Jistě uprostřed zimy existují lákavější destinace než Skandinávie, ale se současnými možnostmi cestování to byla téměř jediná možnost, kam v Evropě vyrazit. A tak jsem neváhal a s kamarádem vyrazil na první cestu do zahraničí po několika měsících. V plánu byla tři města v jižní části Švédska – Jönköping, Malmö a Stockholm. Náš týdenní výlet začíná v Polsku na letišti v Krakově.
V Polsku platí poměrně tvrdá karanténní pravidla – pokud netranzitujete nebo nemáte negativní test, musíte do karantény. Nás se pochopitelně týkala první výjimka, a tak jsme zaparkovali auto u Letiště Jana Pavla II. a zanedlouho už byli ve vzduchu. Letiště v Krakově je autem jednoduše dostupné, leží přímo u dálnice a z levného parkoviště jste na terminálu do deseti minut. Velmi levný let nám nezařídil nikdo jiný než Ryanair, který je dlouhodobě jedním z těch nejlevnějších, ale stále spolehlivých dopravců.
Na letišti Skavsta ve Švédsku jsme za necelé dvě hodinky a příletový terminál nás plive do silného severského větru a mrholení. Něco, co v tomhle ročním období asi nemůže nikoho překvapit. Stockholm je odsud asi hodinu vlakem z Nyköpingu, my se ale vydáváme přesně opačným směrem. Rychlovlak nás dvoustovkou vystřelil do Nässjö a odsud už to byla jen půlhodinka do Jönköpingu u jezera Vättern.
Za tmy dorážíme na nádraží a naše kroky směřují rovnou do hotelu. Tma nám na tomhle výletě nehraje příliš do karet, jak to už v zimě bývá, stmívá se brzo a náš čas na objevování Švédska je tak ještě o něco kratší.
Ráno zažíváme první gastronomický zážitek na snídani. Švédské stoly nemůžou po ránu víc potěšit nikde jinde než ve Švédsku. Hned první den v Jönköpingu jej ale zase opouštíme a vyrážíme do přírody mimo město. Cílem je ostrov Visingsö, asi hodinu autobusem. Hned první den zjišťujeme, že ve Švédsku funguje vše naprosto perfektně. Návaznost hromadné dopravy nás občas až zaráží. Vlakové přestupy netrvají déle než patnáct minut, ať jedete kamkoliv.
Autobus do Gränny, odkud jede trajekt na ostrov, je přesný jako hodinky a trajekt odplouvá chvilku potom, co vás k němu autobus přiveze. Tedy pokud nevystoupíte o zastávku dřív, to vám pak trajekt odpluje přímo před nosem. Ale nijak jsme toho nelitovali, protože Gränna je krásné městečko, a tak nám dvě hodiny čekání na loď uplynuly rychleji, než bychom čekali.
Na ostrov jsme si zajeli vlastně jen tak na procházku. Z fotek působil hezky, tak proč ne. Visingsö je opravdu taková malá oáza klidu, za ty necelé dvě hodinky, co jsme se procházeli po lese, jsme potkali jednoho člověka a neslyšeli nic jiného než šum větru v korunách stromů. V létě to tam možná je trochu živější. Je možné si tam půjčit kolo a ostrov, který má na délku asi patnáct kilometrů, projet.
Dalším trajektem se z ostrova zase vracíme, sedáme do autobusu a za tmy se vracíme zpět do Jönköpingu. Nevysedáme ale na nádraží. Místo toho vystupujeme u nákupního centra. Je totiž čas na večeři, a protože si chceme udržet švédskou tematiku jídla, jdeme na masové kuličky do prodejny IKEA.
Já se ještě po cestě přes nákupák zastavil koupit si čepici, kterou jsem nechal doma. Mimochodem, ceny ve Švédsku se částkou velmi podobají těm našim. Čepice mě vyšla na dvě stě švédských korun (jedna švédská koruna se ale rovná dvěma a půl českým). Takže je tady skoro třikrát tak draho. Ale Švédové do kapsy hluboko opravdu nemají a nakupování tu probíhá, jako by žádná pandemie nebyla. Ani roušky tu nikdo neřeší. Po jídle vyrážíme pěšky přes celé město na hotel.
Jönköping leží na břehu velkého jezera, ale ve městě najdete ještě dvě menší jezera obklopená parky. Stezky okolo nich pak nabízí krásné výhledy na město. Po cestě domů procházíme různé rezidenční čtvrti a obdivujeme velmi moderní a úhlednou architekturu. Žádné ošklivé paneláky a fádní budovy. Bytovek je tu sice spousta, ale všechny jsou postaveny s důrazem na eleganci a stylem zapadají dokonale do moderní podoby celého města. Kolem městské radnice se pak vracíme na hotel.
Druhý den se opět nese ve znamení přírody. Hotel nadobro opouštíme a vydáváme se do lesoparku který obklopuje západní stranu Jönköpingu. Je neděle a drtivá většina obchodů i restaurací je zavřená. Potkáváme tak lidi na procházkách nebo rodiny, které vyrazily do parku grilovat. O pár desítek metrů výš je i více sněhu, a tak poprvé zažíváme trochu zimní atmosféry. Naposledy jsme totiž ve sněhu chodili ještě v Polsku.
Vattenledningsparken je ten větší z nich a jedná se o lesopark s potoky, jezírky a výhledy na město. Podobně hezké výhledy má i Jönköpings stadspark, městský park s jelení oborou, ve které ale najdete také lamy a kozy, nebo třeba fotbalový stadion. Oba parky jsou nedaleko od sebe a jsou tak ideálním místem pro celodenní procházku přírodou, byť jste patnáct minut od centra.
Opět se ale smráká a my tak míříme na nádraží. Čeká nás třetí největší město Švédska. V obchodě ještě zkoušíme první švédské pečivo a vítězem se stává kanelbulle – skořicový šnek. Aplikace už nás popohání na nádraží, protože vlak za chvíli odjíždí. To je mimochodem další z krás života ve Švédsku – jak autobusy, tak vlaky mají sdruženou aplikaci na lístky, a tak si celou svou cestu jednoduše koupíte v telefonu a pak už jen jedete.
Čekají nás tři hodiny ve vlaku. A poté dva dny v dalším městě. Na řadě je Malmö.
Autor: Jakub Jílek
Čekání na druhý díl Švédského deníčku si můžete zkrátit čtením dalších Kubových tipů – doporučujeme jeho pouť Balkánem či tip, co navštívit v San Marinu.
Foto: Jakub Jílek