Před 30 lety tragicky zahynul zřejmě nejlepší pilot v historii Formule 1

Jeho agresivní styl závodění pobláznil svět. V Brazílii byl dokonce populárnější než fotbalová reprezentace. Virtuóz na mokru a kvalifikační mág, který dovedl i s podprůměrným autem zajet až utopická kola. Jednačtyřicetkrát ho šachovnicový praporek odmával jako vítěze Velké ceny. Byl trojnásobným mistrem světa, a kdo ví, kolik titulů bychom mu dnes napočítali, nebýt 1. května v Imole 1994. Neboť právě Ayrton Senna je dodnes v očích mnoha odborníků, vůbec tím nejlepším pilotem, jaký kdy za volant Formule 1 usedl. Trůn však Michaelu Schumacherovi přenechal bez boje.

Na svět se dostal 21. března 1960 v největším městě jižní polokoule – v São Paulu, jako nejmladší ze tří dětí Miltona a Neide Sennových. Syn rodičů z privilegovaného prostředí, který ale nikdy nedostal nic zadarmo. Sotva se naučil chodit, už si zamiloval rychlost a vůni benzínu. Ve třinácti letech se poprvé postavil na start a hned začal vítězit. Odmala se prakticky všechno točilo jen okolo motokár, a když rodina viděla jeho talent, neměla problém ho podporovat. V roce 1977 se stal mistrem Jižní Ameriky, a rok na to se za závoděním stěhoval do Evropy. V následujících letech pak proháněl soupeře v Britské Formuli 3. Jeho um nezůstal dlouho nepovšimnut a ve čtyřiaosmdesátém již podepisoval profesionální kontrakt s týmem Toleman ve Formuli 1.

Nástup génia

Toleman nebyl vítězící tým, neměli auto schopné konkurovat nejlepším, nikdy by závod nevyhráli, a proto to, co Ayrton tehdy ve Velké ceně Monte Carla předvedl, ukázalo cit ryzího génia. Bylo 6. června 1984 a Senna nastupoval teprve do svého šestého závodu v královně motosportu. Piloti a experti se shodují, že v kalendáři budete jen stěží hledat náročnější trasu, než je městský okruh v nevyzpytatelných ulicích Monaca, až tady se ukáže, jak dobře umíte ovládat své auto. Zde se odděluje zrno od plev.

Ten den se navíc na francouzskou Riviéru valil prudký déšť. Senna vyrážel až ze 13. místa, v čele byla naskládaná elita – 1. Alain Prost, 2. Nigel Mansell, 3. a 4. vozy Ferrari, 5. Niki Lauda. Za nimi se ale odehrávalo divadlo jediného herce. Ayrton předjížděl jednoho soupeře za druhým, všichni v depu jen nechápavě kroutili hlavami nad tím, co brazilský mladík předvádí. Když se dostal na druhé místo za Prosta, vše nasvědčovalo tomu, že je jen otázkou času, kdy převezme vedení, jenomže komisaři raději pro bezpečnost závod ukončili. Senna tehdy zuřivě mával rukama. Přesto byl tohle moment, kdy se svět naučil vyslovovat jeho jméno.

Následující rok už v barvách Lotusu, to se znova jelo na mokru, předjel na portugalském Estorilu všechny vozy, s výjimkou jednoho o celé kolo, a poprvé tak vyhrál Velkou cenu. Za tři roky u Lotusu nasbíral devět triumfů a na sezónu 1988 podepsal smlouvu u McLaranu a nastala vláda Ayrtona Senny.

Senna vs Prost aneb největší rivalita v historii Formule 1

V polovině 80. let byl McLaren na vrcholu, Ron Dennis byl nejlepší manažer a Alain Prost nejlepší pilot. Prostovi říkali profesor, protože vždy dělal vše potřebné, aby udržel bodové vedení, rozuměl týmové politice a uměl hrát tuhle „hru“. Rázem ale do týmu přišla vycházející hvězda, která nehodlala Francouzovi ustoupit.

Sezóna 1988 byla až do loňského roku nejdominantnější v dějinách jednoho týmu, protože z celkových šestnácti Grand Prix jich monopost McLaren MP4/4 vyhrál patnáct (2023 – Red bull Racing 21/22 GP, pozn. red.). Prost vedl pořadí seriálu, ale Ayrton pak v polovině sezóny vyhrál čtyři závody v řadě, čímž se dostal těsně před svého týmového kolegu. Předposlední klání hostilo Japonsko a karty byly vyloženy jasně. Pokud vyhraje, stane se mistrem světa. Možná vůbec nejlepšímu kvalifikačnímu specialistovi historie se ale na Suzuce nepovedlo zajet rychlé kolo, a tak na startovním roštu stál až na 16. pozici. Vše se zdálo být ztraceno.

Senna však onu neděli převedl další ze svých galapředstavení. Typickým stylem, kdy auto tlačil až za hranice jeho možností, se propracoval na 8. místo, a pak nastala jeho oblíbená situace – začalo pršet. Nakonec předjel i Prosta a poprvé v kariéře se stal světovým šampionem. Po dojezdu dojatě děkoval Bohu. Skromnost a víra v Boha se později stanou nejčastějším popisem jeho osobnosti.

V roce 1989 o titul mistra světa rozhodovala opět Suzuka. Aby se Senna udržel v boji o obhajobu před posledním závodem, musel v Japonsku vyhrát. Kdyby závod nedokončil, nic by již Alainovi nezabránilo. Lépe odstartoval Prost, Ayrton se ho ale držel jako stín. Ve 45. kole se v šikaně Casion pokusil po vnějšku Francouze předjet, oba se srazili a vyjeli z tratě. Senna si po výměně křídla dojel pro vítězství, Prost svůj monopost nerozjel. Když se mělo jít na stupně vítězů, FIA odložila vyhlašování výsledků. Po dlouhém procesu nakonec Ayrtona za neprojetí celé šikany diskvalifikovala a odebrala mu na půl roku licenci. Nikoho tehdy nepřekvapilo, že tady už nejde o sport, nýbrž o politiku v nejvyšších kruzích. Francouzský prezident mezinárodní automobilové federace Jean-Marie Balestre měl vždy ke svému krajanovi blízko.

Sennu vyloučení hodně poznamenalo, ale chuť si spravil o rok později, kdy se do třetice rozhodovalo při Velké ceně Japonska. Role byly prohozeny, vyhrát musel tentokrát Prost. Oba vyráželi z první řady, při nájezdu do první zatáčky měl výhodu Prost, ale Ayrton nechtěl sundat nohu z plynu, vnitřkem se jej snažil objet a znovu vyletěli z dráhy. Nikdo z nich nemohl pokračovat, což znamenalo titul pro Sennu. Během sezóny vyplynulo na povrch, že Prost chce za každou cenu odejít od McLarenu, jedinou podmínkou bylo nemít v týmu Ayrtona. Nakonec se upsal u Ferrari.

Jednoduchý titul a bitva s elektronikou

Když byl Prost pryč začalo Sennovo nejdominantnější  období. V roce 1991 vyhrál sedmkrát, navíc poprvé na domácí půdě, kde dotáhl svou jízdu do zdárného konce, i když posledních 13 kol nemohl zařadit šestku. Po dojezdu z dojetí omdlel.  Bez zaváhání projel celou sezónou a na konci roku zvedl nad hlavu svou třetí trofej pro světového šampiona. V následujících dvou letech ale do Formule 1 vstoupila éra moderních technologií, se kterou se nejlépe vypořádali u Williamsu a Senna nevěděl, co si počít v prakticky nezměněném McLarenu.

Nigel Mansell ve dvaadevadesátém neměl konkurenci, a když do britské stáje přišel v roce 1993 starý známý Prost, nic se nezměnilo. Auto, které se samo vyvažovalo a dokázalo pomocí počítače kontrolovat zatáčky, zajistilo Alainovi čtvrtý titul mistra světa.

Zápis do kroniky rekordů mu však stačil a ukončil kariéru, čímž Ayrtonovi v podstatě vyklidil místo. Před nadcházející sezónou 1994 tak přestoupil do Williamsu, nikoho tehdy ani na vteřinu nenapadlo, že v té chvíli odtikávají Ayrtonu Sennovi poslední měsíce života.

Nesedej do toho auta, ten okruh je prokletý…

FIA ale nadále nehodlala sledovat demonstraci vyspělých technologií a zakázala některé elektronické prvky. Cílem bylo zastavit převahu bohatých týmů, v čele s Williams Renault. Auta se stala hůře ovladatelná, zmizela kontrola trakce, elektronické odpružení a speciální brzdy. Senna nebyl s vozem spokojený, nevyhovoval mu ani stísněný prostor v monopostu. První dva závody kvůli kolizím vůbec nedojel, oba vyhrál mladíček Michael Schumacher v Bennetonu. Mediální tlak byl obrovský, Ayrton už ve Velké ceně San Marina v italské Imole nutně potřeboval bodovat.

V Itálii však bylo všechno špatně. V pátek v první kvalifikaci hrůzostrašně havaroval krajan a velmi dobrý kamarád Rubens Barrichello. I když vyvázl „jen“ se zraněními, při pohledu na Sennu šlo vidět, že je otřesený. V sobotu při druhé kvalifikaci v plné rychlosti podobně naboural Roland Ratzenberger, jeho monopost byl roztrhán a rakouský pilot zůstal na místě mrtvý. Šlo o první smrtelnou havárii po dvanácti letech, nikdo ze Sennovy generace takovou situaci nezažil, všichni zůstali v šoku. Ayrton to nesl obzvlášť těžce.

Nikdy nebyl tak napjatý jako onen víkend, ani na minutu se neusmál, soustředěný, nervózní, smutný. Lékař Sid Watkins později vzpomínal, co mu tehdy říkal. „Víš, Ayrtone, byl jsi třikrát mistrem světa, jsi nejrychlejší na světě, proč toho nenecháš?“ „Side, ale já přestat nemůžu.“

A tak přišla neděle 1. května 1994, Senna seděl ve svém monopostu a evidentně nebyl ve své kůži. Zhasla zelená světla a na startu se hned srazila dvě auta. Úlomky dokonce zranily devět lidí na tribuně, ale závod pokračoval. Ayrton držel první pozici, za ním kroužil Schumacher, odjeli spolu takhle šest kol, v tom sedmém to však přišlo. V zatáčce zvané Tamburello jel Senna ze zdánlivě nepochopitelných důvodů stále rovně a v rychlosti 211 kilometrů za hodinu narazil do betonové zdi, jeho auto bylo úplně zdemolované a on v něm zoufale ležel. Doběhli zdravotníci a usilovně se ho snažili oživovat, nic nepomáhalo – byl na místě mrtvý. Náraz vymrštil přední část vozu tak nešťastně, že mu zavěšení kola prorazilo helmu, měl prasklou spánkovou tepnu a krvácení ze spodiny lebeční. Tohle neměl šanci přežít. Důvod nehody není dodnes přesně prokázaný, ale zřejmě se nespolehlivému vozu utrhl sloupek řízení a Senna zcela ztratil nad vozem kontrolu.

Smrt trojnásobného mistra světa navždy změnila Formuli 1. Konečně se od základů upravila bezpečnostní opatření, například nechráněné betonové zdi nadobro zmizely. Najednou nebyl na první místě sportovní úspěch, ale zdraví závodníků. Od této hrůzostrašné Velké ceny si královna motosportu připsala „pouze“ jedno smrtelné zranění, v roce 2015 na následky nehody podlehl Ital Jules Bianchi. 

Doma v Brazílii byl Ayrton modlou, zlepšoval obraz země, dělil se o vítězství s celým národem. Pro většinu lidí byl jednou z mála věcí, na kterou mohli být pyšní. Milovali ho. Vyhlásil se třídenní statní smutek a do ulic São Paula se se šampionem přišly rozloučit tři miliony lidí, což je jedno z největších smutečních shromáždění v moderní historii lidstva. Teorie o utrženém sloupku řízení stále nedává konstruktérovi Adrienu Newyemu a milionům jeho fanoušků spát, protože v onom okamžiku, kdy mu přední část vozu prorazila helmu a jeho tělo zůstalo bezvládně ležet v monopostu, se stal nesmrtelným.

Stanul po bok Kurta Cobaina, Jamese Deana, Rogera Petersona či Bruce Leeho – mezi velikány lidských dějin, u kterých každou nastupující generaci napadne řečnická otázka: „Co kdyby?“

Autor: Kryštof Morong


Přečtěte si také něco z aktuální sezóny Formule 1! Na co se letos můžete v F1 těšit?


Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.


Zdroj: Senna (2010), formula1.com, Slavné sportovní okamžiky

Foto: formula1.com, imdb.com, @F1_AyrtonSenna (X)

Příspěvek vytvořen 5

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek
Dobrý Zprávy