Když se řekne parkur, většina lidí si vybaví jezdeckou disciplínu na koních. Ovšem parkour, jak si ho představuje dnešní mládež, má význam úplně jiný. Jedná se o nový styl pouličního sportu, který by se dal označit za gymnastiku probíhající v ulicích, a to formou přeskakování zídek, přelétávání vzduchem přes zábrany a předvádění artistických kousků přes různé překážky. Od sportovců vyžaduje velikou fyzickou zdatnost, kondičku a především obratnost.
Parkour se vyvinul ve Francii v 70. letech, ovšem populární u mladých (a vůbec nějakým způsobem známý jako sport) začal být až na začátku 21. století. Je asi pravda, že si ještě nějaký čas počkáme, než se z aktivity provozované rekreačně venku stane oficiální sport. Na základě pozorování chodu společnosti jsme ale přinejmenším schopni odhadnout, že tento nový koníček, který je víceméně propojen s životním stylem, už zapomenut nikdy nebude. Většina dnešních středoškoláků má o něj totiž veliký zájem.
„Tento obor je velice rozmanitý, vyvíjí se rychle a ano – jednou na olympiádě určitě bude, protože je to zajímavý sport, a ten, kdo ho ovládá, disponuje velkou fyzickou zdatností. Ale až se jednou na olympiádu dostane, už to podle mě nebude tak svobodné jako teď,“ domnívá se Marek Majer, který řídí dětský parkourový kroužek v Příboře. Spolu s Kryštofem Ruskem, který je nyní v pozici hlavní odpovědné osoby svazku parkouristů, zde založili v tělocvičně klub, kam si můžou děti chodit zacvičit. Čtyřikrát do týdne tak provádějí organizované tréninky pro děti od 10 do 18 let a vysvětlují jim techniky skoků. Kryštof Rusek a jeho přátelé, kteří mu s projektem pomáhají, dostali prostory ke cvičení po dlouhodobém nepoužívání v chatrném stavu. Chlapci si ji však sami opravili, zabudovali trampolínu vystavěli bazén, který naplnili molitanem, aby mohli trénovat akrobatické kousky a celou podlahu pokryli speciálním odrazovým kobercem.
Tento víkend se navíc konal také slavnostní Parkour Jam open jako kolaudační akce k oslavě události otevření nové tělocvičny. Zúčastnit se mohl kdokoliv, kdo si chtěl přijít zaskákat, vstup byl zdarma. „O tréninky pro děcka je zájem, celkem se toho tady lidé chytli,“ pochvaluje si Kryštof Rusek. Není pochyb, že tato zájmová činnost bude nabývat na popularitě. Když někdo něco doopravdy chce, povede se to – a stačí jen šikovné ruce a dávka úsilí. (Na videích můžeme vidět nejšikovnějšího člena celé skupiny nejstarších, šestnáctiletého Lukáše Beňa.)
Tato zájmová činnost je u teenagerů oblíbená především proto, že svalová cvičení mohou posílit sebedůvěru ve vlastní tělo. Pokud má člověk pocit, že se na sebe dokáže spolehnout po fyzické stránce, buduje si zároveň i zdravou osobnost. Podstata parkouru je totiž v překonávání překážek a zdolávání cílů, které si jedinec předem stanoví. Od toho se taky odvozuje jistý styl parkouru, který se jmenuje „free run“, tedy volný běh. Spočívá v tom, že ve volném prostoru, jako je třeba město nebo vesnice, skáčou bez hranic přes ploty, zídky a další překážky. Dnešní mládež často nachází zalíbení v extrémních sportech, protože mají potřebu vypořádat se s adrenalinem, a tímto způsobem se zocelit. I z těchto důvodů se objevuje více aktivit a kroužků, které tuto činnost rozvíjejí. V Praze se například parkour vyučuje v rámci Sportovní Akademie P&M, pod vedením ředitelky školy Petry Kadlecové. Školu založili pro rozvoj tělesné kultury společně se svým manželem Markem Dočekalem. Mají několik kurzů každý den, a jsou k dispozici všechny věkové kategorie pro děti od 6 let do 17 let.
V zahraničí má parkour a free run daleko větší tradici. Začaly vznikat i různé soutěže podobné například tanečním battlům (soubojům). I tady se totiž utkají dvě skupiny či jedinci, předvedou své kousky a publikum či porota ohodnotí, kdo si vedl lépe. Nejznámější oficiální soutěží je Art of Motion, volně přeloženo jako „Umění pohybu.“ Tento říjen se koná již pátý ročník tohoto závodu ve Středozemním moři na řeckém ostrově Santorini. Nejvíce se však parkour proslavil v Americe, kde vznikla například soutěž Apex Movement Competition. Tu pořádá škola pohybu Apex Movement, kde se parkour vyučuje a která svou působnost pro velký úspěch postupně rozšířila do Colorada, Kalifornie i Connecticutu.
Autor: Veronika Bělešová