Lorna Byrne, spisovatelka, matka, babička a žena, díky které mám neustále chuť na čaj (kdo přečte, pochopí). Nic netypického, říkáte si? Avšak tato žena již od dětství vídá a hovoří s anděly. Ač teď mnohé z vás napadají skeptické myšlenky, bouřlivé názory, nenechte se hnedka ovládnout předsudky, nejedná se o žádný nábor do náboženské sekty nebo přesvědčování víry v cokoliv. Lorna Byrne je jen velmi skromný člověk, jehož hlavním úkolem je probouzet v lidech lásku. Lásku k sobě samým, lásku k rodině, lásku k přírodě a Zemi, lásku k životu.
Každému z nás byl dán dar svobodné vůle, ať už z náboženského hlediska, nebo čistě právního (alespoň v naší společnosti), tudíž se každý můžeme rozhodnout, jak tuto skutečnost vnímat. Zda jí věřit nebo nevěřit. Nám ovšem v tuto chvíli nejde přímo o náboženskou stránku této věci, ale o to, co se nám tato spisovatelka snaží ve svých knihách mimo jiné sdělit.
Knihy Andělé v mých vlasech a Andělé nadosah popisují životní příběh této irské mystičky, včetně zkušeností a zážitků spojených právě díky jejím schopnostem vídat a hovořit s anděly. Mimo jiné je nám, čtenářům, často připomínáno, že nikdy nejsme sami, i když se kolikrát můžeme cítit osamělí. Což je velmi důležitý fakt v kritických situacích každého jednotlivce. O strážných andělích jisto jistě každý někdy slyšel, někdo na ně věří a někdo zase ne, avšak ruku na srdce, kdo ho někdy o něco nepoprosil nebo v něj alespoň nedoufal? Autorka knih také radí, jak se vyrovnat se smrtí blízké osoby, jelikož i ona sama tuto zkušenost pocítila. Dále jsou v knihách obsaženy různé rady, návody a prosby, abychom nezapomínali na naše duševní já, které je minimálně stejně důležité jako naše tělesná schránka. Poněkud silné zastoupení v publikacích má výzva k ochraně životního prostředí a práv dětí, jelikož jsou to velmi důležité prvky pro budoucnost celé populace.
Kniha je obrazně řečeno celá zaplavená láskou, která z ní úplně srší. Autorka upozorňuje na krásy přírody a úplně jednoduché běžné věci v našem životě, které v nás mohou probouzet lásku nebo nás mohou naučit lépe zvládat stresové a náročné situace.
Rozumím, že tento žánr není úplně pro každého, ale kdo odhodí předsudky a bude vnímat čistě poselství, které spisovatelka čtenářům přináší, a které může změnit i jejich život, ucítí najednou spoustu klidu a lásky.
Proč tomu tak asi je? Co myslíte? 🙂
Autor: Alice Dušková
