Móda už dávno není jen o tom, co máme na sobě. S každým dalším rokem se čím dál více stává odrazem našich hodnot, postojů i každodenních záležitostí. Zatímco výlohy obchodů s fast fashion stále lákají výraznými nápisy sleva a nová kolekce, mnoho lidí se nad nákupy začíná zamýšlet. A to nejen z důvodu financí. Móda se mění v způsob sebevyjádření i v prostředek, jak dát najevo odpovědnost vůči světu, ve kterém žijeme. Generace Z přitom ukazuje, že styl může jít ruku v ruce se svědomím.
Od impulzivního nakupování se část mladých lidí pomalu přesouvá ke kritičtějšímu přístupu. Stojíme uprostřed změny, kdy se slova jako udržitelnost, originalita a vědomá volba stávají součástí našich životů. Ale je vůbec možné se v dnešním světě módního konzumu vyhnout obchodům s fast fashion?
Udržitelnost v Česku
V českém prostředí se koncept udržitelné módy rozvíjí pomaleji než na západě, ale i zde získává pevné místo. I u nás máme několik značek, které v České republice vznikly a dokazují, že eticky a s citem pro design to jde i tady. Roste také popularita second handů, ať už těch kamenných, nebo online, a čím dál častěji se objevují takzvané swapy, tedy výměnné akce, kde si lidé mezi sebou mění oblečení.
„Oblečení nejčastěji pořizuji na Vinted, z důvodu nižších cen, dostupnosti, ale i proto, že je to šetrnější k planetě. Občas nakupuji i v second handech, zde už je ale dostupnost horší. Do budoucna bych chtěla do svého šatníku zařazovat také oblečení od českých udržitelných značek,“ odpověděla v anketě zabývající se fast fashion studentka Tereza (22 let).
Zatímco starší generace často viděly módu jako prostředek k zapadnutí, generace Z ji používá k tomu, aby vynikla. Na TikToku, Instagramu i v ulicích měst potkáváme mladé lidi, kteří kombinují vintage kousky s moderními modely, míchají styly, přetvářejí oblečení po rodičích, nebo si ho dokonce šijí sami.
Zajímají se o to, co nosí. Ať už z hlediska zdraví jich samotných, tak kvůli ochraně planety a lidí, co oblečení vyrábí ve špatných podmínkách. Starší generace hledí především na materiály, ze kterých je jejich oblečení ušité.
„Second hand občas navštívím, protože se tam dají najít hezké kousky, ale upřímně, dlouhé přehrabování mě už unavuje. Při výběru oblečení je pro mě nejdůležitější kvalita, hlavně mám ráda přírodní materiály, jako je bavlna nebo len. Cena samozřejmě hraje roli, důchod není nafukovací. Některé starší kousky si i přešívám, většinou kvůli větší velikosti nebo pohodlnějšímu střihu,“ prozradila důchodkyně Irena (72 let).
Mladí lidé jsou mnohem citlivější na témata jako ekologie, duševní zdraví nebo sebepřijetí a to se odráží i ve způsobu, jak přistupují k oblékání. Nákup oblečení může být formou úniku nebo odměny, možná tyto pocity sami znáte. Nový kousek přináší pocit radosti a uspokojení, i když často jen na chvíli.
Jedním z největších problémů současného módního průmyslu je tzv. greenwashing. Jinými slovy snaha firem působit ekologicky bez reálné změny výroby. Značky se předhánějí ve výrazech jako ekologická kolekce, recyklovaný materiál, přírodní bavlna.
Skutečně udržitelné značky jsou často menší a bývají zpravidla dražší. Cena je častým důvodem, proč lidé dávají přednost fast fashion před udržitelností. Udržitelné podniky mají větší náklady na materiály a také samozřejmě férové platy pracovníků, což je oproti levným řetězcům velký rozdíl.
Co říkají respondenti?
Anketa mezi lidmi různých věkových kategorií ukázala, že většina respondentů stále nakupuje ve fast fashion obchodech, i když často s výčitkami. Jako hlavní důvody uváděli cenu, snadnou dostupnost a stylové provedení. Přesto více než polovina uvedla, že se snaží vybírat s ohledem na kvalitu a původ výrobku.
Zajímavé také je, že second handy a online bazary jako Vinted jsou velmi oblíbené, a to nejen kvůli ceně, ale i kvůli možnosti mít něco originálního. Půjčovny a swapy zatím využívá menší část lidí, ale zájem o ně roste. Swapy se zatím nacházejí hlavně ve větších městech a půjčovny slouží hlavně ke speciálním příležitostem, jako jsou například svatby a plesy.
Móda není jen o tom, co máme na sobě, ale o tom, jak se v oblečení cítíme, co o sobě chceme světu říct a jaké hodnoty sdílíme. Oblékání může být radost, ale i stres. Někdy obojí zároveň. Pro generaci Z je často nástrojem identity.
Čím dál větší oblibu získává tzv. kapsulový šatník, který se skládá ze základních kousků ve snadno kombinovatelných barvách. Nenutí nás nakupovat často nové oblečení, protože v něm najdeme vždy něco na sebe. Umožňuje vytvořit několik různých outfitů, které potom stačí oživit pár doplňky.
Nemusíme být hned perfektní
Je těžké se fast fashion úplně vyhýbat. Žijeme v rychlém světě, kde je levná nabídka na dosah pár kliknutí. Ale jak se ukazuje, stále více lidí, zvlášť těch mladších, si uvědomuje, že móda není jen o tom, co máme na sobě, ale i o tom, co za to platíme. Nejen penězi, ale i hodnotami.
A i když cesta k udržitelnější módě není vždy jednoduchá, stojí za to se po ní alespoň pokusit vydat. Jsme neustále vystaveni tlaku nových trendů, které se objevují na TikToku, Instagramu nebo Pinterestu téměř každý den. Outfit, který včera „frčel“, je dnes už okoukaný.
„Módní trendy nesleduji, protože mám svůj oblíbený styl, kterého se už léta držím. Radši si kupuju oblečení, ve kterém se cítím dobře a které mi vyhovuje, než abych se snažil sledovat, co je zrovna trendy,“ sdělil historik Petr (29 let).
Móda je nejen o přesvědčení, ale také o emocích, o potřebě líbit se sobě i okolí. A udržitelná móda sice nabízí etickou alternativu, ale ne vždy naplňuje estetická očekávání nebo cenovou dostupnost. Lokální a ekologické značky často pracují s menšími kolekcemi, což znamená omezenější výběr, a vyšší kvalita materiálu se logicky promítá do ceny.
Právě zde se ukazuje význam přístupu „méně, ale lépe“. Kvalitní, nadčasové kousky, které vydrží roky, mohou být v konečném důsledku výhodnější než pět triček z řetězce, která po pár vyprání ztratí tvar. Jenže to je postoj, který si člověk často osvojí až zkušeností.
Rostoucí vliv na rozhodování spotřebitelů mají také influenceři a tvůrci obsahu. Někteří z nich dnes otevřeně mluví o negativních dopadech fast fashion, sdílejí tipy na udržitelné značky. Jiní mají spolupráce a sdílejí slevové kódy na nákupy v těchto obchodech.
Je proto důležité přemýšlet nad nákupy a naučit se rozeznat greenwashing, tedy situaci, kdy firma používá eko-narativ jen jako marketingový nástroj. V jednom z našich starších článků na webu Dobrých zpráv jsme se této otázce věnovali v rámci myšlenkáře. Sama jsem si musela přiznat, že i přes snahu se rychlé módě nevyhnu. Kvůli dostupnosti, touze po novém oblečení i inspiraci z online prostoru.
Nikdo není stoprocentně dokonalý. A ani nejde o to vytvořit svět, kde se už nikdy nekoupí tričko z obchodního centra. Základem je zpomalit, promýšlet si nákupy a hledat alternativy. Oblečení může být radostí, výrazem i zodpovědnou volbou, když se rozhodujeme vědomě.
Možností je dnes mnoho. Výměny, půjčovny, přešití starého oblečení, šití na míru, nebo právě second handy. Značky jako EtikButik, Circlle nebo Slow Femme ukazují, že i česká udržitelná móda umí být stylová, kvalitní a přitom etická.
Proměna módního průmyslu nezačne zítra, ale začíná už dnes, malými volbami. A právě ty mají, jak ukazuje generace Z, sílu pohnout celým trhem.
Autorka: Nikola Jeřábková
Editorka: Barbora Lahučká
Dá se tedy zcela vyhnout obchodům s fast fashion? Přečtěte si v článku zmiňovaný myšlenkář.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: Pexels.com
