Poslední červnový víkend patří tradičně Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici. Do poklidného jihomoravského městečka se každoročně sjíždějí tisíce návštěvníků, aby si společně zazpívali, zatancovali, popili, poveselili se, užili bohatý program v amfiteátrech zámeckého parku a vychutnali si výjimečnou atmosféru folklorem žijícího města, zámku a místního skanzenu.
Strážnické slavnosti se poprvé uskutečnily už v roce 1946 a jsou jedním z nejdůležitějších a nejznámějších folklorních akcí u nás. Ohlas mají ale i ve světě, od roku 1953 přijíždějí na festival také zahraniční soubory z blízkých i dalekých zemí a předvádějí návštěvníkům kroje, tradice a muziku. Jejich vystoupení v pořadu Z krajin za obzorem jsou vedle Slavnostního průvodu městem a finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku vrcholem slavnostní.
Od roku 1983 uděluje odborná porota čestný titul Laureát MFF Strážnice a Cenu MFF Strážnice za nejvýraznější autorský přínos při přípravě a realizaci pořadů. Letos ji získal autor pořadu Z valašské pokladnice Anny Kutějové – Rokytové Jan Rokyta za promyšlené scénické ztvárnění monotematického pořadu a autorky pořadu Síla tradice Martina Pavlicová a Lucie Uhlíková za promyšlenou koncepci a inspirativní dramaturgii. Cenu Ministerstva kultury v oboru zájmových uměleckých aktivit převzala Alena Schauerová za celoživotní propojení vědecké, pedagogické, popularizační a tvůrčí práce v oblasti tradiční lidové kultury. Ocenění Artis Bohemiae Amicis získala jedna z nejvýznamnějších osob moravského folkloru, primáš a opravdový „majstr“ Martin Hrbáč, za dlouholetý přínos v oblasti interpretace lidové hudby.
Pro mě osobně je čas Strážnických slavností ten nejkrásnější v roce. A nejen proto, že zrají třešně… Jsem Jihočeška, říznutá moravsko-slovenským pomezím, a v muzice neznám nic krásnějšího, než je folklor. Ačkoli jsem se narodila na jihu Čech, na moravském folkloru jsem vyrostla a považuji ho za svou největší srdeční záležitost, moje maminka i slovenská babička mi před spaním zpívaly lidovky ze Strážnice a okolí. A je mi jasné, že ať kdekoli, folklorem budu žít dál. A že se budu těšit na to, až se sejdeme celá rodina u tety Jiřiny, moje energická a bezprostřední teta Jana bude zdravit všechny účastníky Slavnostního průvodu a probere se mnou veškeré dění, co se za ten rok, co jsme se neviděly, stalo, na nejlepší moravské koláče, na festivalovou znělku, na tancování a zpívání s cimbálkou v parku u Bludníku a u Zámku, na to, že budu mít zase ten pocit, že někam patřím, a na celou tu krásnou atmosféru.
Na strážnickém festivalu je pro mě nejkrásnější právě ona myšlenka propojování různých kultur a lidových zvyků a navazování nových přátelství. Folklor totiž dokáže neuvěřitelně propojovat lidi z nejrůznějších koutů republiky. Co republiky, z celého světa! Sedíte si s kamarády a koštovačkou na krku ve čtyři ráno na lavičkách pod stromy u Zámku a posloucháte mladé muzikanty, jak i v brzkých ranních hodinách muzicírují jak o život, přisednou si k vám, dolijí moravské víno do koštováčku… a nové přátelství je na světě.
Strážnické slavnosti si musí každý zažít sám na vlastní kůži. Přijeďte si vychutnat atmosféru folklorního města 27. – 30. června 2019. A koštovačky s sebou!
Autor: Štěpánka Kotrbová