Po téměř čtyřech letech od startu, ke kterému došlo v prosinci roku 2014, nyní družice Hayabusa2 hlásí, že její modul MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout) dokončil svou misi na povrchu dlouho pronásledovaného vesmírného tělesa. Mise sondy Hayabusa2 je prací japonské vesmírné agentury JAXA. Možná i proto se o ní v našich médiích nemluví tolik jako o podobných misích, které uskutečňuje evropská ESA nebo americká NASA. Její důležitost a přínos je však srovnatelný.
Sonda Hayabusa2 je nástupkyní zastaralé japonské sondy Hayabusa. Její mise začala startem z Vesmírného střediska Tanegashima v Japonsku na konci roku 2014. Prvním krokem bylo navázaní orbity kolem asteroidu Ryugu. Toto vesmírné těleso o průměru 900 metrů je jedním z mnoha asteroidů pravidelně prolétajících kolem Země. Na první pohled se jedná o zašedlý kus skály bloudící vesmírem. Pro vědce jsou však právě takové útvary velmi důležité – jejich stáří se totiž datuje až ke vzniku naší sluneční soustavy. Složení této skalnaté koule nám tak pomáhá v pochopení toho, jak se planety a další tělesa v naší blízkosti formovaly.
Sonda Hayabusa2 je vybavena radarem s krátkým dosahem, infračervenými snímači a ramenem, které by mělo z asteroidu odebrat vzorek hornin. Radar by se měl v prosinci 2020 vrátit nedotčený zpět na Zemi. Mimo tuto výbavu však sonda na své palubě vezla i již zmíněného mobilního průzkumníka asteroidů jménem MASCOT. „MASCOT dokázal přesně to, co jsme očekávali: poskytl prodlouženou ruku naší družice na povrchu Ryugu a provedl přesné měření přímo na místě,“ pochvaloval si průzkumný modul projektový manažer MASCOTu Tra-Mi Ho. A právě tato jeho mise byla završena letos 3. října.
Hopsavý průzkumník
Cílem MASCOTa bylo po šestnáct hodin na Ryugu sbírat data a pomoci tak pochopit, jaké podmínky panují přímo na povrchu asteroidu. Jednoduše řečený cíl, pro pochopení jeho složitosti je však nutné podívat se opět na některé údaje. Tím nejdůležitějším je gravitační síla panující na tomto tělese. Vzhledem k jeho velikosti je velmi slabá a asteroid je zároveň pokryt skalnatými útvary znemožňujícími konvenční pohyb po kolech či pásech.
MASCOT byl tedy vybaven speciálním ramenem, který mu umožňuje doslova hopsat po povrchu. Už 3. října došlo šedesát metrů nad asteroidem k odpoutání modulu o rozměrech 30x30x20 cm a váze asi deseti kilogramů od družice. Následoval volný pád, který však trval asi šest minut, právě díky zmíněné slabé gravitaci. Jemný dopad i tak nebyl naprosto dokonalý a odrazové rameno muselo provést ještě několik korekcí, než se MASCOT konečně dostal do pozice vhodné pro zahájení měření.
Po pěti hodinách od přistání již modul prožil první kompletní cyklus dne a noci na asteroidu. Podařilo se mu provést první průzkum horniny pomocí spektrometru a dle dat ze svých kamer se pak přesouval na další vhodná místa ke zkoumání. Tak pokračuje až ke konci třetího dne na Ryugu, kdy život modulu končí a malý průzkumník vysílá poslední signál své mateřské sondě. Jakési robotické sbohem, tečka za velkým objemem dat, která MASCOT dokázal za sedmnáct hodin nasbírat.
Samotná družice Hayabusa2 má před sebou mnoho dalších úkolů a pokud vše půjde podle plánu, v roce 2020 se vrátí zpátky na naši planetu s fyzickými vzorky k prozkoumání. Na tyto vzorky si však musíme ještě chvíli počkat, stejně jako na výsledky výzkumu z modulu MASCOT, které se stále zpracovávají. Už teď ale můžeme říct, že tato mise dosáhla velkého úspěchu a je rozhodně důkazem, že lidstvo je schopno pomalu dál a dál otevírat brány kolosálního vesmíru a nahlížet hlouběji do jeho tajů.
Autor: Jakub Jílek
Zdroj: www.dlr.de, www.global.jaxa.jp
