Neotřelá kombinace kytar a bicích, k tomu chytlavý text, živá melodie, čtyři mladíci v obleku, a britská hudební scéna šedesátých let. Dnes 10. dubna uplyne přesně padesát let od rozpadu legendární kapely The Beatles, která za dekádu svého působení stihla mnohé – prorazit z domovského Liverpoolu až za oceánem, nahrát dvanáct studiových alb, získat vyznamenání Řádu britského impéria, natočit několik filmových snímků, projít se po přechodu známé londýnské čtvrti Abbey Road a posunout hudební průmysl po celém světě o příčku výš.
V roce 1956 zakládá tehdy šestnáctiletý John Lennon se třemi dalšími spolužáky skupinu The Quarrymen. Studenti střední školy Quarry Bank High School v Liverpoolu hrají především na různých školních akcích, tanečních vystoupeních a hlavně v klubech pro mládež, mimo jiné i v Cavern Clubu. Jeho majitel tehdy určitě neměl tušení, co to pro jeho podnik bude v budoucnu znamenat. O rok později se po zhlédnutí jednoho z vystoupení na církevní slavnosti ve Wooltonu v Liverpoolu v zákulisí objeví patnáctiletý Paul McCartney, a chce se ke skupině přidat se svou kytarou. To se i uskuteční, a Paul později do The Quarrymen přivede i svého kamaráda George Harrisona. Tehdy se pomalu začíná rýsovat všem již dobře známá hudební sestava.
Z přístavu do přístavu
Před vznikem The Beatles tak, jak je dodnes známe, skupina prošla kromě změn názvu i mnohými obměnami ve svém složení. S triem John, Paul a George si zahrálo postupně ještě pět dočasných členů, dokud se v srpnu 1962 ke skupině nepřidal Ringo Starr a tehdy se složení skupiny upevnilo na dobu delší než rok. Už předtím se ale Beatles postupně začali dostávat do povědomí širšího spektra posluchačů. Podnikli několik cest do německého Hamburku, kde hráli po klubech a barech, a všiml si jich zpěvák Tony Sheridan, který si je poté vybral jako doprovodnou kapelu na své album. Díky tomuto nahrávání se setkali se svým budoucím manažerem, Brianem Epsteinem, a ten jim později v Hamburku zařídil setkání s hudebním producentem Georgem Martinem z hudebního vydavatelství Parlophone. O pár měsíců později se do skupiny přidal Ringo Starr, a The Beatles začali fungovat v uskupení, v jakém je později poznal celý svět.
Beatlemánie
První album Please Please Me vyšlo v roce 1963, a odstartovalo něco, co pravděpodobně nikdo nečekal. „Věděl jsem, že ti kluci určují směr, kterým by se hudba měla ubírat,“ vyjádřil se Bob Dylan k počátečnímu úspěchu Beatles. Přišli s novým, neotřelým druhem populární hudby, kterému se později začalo říkat Mersey Sound nebo Mersey Beat, podle řeky Mersey, která se vlévá v Liverpoolu do Irského moře. V rámci toho ovlivnila skupina mnoho dalších interpretů britské hudební scény, např. The Rolling Stones.
The Beatles vystoupili i v Royal Variety Performance, každoroční televizní show, která se koná pro charitativní účely pod záštitou britské královské rodiny. Z tohoto koncertu potom pochází legendární výrok Johna Lennona, který vyzval ty, jež seděli na levnějších místech, aby tleskali do rytmu, a s pohledem směrem ke královské lóži s nadsázkou dodal, že ostatní mohou chřestit svými šperky. Byli něčím víc než jen rockovou kapelou, stali se doslova živým fenoménem a ikonou hudebního průmyslu šedesátých let minulého století.
„Brouci“ kolem sebe vytvořili unikátní atmosféru sestávající se jak z nového, neoposlouchaného zvuku, směsice rocku, jazzu a populární hudby, tak i z neuvěřitelné davové hysterie jejich fanoušků. Cavern Club v Liverpoolu a město samotné už začínalo být pro skupinu příliš malé. Beatles začali koncertovat po celé Evropě, pak následovalo i turné v Americe, kde v roce 1964 mimo jiné vystoupili v show Eda Sullivana, která je tak uvedla do širšího povědomí i za oceánem. Na svém druhém americkém turné se na ně na koncert v New Yorku na Shea Stadium pak přišlo podívat rekordních 55 tisíc lidí. Fronty na lístky na koncerty se stály i 36 hodin, jejich alba a singly se držely v nejvyšších příčkách světových hitparád. Jejich fanoušci nocovali na letištích i na místech konání koncertu, a to co dnes zažívá každý druhý interpret, se tehdy podařilo i Beatles. Bez jakýchkoliv sociálních sítí nebo internetu.
Fenomén Beatles
Ve druhé polovině šedesátých let následovaly další hudební počiny, např. velmi úspěšné Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band, dodnes podle kritiků jedno z nejvlivnějších rockových alb. Beatles si také nahrávali soundtracky ke svým filmům Help! a Yellow Submarine, a začali ve studiu experimentovat jak s novým zvukem, tak s halucinogenními drogami. Postupně začalo docházet k nejrůznějším neshodám mezi členy, spojených s možnou únavou po tolika letech koncertování a vytváření nové hudby, ale i s novými zájmy, jako bylo třeba založení vlastní skupiny Johna Lennona Plastic Ono Band s jeho druhou manželkou Yoko Ono. V roce 1970 skupina oficiálně ukončila svou aktivitu, každopádně necelý měsíc poté ještě vyšlo poslední dvanácté album s příhodným názvem Let it Be.
Jejich hudba si ale nachází další a další obdivovatele i v dnešní době. Je jasné, že Beatles nebyli nazýváni hudebním fenoménem jen tak. Už to, že jejich hudbu alespoň jedenkrát v životě slyšela většina z nás, dokazuje mnohé. Ze čtyř členů už dnes žijí jen Paul McCartney a Ringo Starr, oba jsou však stále aktivní ve svých sólo kariérách. V září 2020 se také chystá nový dokumentární snímek o Beatles od režiséra Petera Jacksona, který by měl zachycovat poslední rok jejich existence jako kapely. Jedno je tedy jisté – je to sice padesát let od zániku této legendární britské kapely, ale fenomén Beatles stále přetrvává.
Autor: Ema Švingerová
Zdroj: beatles-komplet.cz, ct24.ceskatelevize.cz, billboard.com
Foto: rockandpop.cz, irozhlas.cz, cheatsheet.com, thesun.co.uk
Zůstaňte ještě pár minut s námi a přečtěte si jaké další výročí jsme si zde na webu v posledních měsících připomínali.
