Folklor má nadšence v každém koutě naší republiky. Pátý ročník Folklorního (Ne)Festu, který se uskutečnil minulou sobotu v Havířově, je toho důkazem. Bohatý program naplnil areál dětského hřiště hudbou a tancem nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Folklorní soubor Jagár na festivalu bavil návštěvníky svou cimbálovou muzikou. Vystoupily i lidové soubory z Polska, Slovenska a Srbska.
Festival zahájili samotní pořadatelé této akce, tedy soubor Jagár. Rodáci z Havířova divákům představili valašské a slovenské tance za doprovodu vlastní cimbálové muziky. Není to pravidlem, ale mnoho členů Jagáru bylo v mládí součástí dětského souboru Vonička. Právě ten na programu vystoupil po nich. Jelikož se jedná o dětský soubor, přišli své ratolesti podpořit jejich rodiče i prarodiče. Bylo krásné sledovat, jak se jejich vystoupení vyvíjí podle toho, kolik let už v souboru protančily. Z Moravy za námi přijel také soubor Ševčík.
(Ne)Fest se každý rok snaží ve svém programu zahrnout země blízkého pohraničí, konkrétně Polsko a Slovensko. V letošním ročníku zastupoval Polsko regionální soubor Istebna. Zčásti patří do této kategorie i Soubory písní a tanců Suszanie a Olza. Tyto soubory totiž sdružují polskou národnostní menšinu a vystupují s programem částečně slezským a částečně polským. Suszanie zde odtančil svůj program inspirovaný Těšínským Slezskem, Petřvaldem a Krakovem.
Za Slovensko se představili folklorní soubor Stavbár a Ľudová hudba Stana Baláža. Zatímco Stavbár ve svém výstupu zaujal publikum svým nádherným zpěvem i tancem, kapela Stana Baláža zakončila večer svou vlastní muzikou. Na festivalu vystoupil i soubor ze Srbska – Česká beseda Vršac. Při jejich tanečních vystoupeních se pódium doslova otřásalo v základech.
(Ne)Fest si připravil i doprovodný program
Mimo program na hlavním pódiu mohli diváci navštívit také vedlejší Jamajka stage. V areálu se nacházelo i plno stánků s ručně vyráběnými produkty. V jednu chvíli mezi diváky chodili také muži s domácím kravským sýrem. Na mě už se během ochutnávky nedostalo, ale to jen vypovídá o tom, že si na něm lidé opravdu pochutnali. Program pořadatelé připravili i pro nejmladší návštěvníky. Ti si kromě dětského hřiště plného prolézaček užili kreativní aktivity v podobě keramiky, malování na plátno nebo tvoření z vlny.
Akce byla přístupná všem návštěvníkům zdarma, mnoho z nich však rádo přispělo, jelikož vybrané peníze pořadatelům pomohou při organizaci následujícího ročníku. Kromě (Ne)Festu pořádá Jagár také Folklorní (Ne)Ples, jehož čtrnáctý ročník se konal letos v dubnu.
Folklorní soubor Jagár vznikl poměrně neobvykle. Jako první byla založena cimbálová muzika, a to v roce 2007. Její hudebníci měli často nějakou folklorní minulost. Kromě tradiční lašské a těšínské hudby se rozhodli hrát i skladby moravské, slovenské či rumunské. Jagár, jak ho známe dnes, přišel na scénu až o deset let později. Společně vystupují s tím, co baví diváky i je samotné. V roce 2021 si vybojovali ocenění osobnost kultury města Havířova za uchovávání folklorních tradic mladou generací. Samotný Folklorní (Ne)Fest se pořádá již od roku 2019. Od doby svého vzniku se na havířovských parketách objevovali tanečníci jak z Čech, Moravy a Slezka, tak i ze zahraničí.
Autor: Klára Šipulová
Chtěli byste zažít podobnou akci, ale nejste z Havířova? Letos se v Uherském Hradišti opět konají Slovácké slavnosti vína. Chcete vědět, jak takové slavnosti probíhají? Přečtěte si článek z minulého roku.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Zdroj: jagar.cz
Foto: jagar.cz
