Film, který si rozhodně zamilují všichni nadšenci domácích mazlíčků, je natočený podle knižního bestselleru. Psí příběh se někdy ocitá až na druhé koleji, protože tím hlavním, co se snaží snímek předat, je ukázka lidského chování. Na krátkou dobu se zde vyskytne řada umělců a kromě herců si roli zahráli také například influenceři či zpěváci. Hlavní roli ztvárnil Bolek Polívka a svůj hlas čtyřnohému zvířeti propůjčil Ivan Trojan.
Že se bude jednat o srdceryvný příběh, nám napoví hned první scéna. Jde o záběr na Gumpa, který říká: „Jsem Gump a byl jsem toulavej pes… On vlastně každý pes je v sobě tak trochu toulavý do té doby, než najde své štěstí. A to štěstí pes najde jenom s člověkem. Můj příběh je o hledání psího štěstí a také o překážkách a pastech na cestě k tomu správnému člověku.” Celé promluvě napomáhá dojemná hudba.
Následně jsme uvedeni do situace, kdy byl Gump ještě jako štěně vyhozen do popelnice, a tak se z něj stal toulavý pes. Všimne si ho ale jeden „polobezdomovec”, který se štěněte ujme a stává se z nich nerozlučná dvojka. Jak to tak u filmu bývá, nic nemůže zůstat růžové navždy.
První problémy začínají, když se z nemocnice vrátí mužova družka, která psa nemůže vystát, a po chvíli zařídí, aby se ztratil. Následně Gump putuje z jednoho místa na druhé a neustále střídá páníčky nebo útulky. I když se pořád střetává s různými problémy a musí čelit novým nástrahám, i nadále doufá, že se znovu setká s tím člověkem, kterého si zamiloval.
Předlohou je stejnojmenná populární kniha spisovatele Filipa Rožka. Za kamerou a samotnou režií stojí František Antonín Brabec. Ten chtěl snímek ozvláštnit, což se mu nakonec povedlo. Na začátku je vizuální stránka poněkud jiná. Film se nám snaží poskytnout pohled z psí perspektivy, takže záběry působí trhaně, chybí zde úplný přehled o situaci a všechno je na lidské oko až moc rychlé. Čím více se ponořujeme do děje, tím těchto „psích” záběrů ubývá. Dalším velmi působivým kouskem jsou snímky z ptačí perspektivy, kterými se můžeme kochat po celou dobu filmu.
Dojemná hudba je něco, co by se pod tento snímek mohlo podepsat. Provází nás celým dějem a je velmi dobře zasazená tak, aby byl náš zážitek ještě silnější. Na konci zazní písnička Marka Ztraceného Vítr do plachet, která byla vytvořena přímo k tomuto filmu.
V devadesátiminutové stopáži se objeví řada známých osobností. Hned na první pohled zaujme tajemným dojmem Marek Taclík nebo výrazně namaskovaná a proměněná Jana Plodková, Svou roli si zahrál také influencer Fatty Pillow coby ezoterický veterinář, farář Zbigniew Czendlik, který nehraje nikoho jiného než faráře, nebo Richard Krajčo, který se z absolutního workoholika promění v docela normálního člověka. Bolek Polívka hlavní roli polobezdomovce ztvárnil na výbornou a při jeho scénách si člověk uvědomí, že mít přítele, ať už lidského, či zvířecího, je velmi důležité.
Psí komentář v podobě Ivana Trojana nám popisuje všechny události. Ty jsou často komentovány dost naivně, ukázkou může být to, že si Gump pamatuje lidi podle vůní. Tvůrci se nejspíše snažili vystihnout psí myšlení, takže je často vše popisováno až do těch nejmenších detailů a můžeme mít pocit, že místo filmu posloucháme spíše audioknihu.
Prostřednictvím Gumpa se naráží na téma lidského chování. Snímek ale rozhodně nechce přesvědčovat, abychom se na člověka dívali jako na mírumilovnou bytost, která činí jen samé dobro, naopak, zlo je vyobrazováno velmi často. Je zde například zachyceno násilí na lidech a zvířatech, uhynulá zvířata, množírny, psi, kteří slouží jen jako hlídací stroj, a mnoho dalšího. Film ukazuje, jak jsou naši čtyřnozí kamarádi závislí na lidech, kteří mají tu volbu rozhodnout, jaký život budou mít. Chvílemi je tak depresivní, až ztrácí naději i ti největší optimisté. Tečku tomu dodává informace, díky které se zpětně dozvíme, že zvířecí herci jsou většinou z útulků a ne jednoho potkal těžký osud.
Prostřednictvím toho všeho jsou nenásilně kritizovány například chovné stanice nebo týrání zvířat. Film, potažmo kniha, se nás snaží donutit, abychom se zamysleli sami nad sebou. Někdy to působí až příliš nuceně nebo jako citové vydírání, ale ano, málo očí zůstane na konci suchých. I přes všechny zlé věci, které jsou ve filmu ztvárněny, je několikrát připomínáno, že na světě jednoznačně neexistuje zvíře, které by bylo člověku oddanější než právě pes. Samotný Gump na konci sděluje poselství: „Je spousta psů, kteří v tom útulku na svého člověka, kterému by dali celý svůj svět, teprve čekají. Dejte jim tu šanci naučit vás žít.“
Gump – pes, který naučil lidi žít možná nezmění váš život z minuty na minutu, ale jedno umí skvěle: donutit vás zamyslet se nad sebou a nad svých chováním jak už ke zvířatům, tak k ostatním lidem. Příběh vyprávěný z psího pohledu rozhodně není novinkou. Na obrazovkách se již objevily tituly jako Tady hlídám já nebo Psí poslání, ale Gump má v sobě něco víc. Výhodou filmu je rozhodně jeho věkové rozhraní, kromě dětí se bude líbit i dospělým, takže se jedná o ideální rodinný film.
Autor: Adam Kučatý
Dojemný příběh o psím příteli, který zůstal svému páníčku věrný mnoho let po jeho smrti, si můžete přečíst zde.
Máte rádi naše dobrý zprávy a chtěli byste nás podpořit? Zavítejte na náš Patreon! Prostřednictvím drobné částky nás můžete měsíčně i jednorázově podpořit a pomoci nám dále se rozvíjet.
Zdroje: moviezone.cz, cervenykoberec.cz, netflix.com, idnes.cz, bioscop.cz
Foto: bioscop.cz/foto, zenysro.cz/foto, FTV Prima, unesco-czech.cz/foto
