Náš svět se neustále zmenšuje a zkracuje, a lidé se tak k sobě stále přibližují. Respektovat, že každý je jiný, bylo potřeba od nepaměti. V dnešním malém těsném světě, kde žijeme všichni vedle sebe, jsou ale odlišnosti vidět na první pohled. Jiná barva pleti, jiný jazyk nebo jiné náboženské vyznání. Ještě nikdy nebylo tak důležité navzájem se tolerovat. Mezinárodní den tolerance dnes slaví 24. ročník a znovu upozorňuje na potřebu vzájemného respektu, dialogu a spolupráce.
Svět se zmenšovat nepřestane
Stále větší a těsnější propojení světa je neodvratným důsledkem moderní doby. Přes počítač nebo mobilní telefon se za pár vteřin můžete spojit s člověkem na druhém konci světa a díky letadlu v jeho zemi za pár hodin také přistát. Ve škole se děti učí anglicky, aby se všude a se všemi domluvily, a cestovat dnes touží snad každý. Je tedy potřeba přestat se jiným kulturám, názorům a vkusu bránit. Zkušenost s něčím novým a jiným je pro nás nesmírně důležitá a může nás velmi obohatit. Místo odmítání neodvratného je tedy užitečnější odlišnosti tolerovat a těžit z nich.
Nezapomínejte ani na kouzlo vzájemného dialogu. Pokud se bojíme něčeho jiného a neznámého, nejjednodušší je to poznat. Také jste se už v životě někdy báli tmy? Pak znáte ten pocit, kdy rozsvítíte baterku a z bubáků se stanou běžné věci, které vás ve světle nevyděsí. Vzájemný dialog je právě to pomyslné rozsvícení světla. Pokud odlišného člověka poznáte, zjistíte, že je to úplně obyčejná lidská bytost stejně jako vy. Tím pádem si také zaslouží být respektována a tolerována.
Svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda jiného
Tento výrok je jeden z úplně základních pilířů demokracie, na kterých naše společnost stojí. Můžete dělat cokoliv, pokud tím není ohrožena svoboda druhého. Aby celý tento systém svobody fungoval, je nezbytná vzájemná tolerance. Za život potkáte lidi, kteří vám nesednou, kteří nebudou vaše krevní skupina. Lidi s úplně jiným názorem na svět, ale i jinou barvou kůže nebo náboženským vyznáním. Muže, kteří se drží za ruku s muži, a ženy, které se necítí být ženami. Potkáte mnoho lidí se zvláštním stylem oblékaní, lidí, kteří mluví strašně nahlas, nebo lidí, kteří se zkrátka narodili trochu odlišní.
Všichni mají právo být sami sebou, stejně jako na to máte právo vy. Ve svobodném světě má každý nárok žít svobodně a spokojeně sám se sebou. K tomu je ale potřeba nejen, aby se všichni tolerovali mezi sebou, ale aby každý toleroval i sám sebe.
Jak čelit intoleranci
Mezinárodní den tolerance vyhlásila Organizace spojených národů 16. listopadu 1996 na 125. výročí narození Mahátma Gándhího, který celý život bojoval proti násilí a netoleranci. Čelit netoleranci se přitom dá hned několika způsoby. První zastávkou na cestě k tolerantní společnosti jsou zákony o lidských právech, které prosazuje každý demokratický stát. Důležité je ale i vzdělání nebo volný přístup k informacím. Každý však musíme začít především u sebe. Zamyslet se, jestli se já sám nebo moje okolí nechová k někomu bez respektu, a včas zasáhnout a situaci změnit.
Už francouzský filosof Voltaire se ptal, co je tolerance. „Je to výsada lidstva. Všichni jsme plní slabostí a chyb, vzájemně si promineme naše pošetilosti. Je to první zákon přírody,“ odpověděl si tehdy. Tolerance je zacházení s druhým člověkem jako se sobě rovným. Jako se stejnou lidskou bytostí. Nic víc, nic míň.
Autor: Tereza Stará
Setkáváte se často s názorem, že jste hodní, až jste hloupí? Že být dobrým člověkem se nevyplácí, protože ti mazanější a prolhanější vás předběhnou? Být laskavý je v dnešní době vzácné, přesto důležité.
Zdroj a foto: un.org
