„Běž na gympl,“ říkali. „Je to dobrá škola,“ říkali. Dobrá škola asi ano, ale co mi to vlastně dá? Ostatně, co mi dal gympl, to je záludná otázka, která se každému gymnazistovi musí dřív nebo později po maturitě začít honit hlavou. Podle spousty lidí nám totiž gympl nedal vůbec nic. A něco na tom nejspíš vážně bude.
Gymnázium je škola, kde každý získá všeobecný přehled – umí trochu počítat, trochu česky, trochu cizí jazyky, ale na druhou stranu neumí nic pořádně. Protože gymnázia nejsou školy, které by ve velké míře podporovaly individualitu a to, v čem je každý z nás dobrý. Častá odpověď na otázku, proč jsme na tuhle školu vlastně vůbec chodili, je asi to, že jsme zatím nevěděli, kam dál. A na tom taky něco je.
Na druhou stranu má studování gymnázií spoustu plusů. Každý se může zamyslet nad tím, co by vlastně chtěl a nemusí být naštvaný, že se v deváté třídě rozhodl špatně a čtyři další roky studoval něco, co vlastně dělat nechce. Gymnazisté mají tu výhodu, že jsou připraveni na všechno. Učí se všechny předměty a dost dlouho na to, aby se rozhodli, jestli tohle bude ta správná cesta. Od každého umí dost na to, aby byli připraveni na vysokou školu. Ale ne na práci. Protože buďme upřímní – s obecnou maturitou toho v dnešní době dokážeme málo. A práce v supermarketu by byla pod naši úroveň. V tom mají studenti obchodních akademií, odborných středních škol a učilišť navrch – po škole můžou jít rovnou pracovat. A možná taky proto nemají „gympláky“ v lásce.
Gymnazisté jsou skupina, která se nadřazuje nad druhé, ať o tom vědí, nebo ne, prostě to dělají. Protože žádná lepší škola než gymnázium přeci není. Obecně platí, že studenty z učilišť považují za nižší sociální skupinu a myslí si o nich, že jsou spíš hloupí než cokoli jiného. Sebe vidí jako ty nejchytřejší, nejvíce kamarádů proto mají mezi „sobě rovnými“. Jejich maturitní plesy jsou ty nejlepší ve městě, protože je tam nejvíce lidí a největší zábava. Jak ale naopak ostatní školy vnímají gymnázia? To ví každý – jako školu plnou šprtů, co říkají, že se neučí, ale přitom mají dobré známky.
Gymnázium ale není taková sranda, jak si všichni myslí. Je to dřina. Učení je dost a učitelé mají opravdu vysoké nároky. A každý musí sám za sebe bojovat. Nic není zadarmo. Stereotyp, že každý gymplák je šprt je naprosto scestný. Navíc, není šprt jako šprt. Na gymnáziu si můžete uvědomit, že vlastně učení máte rádi a že vás to baví. Jako třeba mě. O gymplácích ale koluje i spousta jiných zvěstí. Třeba že všichni dělají vyšší úroveň maturity, že všichni odmaturují, že chodí řešit věci do kaváren jako intelektuálové a další. Co k tomu říct? Ne všechno je pravda.
A co mi tedy gympl dal? Tahle otázka vážně stojí za zamyšlení. Mně dal gympl hodně, bylo to krásných osm let mého života. Naučil mě trpělivosti, naučil mě se učit, občas neučit to, co mě nebaví, chodit spát v noci, naučil mě jít dál a nevztekat se kvůli špatným známkám, dal mi možnost najít to, co mě vážně zajímá a baví… A připravil mě na další cestu. Co dodat. Každý, kdo tvrdí, že s gymnáziem z nás nic nebude, má samozřejmě pravdu. Gymnázium je škola, která počítá s tím, že máte vysoké cíle a půjdete studovat dál a získáte vysokoškolský titul. Je to škola, která učí disciplíně. Ale vůbec není špatným rozhodnutím. Protože ne každý v patnácti ví, co chce jednou dělat.
Autor: Gabriela Kokešová
Foto: pixabay.com
