Gravitační data z družic nebo topografická data z radarů, to jsou pojmy, co nemusí být všem úplně známy. Jsou ale mezi námi i tací, kteří se v tomto oboru a mezi odbornými pojmy rozhodně neztratí. Řeč je o skupině českých vědců, díky nimž byla objevena tři jezera na území Antarktidy.
Vědecká posádka z České republiky nejprve důkladně ověřila podledovcové propojení jezer se známým jezerem Vostok. Mezi Vostokem a přilehlým Gambuertským pohořím byla objevena rozsáhlá jezerní pánev, která dosahuje velikosti samotného Vostoku. Vědci pracovali s řadou gravitačních aspektů odvozených z modelu SatGravRET 2014. Základem aktuálních studií gravitačního pole Země jsou především data, která pocházejí z umělých družic a pozemských měření. Výsledek měření detailů gravitačního pole a následné zpracování těchto dat jsou pak modelem gravitačního pole Země.
„Modely gravitačního pole, pochopitelně s výrazně menším rozlišením než pro Zemi, jsou k dispozici i pro Měsíc, Venuši a Mars. Velké marsovské vulkány v oblasti Tharsis, včetně Olympu Mons, největšího vulkánu ve sluneční soustavě, se v modelech chovají stejně jako sopky pozemské,“ komentuje autor studie Jaroslav Klokočník.
Po vytvoření modelu gravitačního pole dochází následně k analýze, která ukáže na existenci skrytých hor, jezer a jiných struktur pod zemí či pod ledem. Ne všechny typy terénu vykazují v modelu gravitačního pole zvláštní chování – vulkanismy. Sopky i jezera se v gravitačních mapách projevují několika typickými vlastnostmi, a právě toho čeští vědci využili.
Nově objevená jezera už tak díky svým objevitelům získala tři národní ženská jména, podobně jako jako sopky pod antarktickým ledem. K „českým“ vulkánům Daně a Zuzaně tak přibyla ještě jezera Magda, Denisa a Lucie.
Autor: Jiří Kuchař
zdroje:irozhlas.cz,ceskatelevize.cz,novinky.cz