jeseníkách, mléčné výrobky poskytuje ve vratných sklenicích farma Kozí hrádek a třeba zelenina do regálů putuje často pouze jeden kilometr. „Dvě rodiny nedaleko se rozhodly pěstovat na políčku ovoce a zeleninu. My ji od nich odebíráme a snažíme se tak zákazníky vést k tomu, aby jedli lokální potraviny, které právě na poli dozrají,“ vysvětluje Outrata. V realitě to znamená, že zákazník najde v regálech každou roční dobu jiné druhy ovoce a zeleniny. Ani já sám jsem nedokázal odolat krásným jablkům a dvě největší jsem nabral do své papírové nákupní tašky. Jako suvenýr jsem k nim přidal dvě bambusová brčka. A aby byla myšlenka udržitelnosti dotažena, u pokladny mi nabídli zaslání účtenky na e-mail.
„Někdy je obtížné vyjednat u dodavatelů, aby nám zboží dali do našich vlastních nádob nebo třeba papírových pytlů. Někdy je tak tlačíme do jejich nekomfortní zóny,“ popisuje Outrata. Se zvyšujícím se počtem bezobalových obchodů se ale zvedá i povědomí o nich. Sám doufá, že se jejich počet bude dál zvedat a myšlenka udržitelného bezobalového nakupování se rozšíří k co největšímu okruhu lidí.
Po návštěvě těchto dvou podniků se do tohoto okruhu lidí chci řadit také. A jestli i vás článek motivoval k tomu změnit své nakupovací rutiny, určitě neváhejte některý z bezobalových ochodů navštívit. Po celé republice jich je podle odhadů pana Outraty zhruba sedmdesát.
Autor: Lukáš Kuřík
Zboží v bezobalovém obchodě si tedy musíte nabrat do vlastních nádob. Spousta firem se již zabývá výrobou pytlíků na pečivo. Vyzkoušet můžete třeba „Wrapáček“. Více o něm čtěte zde.
Foto: Lukáš Kuřík
