Maraton psaní dopisů tradičně pořádá lidskoprávní organizace Amnesty International každý rok 10. prosince, tedy v Den lidských práv. Letos mají návštěvníci na výběr ze šesti příběhů o nespravedlivém trestání, které mohou svým dopisem změnit. V Olomouci se akce bude konat hned dvakrát, 10. prosince v Univerzitní knihovně a o týden později ve Skautském institutu.
Ve světě je mnoho odvážných lidí, kteří se nebáli postavit za práva ostatních. Patří mezi ně například i Yasaman Aryani, mladá umělkyně z Íránu, která je odsouzena na 16 let vězení. A čím, že se vlastně provinila? Společně se svou matkou uspořádala poklidný protest proti povinnému zahalování. Tamější režim obě ženy zatkl za „protisystémovou propagandu“.
Měl sen jít studovat do Polska. Místo toho ho čeká vězení
Tehdy sedmnáctiletý student střední školy v Minsku Emil Ostrovko si jako každý student chtěl při studiu přivydělat brigádou, a tak si našel práci kurýra. Bohužel měl smůlu na nadřízeného. Ten mu řekl, že v balíčku, který měl doručit, je pouze legální kuřácká směs.
Nedlouho na to, byl Emil policisty surově zbit a zatčen za distribuci drog. Po dlouhých měsících ve vazbě odsoudili Emila na osm let vězení. Dokončení střední školy a studium na polské univerzitě, jak si přál, nyní není pro Emila dosažitelné. Po vlastníkovi společnosti policie nikdy nepátrala, v celé věci byl obviněný pouze Emil.
Čínský režim sebral dvěma dětem tátu
Už dva roky čeká Mairinisha Abuduainiová na svého manžela Yiliho. Naposledy ho viděla, když spolu čekali druhé miminko a studovali na egyptské univerzitě. Oba se těšili na společnou budoucnost v rozrůstající se rodině, když Yili najednou zmizel. Čína nařídila egyptské vládě, aby deportovala stovky tamních Ujgurů, mezi které patřil i Yili Reheman. Mairinisha zůstala na vše ve svých devatenácti letech sama.
Nyní o svém manželovi ví jen to, že čínská vláda ho zadržuje v převýchovném táboře, kde musí zpaměti odříkávat propagandistické texty a chválit komunismus. V podobných táborech je drženo odhadem milion lidí.
A jak to vlastně funguje?
Yasaman, Emil a Yili nejsou jediní, kterým můžete pomoci. Pokud je vám blízký boj s klimatickou změnou, určitě vás bude zajímat příběh Filipínky Mariniel, která jako teenager přežila tajfun a nyní se věnuje boji za lepší klima. Všech šest příběhů si můžete přečíst na oficiálních stránkách nebo přímo na místě konání.
A jak vlastně celá akce funguje? Účastníci budou mít na místě k dispozici kontakty na prezidenty a nejvyšší soudce daných států, kterým bude adresován dopis s požadavky. Díky této iniciativě byl v minulosti propuštěn například čadský aktivista Mahadine, jenž na Facebook umístil videa dokazující korupci tamní vlády. Hrozilo mu vězení, po doručení několika tisíců dopisů byl však propuštěn.
Sám zakladatel organizace Amnesty International Peter Benenson prohlásil, že je lepší zapálit svíčku ve tmě než proklínat temnotu. Proto si udělejte v předvánočním shonu chvilku času na jeden dopis, který může někomu změnit život k lepšímu. Akce se konají 10. prosince od 15 hodin v Univerzitní knihovně a 17. prosince od 18 hodin ve Skautském institutu.
Autor: Kristina Němcová
Foto: amnesty.org
