Bourá stereotypy. První česká Romka se stala právničkou v Anglii

Denisa Gannon, olašská Romka z Nového Bydžova, nedokázala v České republice sehnat práci. Její rodiče neumí číst ani psát. Ve škole se setkávala s šikanou ze strany spolužáků i učitelů. Ve dvaadvaceti letech se rozhodla hledat štěstí, a hlavně práci v Anglii, kde už žil její bratr.

Je přesvědčená, že v Čechách jí v dobré práci bránil její původ. „Měla jsem třeba úspěšné interview po telefonu, ale jakmile jsem pak do té práce přišla, nebyli najednou tak nadšení a já jsem se dozvěděla, že ta práce je pryč,“ vzpomíná. Byla rozvedená, matka samoživitelka a Romka. „I přesto, že jsem měla maturitní vzdělání, tak to bohužel nějak nefungovalo,“ doplňuje Denisa.

Zdroj: Hatefree.cz

V Británii si velmi rychle našla práci. Uklízela v restauraci, pomáhala s mytím nádobí a později i s přípravou v kuchyni. Jejím největším problémem byla angličtina. „I když máte ve škole jedničky a pak přijedete do Anglie, rázem zjistíte, že anglicky vůbec neumíte. Nikomu nerozumíte a oni nerozumí vám,“ dodává zvesela. Po dvou letech, kdy zlepšila své jazykové dovednosti, postoupila a začala pracovat jako servírka.

Práce za minimální mzdu pro ni ale nebyla dost. „Rozhodla jsem se pro roční kadeřnický kurz. U toho jsem ale pořád musela pracovat jako servírka, abych nás uživila,“ říká Gannon. Během kurzu si uvědomila, že holičství nebude to pravé. A tak se jako imigrantka v cizí zemi rozhodla, že chce vědět víc. Víc o svých právech a o tom, jak se nedostat do potíží. Zároveň toužila po tom usnadnit těžké začátky v nové zemi jiným jako je ona. A tak se její jasnou volbou vysoké školy stala právnická fakulta.

Přijímacími testy i osobním pohovorem v cizím jazyce Denisa prošla. „Na prvních zkouškách jsem pak samozřejmě prolítla, protože jsem absolutně nevěděla, co po mně chtějí. Vůbec jsem to nechápala,“ směje se. Z Česka byla totiž zvyklá se látku naučit nazpaměť. Tady po ní chtěli, aby ji pochopila a hledala souvislosti. To pro ni ale nebyl velký problém a po krátkém čase absolvovala zkoušky na výbornou.

Zásadním problémem pro ni byly finance. První část studia pokryla půjčka. Zbytek prostředky z práce při studiu a péči o jejího syna. Po třech letech na univerzitě musela ještě nastoupit na tzv. Legal Practice Course (v podstatě postgraduální kvalifikace), aby byla její cesta za tím stát se advokátkou u konce. Tento dvouletý kurz stál dalších osm tisíc liber. Denisa proto zažádala o pomoc Roma Education Fund, který podporuje romské studenty. Po dvou letech získala i placenou praxi v oboru. A to byl poslední krok pro to, aby začátkem letošního roku mohla být přijata do advokátní komory a stala se tak první romskou právničkou ve Velké Británii. „Pamatuju si, že z lidí, kteří byli na stejné úrovni jako já a byli se mnou na univerzitě, jsem já jediná, kdo se stal kvalifikovaným právníkem,“ říká Denisa.

Zdroj: Hatefree.cz

Dnes působí v Coventry Law Centre, kde nastoupila na výše zmíněnou praxi. Zabývá se sociální spravedlností a kumulativními případy, takže může komplexně pomoci lidem v tíživé situaci. Nyní uvažuje nad tím, že by si přetransformovala svůj titul a otevřela si advokátní praxi i v České republice.

Autor: Barbora Štěpánová

Zdroj: Hatefree.cz

Příspěvek vytvořen 830

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy