Velké překvapení čekalo na archeology, kteří v závěru loňského roku odhalili v Norsku neobvykle rozsáhlé naleziště pravěkých pozůstatků. Ty se zde objevily kvůli odtávajícímu ledovci v jižní časti země, který v sobě tyto nálezy po dlouhou dobu ukrýval. Nyní konečně spatřily světlo světa a mezi vědci způsobily velké ohlasy. Odborníci očekávají, že odtávající ledovce v sobě skrývají podobných pokladů více, proto je pravděpodobné, že archeologové budou v oblasti působit i v nadále.
Šípy, jejich hroty a velké množství zbytků ulovené zvěře – tyto nálezy ukrývalo pravěké skladiště loveckého vybavení, které archeologové na norském ledovci objevili. Vědce překvapilo především množství nalezených předmětů. Například šípů se zde objevilo celkem osmašedesát, navíc se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Původ nejstarších nálezů datují odborníci do období zhruba před šesti tisíci lety. Stáří předmětů vědci určili pomocí radiokarbonové metody. Pro archeology se místo nálezu stalo hotovým pokladem. I zřejmě proto vedoucí týmu archeologů Lars Holger Pilø nazval naleziště „bonanzou“, čímž odkazoval k dřívějšímu nalezišti zlata v americkém Yukonu.
Oblast Langfonne, kde k nálezu došlo, zkoumají vědci už několik let. Hojně se zde totiž vyskytují takzvané ledové čepice, které tají rychleji než jiné větší ledovce. Odtávající led tak odhalí vše, co v něm bylo uvězněno stovky či tisíce let. „Dá se říci, že led je jako stroj času. Všechno, co v sobě uvězní, zůstane zakonzervováno a chráněno,“ řekl Pilø, který stojí v čele týmu archeologů. Oblasti ledových čepic jsou také častým útočištěm místní fauny, převážně sobů, před hmyzem v období léta, kdy se stávají pro zvěř oázou chladu. Stejně tomu bylo i před šesti tisíci lety, kdy migraci sobů často využívali tehdejší obyvatelé k jejich lovu. Výzkum ukázal, že v těchto místech stály úkryty, které sloužily k lovu a sledování zvěře.
Archeologové ale obvykle bojují s časem. Nálezy, které se dostanou z ledu ven, se na vzduchu rychle znehodnocují, proto oblasti sněhových čepic intenzivně zkoumají. Používají k tomu například i radarové snímky, které jsou schopny rozpoznat mohutnost ledové plochy. „Čas je pro archeology zásadní, snaží se udělat maximum a při tom jim velmi pomáhají i tato data,“ řekla archeoložka Rachel Reckinová, která se však akce přímo neúčastní. „Každý z těchto kusů puzzle, který nám pomůže porozumět složitosti těchto procesů, je pro nás užitečný,“ dodává.
Led na území Norska v poslední době odtává nezvyklou rychlostí. „Studuji norské ledovce posledních čtyřicet let a je poměrně děsivé sledovat, jak rychle, přímo ze dne na den, odtávají,“ vyjádřil se vědec z univerzity v Bergenu Atle Nesje. Odborníci proto předpokládají, že odtávající ledovce v sobě skrývají podobných nálezů více, a je tak pravděpodobné, že tající led odhalí i další poklady a týmy archeologů budou v oblasti působit i v dalších letech.
Autor: Lukáš Kuřík
Archeologové v loňském roce dosáhli významných objevů také v Egyptě, kde nalezli sedmadvacet zachovalých zdobených sarkofágů.
Zdroj: ČT 24, Nationalgeographic.com
Foto: The Holocene
