Desáté výročí Světové zprávy o štěstí (World happiness report) přináší světlo v pochmurných časech. I přes neustálé nepokoje, které se dějí již několik let, lidé stále neztrácejí naději. Naopak se zdá, že vždy nachází dobré věci v tom špatném a naleznou způsoby, jak se s obtížemi vyrovnat. Pandemická situace je s námi už dlouho a stoupající napětí v celém světě může ovlivnit i běžného člověka. Podle výsledků si lidé více uvědomují podstatu a nutnost individuální pomoci a benevolence v dobách nouze.
Samotný průzkum pro OSN organizace provedla před napadením Ukrajiny, takže se zde odráží spíše dopad pokračující pandemie. Světová zpráva o štěstí již dříve dokázala, že se štěstí dá doopravdy měřit, a díky tomu víme, co ho nejvíce způsobuje. S touto informací vlády samotné mohou některé výsledky zakomponovat do svých zásad vedení státu.
„Neustálou lekcí Světové zprávy o štěstí je, že k pohodě života patří nutnost sociálního zabezpečení, štědrosti k druhým a upřímnost vlády. […] Světový vůdci by na to měli dbát,“ sdělil The Guardianu spoluautor Jeffrey Sachs.
Tento rok zpráva obsahuje výsledky ze 146 zemí a podle šesti různých kategorií hodnotí průměr blahobytu na škále od nuly do deseti. Z kategorií uvedeme například vliv hrubého domácího produktu, sociálního zabezpečení, očekávanou délku života nebo volnost samostatného rozhodování. V roce 2022 se zaměřili mimo jiné i na tři prohlubující oblasti: porovnání s minulostí, jak se státy vyrovnávají s pokračující pandemií a jaké změny štěstí věda předpovídá v budoucnosti.
Tento rok přinesl i nový způsob hodnocení. Autoři založili smyšlenou zemi Dystopie, kde sídlí nejnešťastnější lidé světa. Tuto zemi pak dali jako nejnižší možnou hodnotu a výsledky všech kategorii skutečných zemí s ní porovnávali. Výsledky pak byly spojeny v jedno finální číslo.
Výsledky obsahují překvapivé pokroky i propady
Pátý rok za sebou první příčku obsadilo Finsko. Prvotní nominování Finska na čelní místo v roce 2018 se mnoha lidem nezdálo. Stereotypy o severských zemích i samotní Finové spíše označují obyvatele jako zamlklé a melancholické typy. „Že se máme dobře oproti ostatním zemím nám musel říct někdo z vnějšku, ale po pěti letech si na to zvykáme,“ sdělil hudebník Jukka Viitasaari pro The Guardian
Po Finsku je na druhém místě Dánsko následované Islandem, Švýcarskem a Nizozemím, Lucemburskem, Švédskem a Norskem. Česká republika si stále drží své 18. místo. Za zmínku stojí pokrok balkánských států Bulharska, Rumunska a Srbska, které zaznamenaly největší skok v hodnotách. Na posledním místě se bohužel znovu nachází Afganistán. Neodmyslitelnou součástí je i propad, který zde padl hlavně na Venezuelu a Libanon.
Autor: Jonáš Maixner
Článek o způsobu života, díky kterým jsou lidé ve Skandinávských zemí šťastní, si můžete přečíst zde.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: worldhappiness.report, The Guardian
Foto: unsplash.com, pixabay.com
