Logroño, hlavní město španělské autonomní oblasti jménem La Rioja. Kromě toho, že tady na každém rohu narazíte na poutníka, který míří do Santiaga de Compostela, aby se tak dostal do cíle Svatojakubské pouti, je La Rioja známá hlavně svým vínem. Vinice jsou tady v podstatě všude. Místní dokonce tvrdí, že královská rodina si tady dělá dvakrát ročně výlet, aby doplnila své vinné zásoby.
Psal se rok 2021, všichni jsme byli stále zavření doma, po Vánocích byla pandemie opět v plném proudu a nebyl to zrovna nejlepší čas na hledání si práce. Proto jsem se rozhodla pro plán B. Vždycky jsem obdivovala lidi, kteří vyjížděli pracovat do zahraničí jako au pair a vždycky jsem si to chtěla zkusit. Nahrála jsem video, vyplnila pár informací a světe div se, do měsíce jsem měla domluvenou rodinku.
V září jsem tedy nasedla na letadlo a odletěla do Madridu, odkud už to byly jen čtyři hodiny cesty do mé finální destinace jménem Logroño. Druhý den to začalo – nové prostředí, spolubydlící, malá příšerka na hlídání. Všechno šlo tak hladce, že jsem skoro zapomněla, že jsem tady kvůli práci. Slunce, výlety, vinice, procházky historickým centrem. A tak nějak se to táhne až doteď. Akorát si člověk musí odmyslet to slunce.
Spousta lidí si Španělsko představuje jako jednu velkou pláž, kde slunce hřeje po celý rok. Logroño se ale nachází ve Středozemí, a když ho zmíníte před Španěly, řeknou vám, že je to nejchladnější oblast v celém Španělsku, což tedy můžu potvrdit. Můj kufr sice obsahoval zimní kabát, ale jinak se spíše skládal z oblečení na léto. Teď tady bojujeme s jednou mikinou, svetrem a botami Dr. Martens, se kterými jsme se ještě za uplynulý rok neskamarádili, takže mi z nich vždy po delší trase krvácí nohy. Delší trasy jsou tady bohužel na denním pořádku, protože autobus jede vždy, když ho zrovna nepotřebujete a noční spoj, kterému tady říkají „sova“ jsem za uplynulé tři měsíce ještě nepotkala. Možná je to jen další městská legenda.
Proč je ale Logroño tak navštěvované a kde najdete tolik Španělů na jednom místě, že přestanete věřit na existenci covidu? Calle Laurel. Čtenářům z Ostravy to přiblížím jako Stodolní, na které se ale daleko lépe najíte a seženete skvělé víno. Lidé chodí z baru do baru, protože každý nabízí jinou specialitu. Nesmíte vynechat žampióny, krevety, bagetu s ančovičkou, tradiční krokety, španělskou šunku, smaženou sépii a další kulinářské výtvory. Žije to tam během celého dne, na frontu se tady nehraje a vše to utichne vždy o půlnoci.
Logroño toho ale kromě zážitků pro foodie nadšence nabízí daleko více. O tom ale zase jindy, zatím si nastartujte chuťové buňky, připravte si kecky na Camino de Santiago, a pokud hodláte vyrazit hned, tak si nezapomeňte sbalit zimní bundu.
Autor: Tereza Hrubá
Přečtěte si také o benefitu, které se Španělsko rozhodlo dávat svým mladým občanům po dovršení osmnácti let. Článek najdete na našem webu.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Foto: Tereza Hrubá
