Ani jsem se nenadála, a měsíc v Irsku utekl jako voda. Ne nadarmo se říká, že pokud prožíváte krásné časy se správnými lidmi, čas vám utíká před očima neuvěřitelnou rychlostí. Měsíc plný všeho nového za mnou, tři přede mnou.
Škola aneb jiný kraj jiný mrav
„Ty jedeš na Erasmus? Tak to tam budete pořád jen pít, a nic nedělat.“ Tyhle věty určitě erasmáci slýchávají často. V některých případech to tak samozřejmě je. Učitelé těmto studentům jejich pobyt ulehčují, a tak spousta lidí prožívá, jak já říkám, PICÍ ERASMUS. Ten můj je tak nějak uprostřed, čili značka ideál. Na pivo a kafíčka chodíme, ale škola není zase takový med. Náš univerzitní kampus je opravdu veliký. Všechny budovy jsou v jednom komplexu, a samozřejmě máme všichni každý předmět úplně na jiném místě, takže běháme z přednášky na přednášku. Všichni jistě znáte americké filmy, čili pro vaši představu: škola vypadá úplně stejně, máme tedy kolem sebe spoustu restaurací, kaváren, opravdu krásnou knihovnu, kam si chodím každý den posedět do mého oblíbeného křesílka, a dělám úkoly a různou práci.
Když si tak počítám, kolikrát jsem byla v olomoucké knihovně za dva roky studia, vychází to na podobnou cifru jako zde za měsíc. Asi je něco špatně. Uprostřed kampusu je dvoreček s kulatými stoly a lavicemi, kde se každý den něco děje, ať už jen tak hraje DJ, nebo, co tedy naprosto zbožňuju, a těším se na to každý týden – FARMERS MARKET. Každé úterý si zde můžete dát výbornou indickou kuchyni, různé saláty, domácí dobroty a kafíčko. Navíc za velmi levnou cenu! No nekup to.
Školní systém je zde opravdu odlišný od toho našeho. Zatímco my si otráveně odsedíme přednášky, někde si seženeme materiály, a poté se učíme na zkoušku s tím, že když to nevyjde, máme přeci ještě další dva pokusy, tady je slovní spojení další pokus tabu. Pokud, nedejbože, neuděláte zkoušku, opakovat ji samozřejmě můžete, jenže kdy? V srpnu. Navíc si za svou blbost musíte doslova zaplatit. 120 euro. A to asi nikdo nechce. I kvůli tomu zde trvá zkouškové období pouhé dva týdny. Každý student si zapisuje „pouze“ pět předmětů. I když se to zdá jako málo práce, ve škole strávíte opravdu spoustu času. Ke každému předmětu je totiž většinou dvakrát týdně přednáška, a v jiný den ještě seminář. Odsedět si tedy přednášky, a nějakým způsobem prolézt u zkoušky? Neexistuje. V průběhu semestru musíte v každém předmětu splnit ještě jiné úkoly, nejčastěji napsat esej. Irové totiž milují eseje, nezáleží na tom, jaký obor studujete. Splnit předmět tedy není jen závěrečná zkouška, ale do výsledné známky se připočítává i již zmíněná esej, nebo jiné úkoly v průběhu semestru, docházka a aktivita.
Většina předmětů mého studia je z oboru politologie. Slyšet jiný pohled na politickou situaci, než ten náš český, je opravdu zajímavé. Jeden předmět mi ale popravdě dává docela zabrat – Irská politika. Dozvím se opravdu mnoho nových věcí, a vyučující je skvělý, ostatně jako všichni, až na to, že má opravdu příšerný irský přízvuk. Na jeho hodinách se tedy musíte stoprocentně soustředit, jinak nepochytíte vůbec nic, což je někdy opravdu těžké. Za měsíc budou v Irsku prezidentské volby, a tak jsme na jedné přednášce probírali prezidenta a jeho pravomoce (věděli jste, že v Irsku nesmí prezident promluvit na veřejnosti bez souhlasu vlády? Možná bychom se měli inspirovat.) Na této přednášce mi bylo i poněkud smutno, protože o všech irských prezidentech náš vyučující mluvil velice pozitivně, a velice hrdě. Na odlehčení jsem si proto zapsala předmět Irská tradiční hudba, kde jsem se začala učit irské folklórní tance, a je to skvělý kontrast oproti politice. A navíc za kredity!
Krásy Irska
Za první měsíc v Irsku jsem zjistila jednu velmi pozitivní věc. Ať už jedete kamkoliv, nezáleží na tom, jestli jedete objevovat irskou přírodu, město, malé vesničky nebo pravé irské hospůdky, všude cítíte báječnou atmosféru a ty pravé krásy Irska, které vám doslova vezmou dech. Příroda je nepopsatelná. Nádherná zeleň, kopce, ovce, krávy, útesy, baráčky uprostřed ničeho… Jednou ten baráček bude můj!
Old Butler House Gang
Erasmus spojuje lidi neskutečným způsobem. Velkou roli v tom hraje to, že jste zkrátka daleko od domova, zprvu neznáte nikoho, takže se chcete rychle seznámit, nesoudíte, a poznáváte všechny okolo. Na Erasmu ale opravdu většinou vznikají přátelství, která trvají celý život. Se svými spolubydlícími bydlím teprve jeden měsíc, ale už nyní cítím, že naše přátelství jen tak neskončí. Jsme v tom, jak už jsem řekla v minulém díle, opravdu společně. Třeba i v oslavování mých 22. narozenin, kdy mi připravili narozeninovou oslavu, a po českém způsobu jsme protančili střevíce až do rána. Jsem šťastná.
Autor: Radka Kmochová
