V pondělí začal festival dokumentárních filmů Jeden svět. Stejně jako každý rok se i letos festival snaží upozorňovat výběrem filmů na aktuální témata, která stojí za pozornost. Aktuální téma globálního oteplování a celkově klimatické krize pokrýval také středeční snímek Jak se staví hora (Making a Mountain) od Rikke Selin Fokdal a Kaspara Astrupa Schrodera z kategorie Zemětaje.
Dánský snímek Jak se staví hora popisuje návrh a stavbu spalovny v centru Kodaně. Nejspíš by nešlo o nic obdivuhodného, kdyby spalovna odpadu Amager nesloužila zároveň sportovním účelům místních. Futuristická budova kombinuje zimní i letní svah pro lyžaře, horolezeckou stěnu, vyhlídkové místo, už zmíněnou spalovnu odpadu i elektrárnu.
„Jde o pragmatický výklad vize téměř utopistického světa.“
Výběrové řízení na ekologičtější spalovnu vyhrál architekt Bjarke Ingels se svým návrhem umělého kopce. Jeho vize nazvaná Copenhill (Kodaň je anglicky Copenhagen, kopec je hill, od toho odvozený název Copenhill, pozn. autorky) zaujala porotu díky své neotřelosti. Spalovna, která zároveň uspokojí sportovní, sociální i estetické touhy? Pro Ingelse nic, co by nebylo možné.
Film tak ve dvaapadesáti minutách mapuje cestu od návrhu až po samotnou realizaci projektu v roce 2019 a jeho následné využití. Dokument nabízí divákovi pohled do zákulisí stavby i do myšlenek samotného architekta, přitažlivý může být i díky časosběrným prostřihům, kde vidíme posun ve stavebních úpravách.
Velkou devizou tohoto snímku je hudba, která jej doprovází. Výběr známých skladeb vážné hudby ve spojení s dlouhými záběry kodaňské krajiny mě nejprve překvapil, později mi ale došlo, že přesně tato hudba se k podobným výhledům na rozvinuté skandinávské město velmi hodí a divák se tohoto souladu nemůže nabažit.
Film bych doporučila každému se zájmem o ekologii či architekturu. Zároveň by si na své mohli přijít také kutilové, kteří mají rádi víceúčelové věci, případně rovnou stavby. Určitě se snímek bude líbit také vizionářům, kteří oceňují futuristické dominantní stavby metropolí. Dokument by ale mohl být inspirací a důkazem pro všechny, kdo věří, že všechno jde, když se chce. To ostatně Copenhill splňuje už od prvotních plánů.
Autor: Lýdie Hájovská
Přečtěte si, co si pro vás organizátoři letošního ročníku Jednoho světa připravili. A těště se na další články a filmové recenze.
Foto: archiv festivalu Jeden svět
