Český rozhlas Dvojka přichází s novým třídílným seriálem Chyceni v éteru v režii Petra Vodičky. Během devadesáti minut odvypráví, jak vypadaly počátky pravidelného rozhlasového vysílání u nás, kteří průkopníci za vznikem rozhlasu stáli a jak trnitou cestou museli projít. Seriál velmi zdařile zobrazuje část významné mediální historie, pracuje se skvělým hereckým obsazením a z technického hlediska dokazuje, že dobrý projekt k zabavení diváka nepotřebuje nutně i obraz.
Právě poslech přináší z konzumace díla ten skvělý zážitek. Seriál je doplněn skvělými zvukovými efekty, které krásně evokují místa, v nichž se zrovna nacházíme. Bez přemýšlení se přeneseme do divadla, na rušnou pražskou ulici, do kanceláře, přírody či do silného vichru a deště, který první vysílání ze skautského stanu ve Kbelích značně komplikoval.
Zvuk i bez obrazu dokáže krásně vystihnout dvacátá léta minulého století – období, do něhož se rozhlas narodil. Scénář myslel na vše, mluva postav je věrohodná mluvě tehdejší doby – a to stejné platí i o hudbě a okolním ruchu, jež scénám přidávají na uvěřitelnosti. Část potenciálního publika by mohlo odradit, že si dílo mohou místo sledování obrazovky jen vyslechnout, ale zvuk je natolik dobrý, že si při poslechu na obraz ani nevzpomenete. Navíc, jak jinak znázornit počátky rádiového vysílání než rozhlasovou minisérií do uší?
Přes překážky k rozhlasu
Dějově se Chyceni v éteru dotýká počátku pravidelného vysílání československého rozhlasu, které začalo 18. května 1923 ve skautském stanu ve Kbelích. Všechno startuje daleko za oceánem, kde se vizionář a podnikatel Eduard Svoboda inspiruje americkým rozhlasem a rozhodne se přenést broadcasting i k nám. Ke spolupráci osloví novináře Miloše Čtrnáctého, zpočátku trochu skeptického, ale nakonec se představou československého rozhlasu nechá zcela pohltit. Jejich cesta je zalitá sluncem ideálů a snů, ale zároveň plná karambolů a úskalí. Brzy však zjišťují, že spuštění vysílání nepůjde tak snadno.
Skvělí herci v uších
Všechny postavy navíc zdařile vystihují skutečné historické osoby, které vyobrazují. Martin Finger v roli Eduarda Svobody je vizionářem, který se chopí šance na vytvoření nemožného, posluchač věří v jeho sílu a nakonec nemůže jinak, než si ho vážit.
Jaroslav Plesl jako představitel Miloše Čtrnáctého je zase jako novinář, milovník umění a muž plný víry ve společnou věc naprosto k zulíbání. Svoboda se Čtrnáctým se navzájem potřebovali a doplňovali, Finger s Pleslem jejich spojení dokonale vystihují a přidávají mu charisma. Spolu s nimi se objeví také hlas Václava Neužila, Petra Lněničky, Ivany Uhlířové, Pavla Tesaře a mnoha dalších.
Projekt nezapomíná ani na méně známé, ale velmi podstatné osobnosti – například Růženu Čermákovou, bývalou majitelku mlýna ve Velkém Meziříčí a akcionářku, bez jejíhož finančního přínosu by sen o rozhlasu realitou možná vůbec nebyl.
Chyceni v éteru stojí za poslech
Jednotlivé díly provází časová osa, díky níž se i historie rozhlasu neznalý posluchač skvěle zorientuje. Pořad je tedy vhodný i pro ty, kdo se chtějí dozvědět něco nového. Historická linka jde ruku v ruce s emocemi a člověk chvílemi až nevěří, že se jim to opravdu povede…
Nakonec cítí radost – ze splněného snu, radosti hrdinů, které si i v pouhých třech dílech posluchač oblíbí, a hrdost – protože to dokázali a je to rozhlas naší země, druhý v Evropě, jeden z prvních na světě a vysílá pravidelně už sto let. Chyceni v éteru krásně podtrhuje tu výjimečnost zázraku, který je pro nás dnes již každodenní samozřejmostí.
Autor: Andrea Mašíčková
Oslavy rozhlasového století už jsou za námi, můžete si ale připomenout některá rádiová „poprvé“ v jednom z našich předchozích článků.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás nějak podpořit? Prostřednictvím drobného příspěvku na náš transparentní účet můžete jednorázově či pravidelně pomoci Dobrým Zprávám se i nadále rozvíjet.
Foto: Khalil Baalbaki (dvojka.rozhlas.cz)
