Jak vzpomínáte na školní jídelnu? Pamatujete si na bramborovou kaši z prášku nebo na takzvanou univerzální hnědou omáčku? Školní obědy a systém stravování žáků a studentů se v nové iniciativě Pestré jídelny snaží změnit hnutí NESEHNUTÍ. To cílí především na zdravější a chutnější jídla, která si může dopřát každý, bez ohledu na své alergie nebo přesvědčení.
Sociální a ekologické hnutí NESEHNUTÍ spouští jenom pár dní po začátku nového školního roku kampaň za inovaci školního stravování. Pestré jídelny usilují o změnu vyhlášky, která promění školní obědy na zdravější a pestřejší, s menším dopadem na klima a životní prostřední a přiblíží je všem potenciálním strávníkům.
Nahrazení spotřebního koše flexibilní regulací zajišťující pestrou a zdravou stravu, zpřístupnění školního stravování pro lidi s dietetickými potřebami a více rostlinných jídel v jídelníčku. To jsou tři hlavní body výzvy ke změně adresované Ministerstvu školství.
„Školní strava neodpovídá aktuálním doporučením, chybí více zeleniny, ovoce i luštěnin. Spotřební koš stanovující povinné množství některých potravin v jídlech navíc ještě komplikuje práci jídelnám, které se samy snaží o změnu k lepšímu,” vysvětluje koordinátorka kampaně Pestré jídelny Anna Neumannová z NESEHNUTÍ.
Dalším cílem kampaně Pestré jídelny je zpřístupnit školní stravování všem. „Počet strávníků a strávnic, kteří se v dnešních jídelnách nenají, roste. Jde nejen o lidi s alergiemi a zdravotními dietami, ale například i o vegetariány a vegetariánky. Ti všichni jsou ze systému školního stravování v podstatě nedobrovolně vyloučeni,” dodává Martin Hyťha z NESEHNUTÍ.
Strnulý systém školního stravování, který nutně potřebuje změnu, s sebou přináší i další problémy. Dětem jídlo nechutná a jídelny tak ročně zbytečně vyhodí potraviny za asi 2,5 miliardy korun. Většina jídel navíc obsahuje příliš vysoký podíl masa, které je jednou z nejvýznamnějších příčin klimatické krize.
„Více rostlinných jídel dodá školní stravě pestrost a bude mít pozitivní vliv na zdraví dětí, které se stále častěji potýkají s nadváhou,” pokračuje Neumannová. Právě nadváha u dětí je další stále se zhoršující problém, co by se dal alespoň částečně řešit lepšími školními obědy. Obezitou dnes totiž trpí jedna pětina dětí ve věku 11–15 let.
„Děti se ve škole učí, co to je zdravé jídlo. V jídelně by se s ním pak měly pravidelně setkávat a mít šanci zjistit, že je také chutné. Tím si vybudují vztah ke zdravému životnímu stylu a na talířích zůstane méně zbytků,” uzavírá cíle kampaně koordinátor mediální komunikace NESEHNUTÍ Marek Hadrbolec.
Inspiraci pro kampaň hledali její tvůrci i v zahraničí. Například v Rakousku nebo Německu je zelenina již každodenní součástí obědů ve školních jídelnách, stejně tak jako předem omezené množství masa. Součástí přeměny zkostnatělého systému by mělo být i navýšení platů zaměstnanců jídelen a jejich další vzdělávání v oblasti zdravého stravování.
NESEHNUTÍ je sociální a ekologické hnutí z Brna. Zabývá se palčivými společenskými tématy, ochranou životního prostředí nebo právy zvířat. Pokud chcete podpořit změnu vyhlášky a pomoci dětem k lepšímu stravování, výzvu naleznete na webu pestrejidelny.cz.
Autor: Tereza Stará
Co se týče změny klimatu, iniciativy se často ujímají i sami studenti. Už před více než dvěma lety začali na tento problém upozorňovat skrze Fridays for future.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Foto: pestrejidelny.cz